Že mají nejtěžší bitvy a soupeře úspěšně za sebou? S tím na třineckého brankáře Ondřeje Kacetla nechoďte. „Tohle bude nejtěžší série a doufám, že ji zase zvládneme. Odpočinuli jsme si, jsme nabití,“ říká gólman, který právě v Hradci Králové rozjížděl extraligovou kariéru. Působil tam v letech 2013 až 2017.
Po semifinálové bitvě s Pardubicemi ho čeká další klub, kde dřív v minulosti hrával. Hradecký Mountfield HK. Ondřej Kacetl tam přišel ve dvaadvaceti letech ze Znojma, byla to jeho vůbec první extraligová štace. Ve městě pak bydlel i poté, co se po necelých čtyřech sezonách přesunul do nedalekých Pardubic. „Znám to tam dobře, vzpomínky jsou, ale to se teď všechno maže,“ říká třinecký démon před rozjezdem finálové série.
Co se vám vybaví, když se řekne Hradec Králové?
„Těžký soupeř. Hodně bruslivý, urputný, s výbornou defenzivou. Zase to bude o detailech a o tom, kdo bude šťastnější. Musíme jít štěstí naproti, pak to budeme my. Věřím tomu.“
Na koho si jako gólman budete dávat největší pozor?
„Těžko vyjmenovávat takhle z hlavy nějaká jména. Je jich tam strašně moc, myslím si, že mančaft mají rozprostřený do více pětek, takže bych ani neříkal jedno jméno. Musíme si dávat pozor na všechny, pohlídat si celý mančaft.“
I Patrika Miškáře, který se k týmu připojil jako žolík po zranění Jakuba Lva a v semifinále proti Vítkovicím si připsal tři góly, z toho dva vítězné?
„Určitě, já ho znám jako šikovného kluka právě ještě z doby, kdy jsem v Hradci hrál. Letos jsem si proti němu už i zahrál, když jsem byl ve Frýdku-Místku a on v Jihlavě. Potkali jsme se. Vím, že má dobrou střelu, znám ho, byl šikovný už před lety. Ale jak jsem říkal, pozor si musíme dávat na 95 % jejich hráčů.“
Po Pardubicích vás osobně čeká další soupeř, kde jste hrával. Jaké máte vzpomínky na Hradec?
„Sedm let jsem tam bydlel, takže hezké. Dobře to tam znám, ale teď je to všechno jedno, všechno se maže. Před námi je finále a my se budeme snažit krok za krokem jít pro pohár.“
Do Hradce Králové jste přišel jako mladý kluk ze Znojma, byla to vaše první extraligová zkušenost. To se musí zapsat do vzpomínek napořád, je to tak?
„Každý klub, ve kterém jsem působil, se nějak zapíše. Čtyři roky jsem tam byl, takže v paměti vzpomínky jsou.“
Narazíte kromě Patrika Miškáře i na další hráče, co vám rádi připomenou hradeckou minulost?
„Pfuu, ten tým se od té doby strašně proměnil, je to už nějakých šest let. Vrátil se Boby Jank, je tam Patrik Miškář nebo Radek Pilař. To je asi možná všechno.“
Radek Smoleňák jistě rád připomene cokoliv, jste připravený na jeho popichování?
„Jo, to je v play off celou dobu. V Pardubicích taky byli kluci – Ráďa (Radil), Zohy (Zohorna), Kousy (Kousal), taky to tam jelo. To je play off, mně to nevadí. Ať si říkají, co chtějí, tohle mi vůbec nevadí.“
Základní část jste neuhráli podle představ, do play off jste šli až z šestého místa, moc se vám nevěřilo. Ozývaly se hlasy, že to bez trenéra Varadi nezvládnete. Přesto jste se přes Litvínov, Spartu a Pardubice probili znovu do finále. Je to satisfakce?
