Pavlát poprvé, hned pomohl do finále: Stojím za Willíčkem, ego je stranou
Přistoupil na pozici, že dělá všechno pro Romana Willa, upozadil vlastní ego. Na druhou stranu, Dominik Pavlát musí být nachystaný, kdyby se něco stalo a on musel do pardubické branky. To „něco“ se stalo v Litvínově. Soupeř dal tři góly, takže do akce nastoupila bývalá hvězda Plzně. Pavlát pomohl k postupu 6:5. A teď zase šup do bubliny. „Věnoval jsem veškerou energii týmu a teď se mi to vrátilo,“ spokojeně se usmíval zarostlý brankář.
Naskočil jste do zápasu, když Pardubice prohrávaly 1:3 a na ledě se dělo poměrně dost divokých věcí. Poměrně obtížný start play off, ne?
„Hlavně za Willíčkem stojím, doufám, že se mu povede každý zápas a my ho vyhrajeme. Ale když už to vyšlo, že budu chytat, tak je super, že jsem byl v akci a skončilo to takhle dobře. Těžší to bylo trochu jen v hlavě, trénuju kvalitně, pracuju v nejlepším týmu ligy. Takže spíš šlo o to se nastavit, že mohu být úplně v klidu, protože mě nemůže nic překvapit. Zásadní bylo mentální nastavení a jsem rád, že to skončilo výhrou a zvládli jsme celou sérii.“
Vážně žádný problém jít do branky jen z tréninku?
„Někdo by ho možná mít mohl. Ale já byl připravený, play off je dlouhé, chystal jsem se, že jednou taková situace může přijít.“
S Romanem Willem vycházíte skvěle. Ale stejně, nebylo pro jednoho z nejlepších brankářů extraligy těžké přistoupit na roli, že budete dělat podporu parťákovi?
„Na jednu stranu si řeknete, že je to těžké. Ale zase jsem mohl zůstat v Plzni a to bych měl už měsíc volno. Druhá možnost byla dát ego úplně bokem, upozadit ho, věnovat veškerou energii týmu. No a mně se to vrátilo, šel jsem do zápasu, kluci to otočili z 1:3 a my postupujeme do finále. Takže? Skvělý.“ (usměje se)
Jak vnímáte jako gólman pardubickou ofenzivní sílu, kdy vlastně není moc poznat, jestli na led skáče první nebo čtvrtý útok?
„Je to neskutečná mašina, fakt brutální síla. Dělají nám to i snadnější vzadu, co vidíme, to chytneme. Ohromně nám kluci pomáhají i dozadu.“
Rozhovor pokračuje pod grafikou
Poslední zápas v Litvínově byl výjimkou, ale jinak Pardubice přepnuly v play off na velmi dobrou defenzivu. Cítíte změnu na disciplinovaný režim?
„Je vidět, že tam máme zkušené hráče, kteří play off hráli. Kluci dobře vědí, co obnáší, když potřebujete dojít do finále.“
Máte před sebou i poměrně vysoký les, samý velký chlap v obraně, co měří přes 190 centimetrů. V čem tahle chlapiska gólmanovi dovedou usnadnit život?
„Na nás s Willdou je, abychom si našli puky, pokryli je a minimalizovali dorážky.“
Finále vám začne za týden a půl. Zavřete se s Romanem Willem zase do bubliny a nevylezete z ní do konce série?
„Jo, jsme v ní celé play off a nebudeme na tom nic měnit. Odpočineme, doléčíme třeba nějaké malé neduhy a doma budeme nachystaní v plné síle, až všechno začne. Máme tedy spíš takovou bublinku ještě s trenérem brankářů. Užíváme si každý den na zimáku.“ (usměje se)
Vy jste ale extrémně spokojený, jak záříte.
„To teda jsem. (usměje se) Postoupili jsme do finále, je to pro mě něco novýho. Jsem za to ohromně rád.“
Pustíte si o víkendu druhé semifinále mezi Třincem a Spartou?
„Možná, ale že bych si k tomu cíleně sednul a celou dobu zápasy sledoval, to ne. Oba soupeře známe, pořád je to stejné.“
