Augusta si vzpomněl na tátu i na Csaplára: V hokeji je nejhorší vést 3:0!
To bylo drama! Liberečtí hokejisté povstali doslova z pekla a valí se dál sezonou. Řekli byste to do nich, když v pátém zápase předkola extraligového play off prohrávali v deváté minutě 0:3?! Byli zralí na ručník, zatímco Plzeň se ocitla na prahu vstupu do ráje. Navíc na gólmana Tygrů se valily další frontální útoky. Stal se však malý zázrak, který toho dost říká o mentalitě postupujícího týmu. Liberec vyhrál 4:3 v nastavení a v neděli začne čtvrtfinále na hradecké půdě. A to bude další atraktivní řež. „Plzeň hrála fantasticky, byly to velice těžké bitvy. Respekt soupeři, který nám nedal centimetr ledu zadarmo,“ smekl před sokem tuze spokojený kouč Patrik Augusta.
Jak velký kámen vám spadl ze srdce, když Adam Najman ve druhé minutě prodloužení úspěšně zakončil svou akci?
„Já myslím, že to nebylo o kameni ze srdce, ale samozřejmě jsme moc rádi, že to dopadlo v náš prospěch. Já jsem věřil. Věřil jsem i po nešťastném začátku, kdy jsme ze tří střel dostali tři góly, před nimiž jsme třikrát zlomili hokejku. V ten moment jsme měli ještě spoustu času, důvěřoval jsem síle mužstva. Už několikrát jsem tady na střídačce zažil otočená utkání. Pomohlo nám domácí publikum, zpětně jsem rád, že jsme si díky pátému místu vybojovali možnost hrát rozhodující utkání doma.“
Máte vysvětlení pro takový šílený začátek?
„Nemyslím si, že bychom začali špatně, ale spíš všechno bylo od začátku špatně. Přestala jít časomíra, třikrát jsme zlomili hokejku a dostali tři góly. Pak ale Petr Kváča vytáhl fantastický zákrok, kdy to mohlo být 0:4. To byl velmi důležitý moment pro vývoj hry. Oživil nás první gól, který nám dodal hrozně moc energie. Zareagovali jsme dvěma rychlými brankami, chytli se diváci, ti nám hodně pomohli, naklonili hřiště na naši stranu. A hráči to odmakali do poslední minuty, uhráli spoustu důležitých soubojů.“
Přemýšlel jste, zda neodvoláte po třetím gólu Petra Kváču, byť šlo z části o smolné momenty?
„Měl jsem takové krátké tiknutí, ale v takhle velkých zápasech se to nedělá. Kvaky je pro nás muž číslo jedna. A vidíte, vytáhl fantastický zákrok, po němž to mohlo být o čtyři góly. Asi šlo o správné rozhodnutí.“
Věřil jste o to víc obratu, že gólům Plzně předcházela i vaše smůla?
„Přesně to jsme si říkali při time outu. Že panika není na místě. Já něco řekl hráčům, oni sami si něco pověděli. Byla spousta času s tím něco udělat. V Liberci jsem za těch pár let zažil spoustu bláznivých zápasů a obrátek ve skóre, kdy se to nevyvíjelo v náš prospěch. Věřili jsme, že se štěstí nakonec přikloní i k nám.“
Pokud to vezmu z druhé strany, náskok 3:0 není úplně snadné uhájit. Hlavou jste skoro v oblacích, soupeř najednou nemá co ztratit…
„Vzpomněl jsem si na tátu, který říkával, že v hokeji je nejhorší vedení 3:0. Mužstvo už si myslí, že je v pohodě, ale prohrávajícího nakopne první gól. Je to podobné jako Csaplárova past ve fotbale. Tam je to při vedení 2:0, v hokeji padá víc gólů, takže obdobou je náskok 3:0. V ten moment jsem si na to vzpomněl, proto jsem i při našem prvním gólu začal věřit. Soupeř pak ještě převzal iniciativu, posledních pět minut druhé třetiny měl o trochu víc energie, ale třetí část už byla vyrovnaná. Čekalo se na jednu chybu, na jeden gól. Nám se pak podařila samostatná akce v overtimu.“
Bylo pro vás důležité, že fanoušci nezačali za stavu 0:3 pískat? Leckde jinde by tomu tak bylo…
„Lidi byli fantastičtí! I když se říká, že v rozhodujících utkáních domácí prostředí není výhodou, pro nás bylo. Fanoušci nás po třetím gólu hnali, fandili, tlačili, pomohlo nám to ke gólům.“
Stál vás zápas hodně nervů?
„Přiznám se, že jsem tolik nenervil. Jasně, na led posílám hráče, snažím se vybrat ty správné, můžu udělat něco s přesilovkami, ale víc zápas ovlivnit nemůžu. Odehrát ho musí hráči. Jako trenér jste trochu jejich rukojmí. Ale jo, nervujete se, protože chcete vyhrát, být úspěšný, hlavně to však přejete hráčům. Aby vyhráli, měli sebevědomí. Bojovali jsme pro Michaela Frolíka, pro Martina Faško-Rudáše. Vyhrát pátý zápas doma v prodloužení, to je fakt hezký a je to něco, na co budeme dlouho vzpomínat.“
Ačkoli jde teprve o předkolo, emoce po vítězném gólu jsou úplně stejné jako při finále, že? Anebo jako když Liberec v sedmém zápase slavně vyřadil Spartu v O2 areně…
„Ano, je to stejné. Je to zkrátka rozhodující zápas, který se vyhraje. Neřešíte, že jde teprve o předkolo, je to zkrátka play off, je to kdo s koho. Buď vám končí sezona, nebo jdete dál. To jsou fantastické zápasy.“
Série s Plzní byla vynikající, souhlasíte?
„Plzeň hrála fantasticky, byly to velice těžké bitvy. Respekt soupeři, který nám nedal centimetr ledu zadarmo. A ještě větší respekt náleží mým hráčům do kabiny, kteří dokázali vyhrát zápas ze stavu 0:3. Před zápasem jsem klukům říkal, že rozhodující páté a sedmé zápasy si vždycky budeme pamatovat nejvíc z našich kariér. Jak hráči, tak i trenéři. Vždycky je hezké, když pro nás skončí dobře.“
Jak moc vás těší, že klíčový duel do velké míry rozhodli góly mladších hráčů nebo těch, co nepatří mezi obvyklé tahouny?
„Hráli výborně. O tom je play off. Top hráči se hodně často pohlídají, nemají to jednoduché. Dneska nás z toho dostali tihle kluci. Ale my jsme tým, my nejsme tým jednotlivců, každý musí přispět k výhře.“
V neděli jdete na hradecký Mountfield, jaký to je soupeř vašima očima?
„Začneme volným dnem ve středu… (usmívá se) Budeme určitě nachystaní, těším se na to. S Hradcem je to pokaždé vyhecované, už jsme ho dokázali porazit. On je favorit série, nás hodně dobře prověřila Plzeň, její styl hokeje je hodně podobný hradeckému. Bude to znovu vyrovnané.“
