Hlinka po krachu: Poslední zápas za Spartu, možná je to úplný konec
Po zápase připustil, že mu to blesklo hlavou. Myšlenky na konec. Jaroslav Hlinka řádil jak za mladších časů, byl ho plný led, rozdával puky, připravoval šance. „Bylo mi jasné, když ten zápas nezvládneme, tak jsem tady odehrál poslední zápas ve sparťanském dresu,“ přiznal 41letý útočník. Po porážce s Libercem v třetím utkání předkola 1:4 a vyřazení z play off jsou jeho dny pravděpodobně sečteny. V pražském celku, kde vyrostl, tedy téměř určitě.
Dlouho jste Liberec přehrávali, přesto vyřazením sezona končí. Co o tom rozhodlo?
„Hráli jsme o všechno. Snažili jsme se hru trošku změnit, být agresivnější. Nastoupili jsme doma, chtěli víc útočit. Ale bohužel jsme do konce druhé třetiny nedali gól, i když jsme měli několik přesilovek. Liberec byl trpělivý, čekal na to minimum šancí, co měl. Hráli dobře do obrany a pak jim to tam spadlo. To víceméně rozhodlo zápas.“
Sparta nebývala zvyklá prohrávat tolik zápasů po sobě. Bylo to hodně taky o psychice?
„Samozřejmě. Byli jsme na hraně. Liberec měl obrovskou výhodu, protože domácí zápasy zvládnul perfektně. Vedli 2:0, my jsme prostě museli. Ke konci zápasu se ukázalo, že ta psychika z naší strany není taková. Bylo to o jednom gólu. Dal ho Liberec.“
Když se ohlédnete za celou sezonou, nechytli jste ten drajv, po krátkých vzedmutích jste zase spadli dolů. Čím to bylo?
„Těžko říct. Tohle předkolo bohužel podtrhlo celou naši sezonu. Ta nebyla dobrá od začátku až do konce. Jenom jsme to tímhle potvrdili.“
Je asi brzy se rozmýšlet o budoucnosti. Nicméně, uvažoval jste o ní?
„Ve Spartě pravděpodobně pro mě konec. Co bude dál, se uvidí.“
Je tedy možné, že budete pokračovat jinde?
„Možné to je. Ale mluvit o něčem takovém je teď pro mě hrozně těžké. Záleží samozřejmě na zájmu. Sezonu jsem neměl dobrou, mám nějaký věk. Je dost možné, že to je úplný konec.“
Takhle jste si ho asi nepředstavoval...
„Ty konce nebývají nikdy moc veselé. Bohužel mám tu sezonu vlastně od listopadu hodně těžkou, několikrát jsem nebyl v sestavě, byl jsem mimo mužstvo. Z mé strany to bylo hodně špatné.“
Blesklo vám hlavou během hry, že to může být váš poslední zápas?
„Určitě. Měl jsem to v hlavě. Není to jednoduché a bylo mi jasné, když ten zápas nezvládneme, tak jsem odehrál asi poslední zápas ve sparťanském dresu.“
Máte chuť do další práce?
„To uvidím, to je právě otázka. Možná už jí třeba nenajdu. Ale vždycky jsem byl zvyklý docela tvrdě trénovat, vzhledem k věku toho však člověk vydrží daleko míň než dřív. Ovšem tréninku se úplně nebojím. Zkusím to a uvidíme, co bude, co mi poví moje tělo, hlava. Bude se to odvíjet třeba i od nabídek, nebo spíš jde o to, jestli někdo přijde a řekne: ‚Pojď nám pomoct.‘ To by mě oslovilo, ale vím, že hokej jde dopředu a předpokládám, že nikdo nebude moc chtít pomalu dvaačtyřicetiletého hokejistu.“
Muselo by to dávat smysl?
„Ano. Musím v tom najít nějakou motivaci. Určitě nebudu hrát proto, abych si udělal ještě jednu čárku za další sezonu a hrál nějakých 52 zápasů kdekoli jinde.“
Takže žádných sedm a méně vteřin, ano?
(usměje se) „Tak, to asi ne, ale Džegr to dělá samozřejmě pro něco jiného.“
Můžete se ve Spartě objevit třeba v jiné roli?
„Tak tohle není otázka pro mě.“
