Koblasa trefil v prodloužení tyč: Pak odezněla. Kašovi vědí, co dělají
Sedm sekund před koncem prodloužení mohl rozhodnout. Jenže jeho rána z pravé strany zazvonila o tyč. „Hrozně mě to mrzelo, ale tím, že jsme nájezdy zvládli, trošku to odeznělo,“ povídal novinářům útočník Petr Koblasa po prvním čtvrtfinálovém vítězství v Brně 2:1. Litvínov bránil 48 minut těsné vedení, jenže minutu před koncem třetí části o něj přišel. V nastavení měl dvě, tři super šance, v rozstřelu jeho nájezdníci dvakrát trefili tyč. Nakonec přece jen vyhrál.
Jak těžké bylo koncentrovat se na prodloužení poté, co vás dělil jen kousíček od vítězství v normálním čase?
„Bylo samozřejmě hrozně nepříjemné dostat minutu před koncem vyrovnávací gól, když jsme celý zápas odmakali a dokázali náskok udržet. Ale v kabině jsme si něco řekli a jsem hrozně rád, že nás to nepoložilo. A myslím, že prodloužení jsme zase odehráli fakt super.“
Vaše hra dozadu se blížila téměř dokonalosti. Kometa moc velkých příležitostí neměla, do šancí jste ji nepouštěli. Potom se ujala střela od modré čáry a ještě po odrazu od brusle clonícího beka.
„Obrovská škoda. Nakonec jsme tedy vyhráli, ale stálo nás to hodně sil navíc. Zbývala minuta. Kometa předtím nějaké šance měla, takže nechci tvrdit, že nemohli dát gól. Ale pak jsme dostali zrovna takový smolný.“
Trenér Mlejnek naťukl, že by si přál, kdyby se v play off ve všech zápasech od začátku hrálo až do rozhodnutí a bez nájezdů. Se svým názorem není sám. Co soudíte vy?
„Mně osobně nájezdy nevadí, ale je to trošku o štěstí, než kdyby se mělo rozhodnout ve hře. Taky nevím, jak dlouho by se hrálo, když tentokrát padly za čtyři třetiny pouze dva góly.“ (usměje se)
Litvínov má první bod v sérii, navíc z ledu soupeře, po vyrovnaném zápase. To je velká vzpruha, co říkáte?
„S tím jsme do Brna vlastně jeli. Chtěli jsme aspoň jeden zápas vyhrát a jsme hrozně rádi, že jsme zvládli ten první. I když jsme všichni unavení, už po utkání v kabině jsem viděl, že na psychiku nám to hodně pomůže. A samozřejmě se porveme taky o ten druhý bod.“
Sedm sekund před koncem nastavení po vaší střele zazněla tyčka. Jak jste potom prožíval nájezdy? Byly pro vás větší drama?
„Drama… Samozřejmě, že mě to hrozně mrzelo. Ale tím, že jsme nájezdy zvládli, trošku to odeznělo. No, kdybychom prohráli, tak asi by zklamání bylo větší.“
Kousky, jaké předváděli v rozstřelu, zkoušejí bratři Kašovi i na tréninku?
„Ani si nemyslím. Oba jsou zkušení hráči, určitě vědí, co dělají. I v takhle vypjatém závěru to zvládli bravurně.“
Kometa dva týdny stála. Snažíte se nějak přetavit ve svou výhodu, že jste víc rozehraní?
„Tohle to jsme asi v kabině ani nijak neřešili. Tím, že jsme předkolo zvládli na tři zápasy, jsme měli taky poměrně dlouhou pauzu. Jsme odpočatí a myslím, že pak už nehraje roli, jestli jsme měli přestávku týden nebo čtrnáct dní.“
