Umí být tvrdý a přísný, zároveň bere své hráče jako blízké parťáky, s nimiž naplno a ve velkých emocích prožívá cestu za triumfy a medailemi. Známý boss třineckých Ocelářů Ján Moder nemohl chybět v rozjuchané kabině po postupu do extraligového finále a povídání o úspěšné éře vzal pořádně z gruntu.
Vzpomněl si například i na období, kdy slezský soubor před lety padl v play off se Slavií cepovanou tehdejším trenérským králem Vladimírem Růžičkou. Řeč na to přišla ve chvíli, kdy se vedla debata o výkonech sudích. „Pamatuju si situaci, kdy si ze mě novináři udělali prdel,“ pravil rozšafně. „Když jsme prohráli se Slavií, všichni jsme to brali tak, že Růža má všechno ovlivněné, co se týče rozhodčích. Já si na to postěžoval, jestli má vůbec smysl hrát,“ rozjel Moder vyprávění. Líčení historky nakonec ukončil slovy: „Od té doby si na rozhodčí nestěžuju.“
Třinec vyřadil další velký tým, v posledních letech pořád vyhrává, není to pro vás už pouhá rutina?
„Pane, to jsou stále takové emoce, že si to nikdo nedovede ani představit! Kdepak rutina… Čestně se přiznám, že jsme už do série s Litvínovem šli s určitými obavami. Po Winter Games jsme měli problémy s virózou v týmu, prohráli jsme nějaké zápasy, kondičně to nebylo ono a na hráče padla deka. Měli jsme pak i strach, jak v předkole dopadneme. Jakmile jsme postoupili a podařilo se nám porazit i Spartu, trenérům povídám, že jsme splnili cíl.“
A co oni na to?
„Že ne. Že tohle mužstvo chce zase zvítězit. Povídám: Super! Tak jdeme do toho! Čekali nás fakt těžší soupeři. Jak Sparta, tak Pardubice mají neskutečně našlapané týmy, hrály dobře. Ale my se proti nim dokázali velmi dobře takticky připravit. Zdeněk (Moták) i Vlado Országh připravili správnou taktiku na zápasy, věděli, co a jak hrát. Pouze v minulém utkání (3:5) byly první dvě třetiny slabší. Ale zase ve třetí to byli Oceláři, jak je známe. Žrali led a strašně málo chybělo k tomu, aby se pokračovalo v prodloužení. Já jsem strašně rád, že jsme vyhráli tady, vážně to není žádná rutina, jen čirá a obrovská radost. Vyhráli jsme a jsme happy. No, a kdyby se to nepodařilo, zanalyzujeme si důvody a vynasnažíme se příště opět zvítězit.“
Síla Třince je dlouhodobá, to už není vůbec žádná náhoda…
„Tak my jsme měli velmi dobrý mančaft už v letech, kdy kraloval Vsetín. V sezoně 97/98 jsme byli ve finále. Ale my se tak vyšťavili na Vítkách v semifinále, že finále chlapi sotva tahali nohama. Stíhali jsme jen první třetiny. Ale nebyl to zlý mančaft. Budovali jsme dál, jen tomu chyběla potřebná zkušenost. V roce 2010 jsme byli jediní, kdo v play off porazil Pardubice během jejich cesty za titulem. A za rok už jsme slavili my. Sice následovala pomistrovská kocovina, ale poté jsme to zkonsolidovali a pravidelně hrajeme nahoře. Jsme hodně spokojení.“
Čím to je, že se dílo daří?
„V klubu odvádíme dobrou práci. Ve třech nejvyšších kategoriích máme své mančafty ve finále, dorostenci už mají zlato. Bohužel, deváťáci Bolku úplně nestíhali, tak mají alespoň bronz. Uvidíme, jak dopadne juniorka se Spartou. Ale máme tři týmy ve finále, je vidět kvalitní práce všech trenérů na všech úrovních.“
Třinecké áčko mělo složitou základní sezonu, počítal jste už s tím, že to tak slavné jako v předchozích letech nebude?
„Víte, před sezonou jsme přišli o dva skutečně velmi dobré obránce. O Davida Musila a Tomáše Kundrátka. To byly citelné ztráty. Do toho nám do Finska odešli bratři Kovařčíkové, naši nejperspektivnější útočníci. Trochu obavy jsme měli. Zároveň byl však tým velice citlivě doplněný. I když Karlis (Čukste) zpočátku nepodával kdovíjaké výkony a trenéři ho nestavěli, teď ho vytáhli na Pardubice jako žolíka a on se odměnil dvěma vítěznými góly. Velmi dobré od něj. A i z Adama Smithe se stal velmi platný hráč. Do útoku se nám podařilo získat Libora Hudáčka, jenž podává velmi dobré výkony. Víceméně čtyři sezony nám odcházejí po sezoně nejlepší hráči. Ale není se čemu divit, o hráče, kteří dovedou získat tituly, je velký zájem.“
V nadsázce řečeno a vzhledem k výkonům Ondřeje Kacetla, potřebujete vůbec brankářskou dvojku?
„Samozřejmě! Kdybychom neměli Maziho (Marka Mazance), tak by Káca určitě takhle nechytal. Cítí totiž obrovskou Maziho podporu na střídačce. Samozřejmě jsem za Kácu rád, říká se, že je fantomem play off. Ale bez Maziho by to nešlo.“
Hodně se debatovalo, jak to v Třinci půjde novým trenérům. Váš pohled?