„Tyhle řeči okolo... My jsme to tak nebrali, máme svou auru v týmu a věřili jsme sami sobě. Že to byla složitější cesta do finále? Prostě to tak mělo být, museli jsme si to pořádně vybojovat. Jsme rádi, že jsme zase ve finále.“
Může v něm hrát roli, že Hradečtí mají z rekordně dlouhého semifinále s Vítkovicemi odehráno víc minut?
„Může se to tak zdát pro veřejnost. Ale začíná finále, nová série, všechno se maže. My zase můžeme říct, že jsme měli těžké série s Pardubicemi i se Spartou a ještě jsme měli předkolo, které oni ne. To se maže, začíná nová série, od znova, od nuly.“
Jste v roli favorita, i když jste v základní části skončili za Mountfieldem?
„Ne, ne. Nefavorizoval bych nikoho. Ve finále jsou teď dva nejlepší týmy, rozdají si to. Budu věřit, že budeme my šťastnější.“
Uspokojení nehrozí? Že máte papírově nesilnější soupeře za sebou?
„Ne, tohle neexistuje! Jdeme krok za krokem, v úterý první zápas, ten se budeme snažit urvat.“
Motivace je tedy stále žhavá?
„Každopádně. Zlatá medaile je to nejcennější, co se může v extralize vyhrát. Jdeme si za tím celý tým. Myslím, že to je i vidět, snažíme se všichni bojovat jako jeden.“
Sledoval jste druhou semifinálovou sérii?
„Sledoval, některé zápasy byly fakt strašně dlouhé. Bylo to vyrovnané, hodně o detailech a řekl bych i o tom, ke komu se zrovna puk odrazí. Nakonec byl šťastnější Hradec.“
Nechtěli jste pro finále spíš Vítkovice? I kvůli cestování a atmosféry derby?
„Vítkovice si to nechaly utéct na začátku a musely jet stíhací jízdu. Ukázaly charakter, jak se dokázaly vrátit do série. Smůla pro ně. Ale je jedno, kdo proti nám stojí. Oba týmy jsou těžké. Vítkovice měly fantastickou sezonu, Hradec taky.“
Pět ze sedmi zápasů Vítkovic s Hradcem se prodlužovalo. Šestý duel se hrál bezmála 139 minut. Přemýšlel jste o tom, jaké by to bylo na ledě?
„Já bych se toho nechtěl účastnit! Osobně bych nechtěl prodloužení, ani nájezdy, vůbec. Ať se to rozhodne v normální hrací době a je klid.“
Bylo vám líto gólmanů v maratonech?
„Bylo mi líto všech hráčů, protože to musí být strašně náročné hlavně na psychiku a fyzičku. Furt bruslí tam a zpátky, pořád se musí soustředit. A když se udělá chyba, tak ve druhém, třetím prodloužení sprintují zpátky. To musí být náročné. Obdivoval jsem je.“
HC Oceláři Třinec
Vše o klubu ZDE
Mountfield HK
Vše o klubu ZDE
Góly
Domácí: 41:12. Kev. Klíma, 43:52. Smoleňák
Hosté: 29:11. Kurovský, 40:50. Voženílek, 48:43. Voženílek, 59:22. Dravecký
Sestavy
Domácí: Machovský (Kiviaho) – Gaspar, McCormack, Kalina, Blain (A), Rosandić, F. Pavlík (A), Marcel – Zachar, Miškář, Eberle – Perret, Lalancette, Jergl – Okuliar, Kev. Klíma, Werek – R. Pavlík, Pilař, Smoleňák (C).
Hosté: Kacetl (Mazanec) – Smith, Marinčin, J. Jeřábek, Čukste, Doudera, Mar. Adámek, Kaňák – Chmielewski, Marcinko, M. Růžička (A) – Dravecký (A), M. Roman, Kurovský – Nestrašil, Voženílek, Daňo – Svačina, Vrána (C), Hrňa.
Rozhodčí
Jeřábek, Ondráček – Hynek, Šimánek
Stadion
ČPP Aréna, Hradec Králové
Návštěva
6890 diváků
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
