Pardubice klepou na finále. Válec, tři áčka od Kousala, ale pak nervy

Litvínov nakonec vypátral cestu, jak trápit Pardubice. Ale objevil ji pozdě, když mazal tříbrankové manko. Dynamo nakonec vyhrálo 3:2 a klepe na kýžené finále. Chybí mu poslední výhra. Znovu se potvrdilo, jakou výhodu mu přináší širokánský kádr. „Dvě a půl třetiny od nás super,“ hodnotil duel Robert Kousal. Sedmá výhra jeho party v play off? Posedmé dal rozdílový gól jiný hráč.
Před dvanácti lety hrály Pardubice naposledy extraligové finále. Vyhrály zlato, na lavičce stál Pavel Hynek, současný generální manažer Litvínova. Teď Dynamu chybí jedna výhra a poprvé od Hynkovy éry u klubu si zahrají o zlato. „Ano, jeden krok, ale asi ten nejtěžší,“ přikývl útočník Robert Kousal. „Doufám, že to urveme. Strašně chceme vyhrát i v pátek,“ doplnil po krátké odmlce.
Jeho tým vedl 3:0, Litvínov dlouho drtil a nepouštěl ho do šancí. Ale přeci jen Verva dokázala spustit pořádné dusno. Poprvé v sérii! Tribuny stařičkého zimáku se klepaly očekáváním, co přijde dál. Čtyři minuty před koncem dal Ondřej Kaše na 2:3. Jeho první gól v play off, tak teď to začne, co? Karel Mlejnek pak stáhl z brány Mateje Tomka a rozjela se dlouhatánská power play. „Nebylo na co čekat,“ jen odvětil kouč.
Ale tady už Dynamo zatáhlo závoru. V poslední sekundě se rychtoval ke střele Kristaps Zile, jen ji Jan Mandát stejně zblokoval. „Chystali jsme se, že na nás vletí od začátku. Jsem rád, že se nám podařilo to podchytit a spíš se nám dařilo hrát u nich. Dvě a půl třetiny super. V závěru už hráli vabank a spadli jim tam dva góly,“ glosoval zápas Kousal. „Možná to bylo trochu pasivnější, ale důležité je, že jsme všechno zvládli,“ přidal.
Zase se ukázalo, že u Pardubic platí, jak je jedno, jestli je na ledě Lukáš, nebo Tomáš. Sedmá výhra v play off a znovu jiný střelec vítězné branky, tentokrát ji měl na svědomí Lukáš Radil. Robert Kousal v zápase pobral tři asistence.
Každý zásah Dynama šel přes něj. Všechno začalo, když vyhmátl nápad Kristapse Zileho. Litvínovský bek před útočnou modrou neviděl prostor na konstruktivní akci. Jen tak puk nahodit? Moc na náhodu, takže zacouval, hru odtáhl do vlastní třetiny. Jenže nahrál tak, že Kousal celou situaci přečetl.
„Díval se tím směrem, tak jsem puk sklepnul. Za mnou byl hráč, šel jsem pro kotouč a vyšlo to. Původně jsem chtěl nahazovat puk, ale periferně jsem viděl, že tam vpravo někdo jede,“ rozebral pardubický útočník, jak se rodila první gólová situaci zápasu, která Litvínov utlumila.
Nastal kalup.
Rychlá nahrávka přes osu, střela Zohorny. Brankář Matej Tomek v tu chvíli měl první slabší moment v sérii. Nečekal, že k němu přiletí pozdrav a u své levé tyče měl prostor, že by tam projela rolba. Stačil puk.
V 16. minutě se z přesilovky prosadil Peter Čerešňák a bylo vymalováno. S dvougólovým mankem Litvínov nehnul. Užší kluziště ve výhodu neproměnil, má menší i lehčí hráče. Jako kdyby si Dynamo v cizím obýváku sedlo na gauč, hodilo nohy na stůl, pustilo telku. Litvínov stál v koutě a špital něco o tom, že tohle se mu nelíbí. První třetinu taky Pardubice vyhrály na střely 17:1.
Dál jste sledovali malé detaily, které dělaly rozdíl. Když se osmigólový střelec Liam Kirk rozjížděl vpřed, sklaply ho dva zadky Libora Hájka s Ondřejem Válou. „No way, boy!“
Až v posledních deseti minutách Verva zařvala, že ve svém obýváku chce sedět na gauči taky. Jenže ze svého obrození stejně nic nevytřískala. V pátek má další pokus. Poslední?