Sedlák po postupu: Víme, co máme v šatně. Sparta, nebo Třinec? To je jedno
Pardubice si zahrají své vysněné finále, v semifinále porazily Litvínov 4:0 na zápasy. Ten poslední? Ukrutně bláznivý, Dynamo vyhrálo 6:5. Poprvé ho dostal do vedení Lukáš Sedlák a jeho tým už náskok nepustil. Na rozhovor přišel kapitán celý zpocený ještě v dresu. Chvíli předtím šatnu opustil majitel Petr Dědek. „Jen nám pogratuloval a poděkoval za sérii. To bylo víceméně všechno,“ prozradil útočník.
První dojem z postupu do finále je hodně sladký?
„Jasně, jsou to super pocity, jsem rád, že se nám to povedlo takhle rychle. Nikdo asi nečekal, že to skončí 4:0 na zápasy. Byla to pro nás těžká série, o to jsme radši, že jsme ji takhle zvládli.“
Byl nejtěžší poslední a dost bláznivý zápas? Vypadalo to, že Litvínov do vás poprvé šlápl.
„Nevím, všechny asi byly stejně těžké. My do zápasu nevstoupili dobře, zbytečně jsme prohrávali 1:3. Od nás úplně hrozná první třetina, pak nám to ale napadalo do branky i za předchozí zápasy. Najednou jsme dávali góly i z šancí, ze kterých by normálně nic nepadlo. Tentokrát se k nám štěstí trochu přiklonilo.“
Působili jste v první třetině celkem podráždění, chodili jste ven za oplácení. Museli jste hodně krotit emoce?
„Něco jsme si k tomu v kabině řekli, že takhle hrát nemůžeme. Pak se, myslím, všechno srovnalo a hráli jsme náš hokej, který umíme.“
Bylo hodně složité se hrabat ze situace, že prohráváte po dvaceti minutách o dva góly?
„My jsme v sezoně zvládli hodně těžkých chvilek. Víme, že umíme dotahovat. A když hrajete dobře hokej po většinu zápasu, štěstí se k vám nakonec přikloní. I když prohráváte třeba 0:1, ale jste lepší, jede se dál. Víme, co máme v šatně, co dokážeme uhrát. Pokud hrajeme dobrý hokej, je jedno, jaký je výsledek. Dokážeme ho obrátit.“
Gólem na 4:3 jste Pardubice poprvé dostal do vedení. Na rovinu, nebyl jste v šoku, že vám Tomáš Hyka ještě vracel puk?
„Trošku jo, ale od Hyčiho to asi musím čekat vždycky. (usměje se) Já věděl, že jsem mu nahrávku dal trošku špatně, a on z ní nemohl úplně střílet. Takže jsem tak nějak čekal, že mi puk přistane zpátky.“
Rozhovor pokračuje pod grafikou
Měl jste obrovskou radost. Velká úleva, že jste i vy sám zlomil střelecké prokletí v semifinále?
„Od nás se góly samozřejmě čekají. Jsem rád, že přispívá každý a tentokrát dala góly i naše lajna, což vždycky potěší, když pomůžete.“
Je výhoda, že do finále zbývá týden a půl a zase vás čeká dlouhý odpočinek?
„Může to být malá výhoda, ale tam budou zápasy stejně těžké. A uvidíme, jak bude vypadat druhá série. Zatím je předčasné říkat, jaká to bude výhoda.“
Přál byste si odvetu za loňské vyřazení v semifinále s Třincem, nebo superfinále se Spartou?
„To je jedno, oba týmy jsou kvalitní. Ať nás vyjde kdokoliv, bude to těžké.“
Dovedl byste takhle krátce po zápase říct, čím jste předčili Litvínov?
„Asi hloubkou našeho mužstva. Každá lajna může dávat góly, každá může rozhodnout. Když to zrovna nepadá nám, tak dá gól někdo jiný. My zase děláme jinou práci, když nedáváme góly, v té šířce kádru jsme silní. Myslím, že Litvínov se snažil hrát rychlý hokej na brejky, kolikrát je to mohlo stát nějaké ztráty. Byli tím nebezpeční, furt jsme se museli dívat za sebe, aby nám neujížděli.“
Díky hloubce kádru bylo i vlastně jedno, že na gól čekáte šest zápasů. Žádný tlak, že příště musíte zlomit zápas. Sedí tenhle dojem?
„Ano, to je podle mě naše velká síla. Tady byl i velký rozdíl proti Litvínovu. Play off je o týmu, jak se dá dohromady, jak jeden maká za druhého. A když nedávám góly, budu blokovat střely, obětuju se pro tým. Góly dá někdo jiný.“
