Sedlák o faulu a postupu Třince: Snad vybudujeme něco podobného
Jakmile Lukáš Sedlák skočil do extraligy, hned se zařadil mezi její nejvýraznější postavy. Ani on ale nedokázal pomoci zastavit Třinec. „Myslím, že jsme první dvě třetiny nehráli optimálně,“ hodnotil sedmé semifinále, které jeho Pardubice prohrály 1:2 a sezona jim končí. „Beru to jako takový nultý ročník,“ přidal pak. Mluvil o silném soupeři i faulu Libora Hudáčka, který ho trefil do hlavy.
Pro Českou televizi jste říkal, že teď sezonu berete jako nultý ročník. Takže je potřeba si trochu vykousnout nějakou bolest, aby se tým naučil vyhrávat?
„Byl jsem u toho, když Tampa v roce 2019 vypadla v prvním kole Stanley Cupu. Vyhrála základní část a my ji s Columbusem vyřadili. Pak ale dvakrát pohár vyhrála a naposledy hrála finále. Prostě to tak někdy je. Máte hrozně těžké dát dohromady dvacet hráčů a hned vyhrát. Myslím, že jsme k tomu tedy i tak měli blízko, protože v kabině jsou super kluci a všichni jsme si sedli. Každý bojoval.“
V čem byl tedy oproti Třinci rozdíl?
„Viděli jsme maličkosti, které zvládli lépe. Můžete si říkat, že měl někdy štěstí, ale štěstí není. Nebo možná je, když dáte tyč, ale těch věcí bylo tolik, že si nemyslím, že by měl Třinec štěstí. Jde o malé věci, které Třinec prostě umí. Prošli si nějakou cestou, nabrali zkušenosti, které jsou hodně důležité. Doufám, že vybudujeme něco podobného.“
Vypadli jste a v Pardubicích stála plná hala. Lidi tleskali, nikdo nepískal a nenadával. Bral jste to i přes zklamání jako ocenění dobré práce?
„Myslím, že tohle přesně hovoří za všechno. Navíc my měli pak ještě nějaké proslovy v kabině a lidi na nás čekali dál. Byli skvělí celou dobu, co jsem tady. V play off nás hnal navíc vždycky dopředu vyprodaný barák, o to víc mě mrzí, že jsme mu to nedokázali vrátit. Ale i tak jsme měli velice dobrou sezonu. První místo po základní části má svoji cenu. Dlouhodobá soutěž je těžká, bude to znít blbě, ale v něčem možná těžší než play off. Prokázali jsme za šest měsíců, že jsme výborný tým na vysoké úrovni.“
Jen ta tečka je asi teď dost bolavá, ne?
„Jo, škoda, že nejdeme do finále. Ale jak jsem říkal, základní je se poučit, vyzobat si malé věci, ve kterých byl Třinec lepší. Zkrátka je potřeba si je převzít do našeho hokeje a odrazit se dál.“
Sedmé finále mělo i jeden velký moment, ve kterém jste byl zapojený. Trefil vás Libor Hudáček ze slepého úhlu?
„Viděl jsem ho. Na mantinelu byl někdo od nás, Tomáš (Hyka), myslím. Chtěl jsem si počkat, aby soupeř přijel co nejblíž. Díval jsem se na puk, ale pak už jsem viděl jen ruce a ležel jsem na zemi. Vždycky mě pak začne bolet krk. Ale prostě se to stalo.“
Neberete takový zákrok jako nedostatek respektu k soupeři?
„Ne, to je hokej. Hrajeme tvrdě. Tohle zrovna neberu jako nějakou ztrátu respektu.“
A co ano?
„V sérii s Třincem tam podle mě nebylo nic, naprosto férová bitva. Co bylo dřív, k tomu se vracet nebudu. Ale tady všechno probíhalo podle mě fér a tvrdě. Oni hráli výborně, fauly se vylučovaly. Tady jsem neviděl problém, žádné sekery, lokty, nebo něco takového, a když, tak spíš šlo o náhodu. Ty se stávají.“
