Kovařčík vystřelil Třinci finále. Vidět to mamka, asi by ji šlehlo, smál se
Třineckým Ocelářům vystřelil čtvrté finále v historii klubu. Ondřej Kovařčík, který ve svých 22 letech hraje vůbec první extraligové Generali play off, se v prodloužení trefil v 69. minutě. K vítězství v šestém semifinále nad Mountfieldem HK 2:1 přispěl kromě postupové trefy i přihrávkou na první gól. „Strašná euforie,“ zářil třinecký hrdina. Oceláři vyhráli sérii 4:2 na zápasy a o zlato budou hrát s Kometou Brno.
Na střídačce sbíral dech, pozoroval unavené spoluhráče kolem sebe. Třetí prodloužení v řadě za sebou bylo pro všechny ohromným fyzickým i psychickým vypětím. „Někteří kluci už na střídačce ani nemohli skoro chodit, strašná úleva,“ sypal ze sebe Ondřej Kovařčík.
Dá se popsat, co prožíváte?
„Strašná euforie, ani to nedokážu popsat. Jak jsem gól dal, najednou za mnou přijeli kluci a všichni jsme se objímali. Taky je to obrovská úleva, že jsme to ukončili. Byla to strašně těžká série. I když první zápasy vypadaly jednoznačně, tak to tak vůbec nebylo. Hodně nás potrápili, tři prodloužení po sobě...“
Znovu jste ztratili jednobrankový náskok, co se vám honilo hlavou před prodloužením?
„Já už jsem si říkal, že do třetice už musíme vyhrát! Že už musíme mít štěstí a něco se nám tam musí odrazit. Naštěstí se mi to odrazilo a spadlo to tam.“
Počkejte, odrazilo, přišla přihrávka od Polanského. Jak jste situaci vnímal?
„Jirka to tam výborně udělal. Viděl mě. Sice mi to šlo trošičku pod nohy, ale asi to tak mělo být. A spadlo to tam, jsem strašně rád.“
Zápas nedohrál váš bratr Michal, jak na tom je?
„Je trošku otřesený, bolí ho krk, ale na finále bych řekl, že bude dobrý. Věřím tomu, chyběl by nám.“
V minulém zápase jste v závěru neproměnil velkou šanci. Hned jste říkal, že na to musíte zapomenout. A pomohla vám i rada Jana Peterka, že na minulost se můžete lidově řečeno vysrat. Pomohlo to?
„Jo, povedlo se. Hodil jsem to za hlavu. I mamka mi psala, ať na to nemyslím. Ona bude určitě strašně ráda, že jsem gól dal.“
Byla na stadionu?
„Ne. Ona se nemůže na hokej dívat. Musela by odejít. A ještě bylo prodloužení, to by s ní asi šlehlo. Ona je taková trošku stresařka, takže si to možná pustí až teď zpětně.“
Branku jste dával i v semifinále Ligy mistrů. Dají se tyhle góly porovnat?
„Tenhle je určitě víc. Tohle je postup do finále! Teď mám myšlenky strašně rozházené a jsem rád, že jsme ve finále.“
Co vám po postupu řekli v kabině trenéři?
„Že to byla těžká série, ale že jsme ukázali charakter jako tým. I když se nám to v prodloužení dvakrát nepovedlo a oni už se viděli v sedmém zápase doma... Ukázali jsme srdíčko a zaslouženě jsme ve finále.“
Ztratit i tento zápas v prodloužení, to už by se psychika hodně otočila, souhlasíte?
„Určitě. Ale my máme silný tým. A věřím, že i sedmý zápas bychom tam zvládli.“
Ve finále vás čeká Kometa, co na soupeře říkáte?
„Nebude to jednoduché, dáme si teď trošku pauzu od hokeje. Ale jak říká Vlado Dravecký, do půlnoci. Pak to všechno končí a budeme se soustředit na Brno.“
Na Brno máte nějakou osobní vzpomínku?
„Vůbec. Vlastně si vzpomínám, že jsem proti Kometě dal svůj první bod v extralize. Ještě před třema rokama.“
Kometa zatím soupeře docela válcovala.
(rychle reaguje) „To ano, ale já věřím, že se o titul popereme. Jsme silný tým. A tohle nás strašně psychicky posune dopředu.“