„Jakmile nám v prosinci 2021 Venca Varaďa oznámil, že končí, respektive když to oznámil v kabině a já se to dozvěděl až po tom… Předpokládal jsem, že se spolu ještě nějak dohodneme. Situace byla těžká, ale o panu Motákovi jsme uvažovali ještě předtím, než jsme se domluvili s Vencou. Vedl juniorku, následně dal přednost rodině, čemuž se nedivím, to je úplně v pořádku. Rozmýšleli jsme se nad tím, že vezmeme pana Motáka. Naštěstí přišel Venca a začala naše nádherná pětiletá éra, korunovaná jedním stříbrem a pak třemi zlaty v řadě.“
Nakolik o postupech do dalších kol rozhoduje vítězná třinecká mentalita?
„Tohle začalo už dříve. Chtěli jsme zavést takové klima, že všichni zaměstnanci, od trenérů počínaje až po poslední uklizečku byli srozuměni s tím, že jdeme na titul a věřili tomu. Zbavili jsme se postupně mnohých lidí, kteří tomu nedávali všechno, co by mohli. Jde o to, aby lidé byli naladěni snahou a touhou zvítězit. Pokud se to nepodaří? Nikomu hlavu neutrhneme. Ale musí vítězství za každou cenu věřit. Tohle je hlavní krédo v naší organizaci. Proto mám takovou radost z našich dorostenců. Loni tak blbě vypadli s Hradcem ve čtvrtfinále… A letos mají titul a já jsem na ně velmi hrdý.“
Koho si přejete do finále?
„Pokud to budou Vítky, série bude hodně emotivní. Půjde o naše regionální derby. Už ne ocelářské, protože oceláři jsme jenom my. Oni mají hlavního sponzora stavební firmu. Ale je to pro nás nejdůležitější derby, rádi se s druhou stranou škádlíme, dobíráme se navzájem. To je na místě.“
A Hradec?
„Je zajímavé, že se o Třinci říkalo, že hraje buzerantský hokej, přitom jsme několikrát v sérii dali víc gólů, zatímco Hradec není schopný dát, kurňa, za 120 minut víc než jeden... (směje se) Jasně, nepadalo jim to tam, Stezka byl nalepený medem a i Machovský podal vynikající výkon. Druhé semifinále je taky vyrovnaná série a uvidíme, kdo zvítězí. Osobně bych to víc přál Vítkám. Jsou blízko nás, hej… Nemyslím kvůli cestování, ale přeci jen se říká, že košile je bližší než kabát. Máme s nimi dobré vztahy, i když se škádlíme.“
Řešila se v sezoně pozice trenéra Motáka?
„Ne, vůbec. Ano, bylo období, kdy fanoušci křičeli: Moták ven! Ale po šestém utkání s Pardubicemi jsem ocenil, že drtivá většina fanoušků zůstala a podporovala nás až do konce, ačkoliv jsme prohrávali po dvou třetinách 0:4. V porovnání s tím, když jsem začínal v klubu v šestadevadesátém, tak se tu pomalu pískalo, i když jsme vyhrávali. Teď nás fanoušci ženou. Ale já se jejich nespokojenosti nedivil. Venca Varaďa měl u nás výjimečnou pozici, že u nás hrál. Jak udělal velký zlom ve slavném semifinále se Slavií, kdy sundal Vašíčka a otočili jsme zápas i celou sérii ze stavu 1:3. A pak jsme se vydali tou naší ocelářskou cestou. I dnes máme jako sportovního manažera Honzu Peterka, který u nás dlouho výborně hrál. A v klubu nám rostou noví trenéři, jak se ukazuje v mládeži. Třeba Malda (Marek Malík), o kterého mateřské Vítkovice neprojevily moc zájem, tak šel k nám. Jeho syn vychytal juniorce v roce 2019 titul, a on teď dovedl dorost k titulu. Sám říká, že ačkoliv byl vynikající hráč, neznamená to, že bude i vynikající trenér. Taky proto nejprve pracoval ve Frýdku-Místku, v našem partnerském klubu v první lize. A po juniorce vzal radši dorost, aby trenérsky vyrostl. A opravdu roste, což je pro naši organizaci jen dobře.“
Hodně se v play off řeší rozhodčí, jaký je váš pohled na ně?
„Víte, v rámci dalšího rozvoje našeho českého hokeje, což zní směšně od Slováka, vím… Ale musíme mít toleranci vůči rozhodčím. Když ji mít nebudeme, za chvíli nebude mít tuhle práci kdo dělat. Sem tam se podívám na střídačku dorostu a juniorky a už tam poslouchají začínající i zkušení rozhodčí nadávky na svou osobu. Kdo to má vydržet? Já osobně bych to nevydržel, aby mi někdo neustále nadával nejhoršími nadávkami, jaké existují… Každý na sudích vidí vždy jen to, když je on sám poškozený. A ne situace, kdy neodpískali fauly jemu. Pamatuju si situaci, kdy si ze mě novináři udělali prdel... Když jsme prohráli se Slavií, všichni jsme to brali tak, že Růža (Vladimír Růžička) má všechno ovlivněné, co se týče rozhodčích. Já si na to postěžoval, jestli má vůbec smysl hrát. Ať si pražská kotlina vytvoří svou vlastní soutěž a my že budeme hrát něco jiného. A novináři ze mě udělali totálního blba, že chci tvořit nějakou regionálku… (usmívá se) Chci říci, že od té doby si na rozhodčí nestěžuju.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
