David Kaše: Stál proti nám gigant, top čtyři je úspěch. Přemluví bráchu?
Dlouho fanoušci vyvolávali jejich jména. Stejně jako dalších hráčů. Když se potom postavili bráchové Kašovi už v civilu pod kotel, přišla další slova díků. „Teď to mrzí, chtěli jsme urvat aspoň zápas. Ale jinak můžeme být spokojení,“ vykládal David, který potrápil vítězné Pardubice dvěma góly. Litvínov vedl 3:1, soupeř otočil, nestačil už ani mocný finiš (5:6). A přemluví bráchu Ondřeje, aby za Vervu hrál dál?
David Kaše za to vzal. Protrhl střelecké sucho, které trvalo deset utkání, a proti Dynamu se trefil dvakrát. K tomu přidal asistenci. Nakonec to ale byl marný boj, Pardubice uspěly 6:5 a jsou ve finále. „Byly ve všem lepší,“ sportovně uznal mladší z dvojice bráchů, kteří nastartovali obrodu Vervy. Ta nakonec bere čtvrté místo. Což fanoušci ocenili dlouhým potleskem a děkovačkou.
Vedli jste 3:1, soupeř otočil, pak jste dotahovali. Bláznivý zápas, že?
„Byla to divočina. Konečně se nám povedl dobrý vstup, takový jsme měli plán. Škoda prvního gólu, který jsme dostali, to je školácký, takhle blbě vystřídat. Ale stalo se. Pořád jsme vedli 3:1.“
Co se stalo ve druhé třetině, kdy jste inkasovali čtyřikrát?
„Ta nám nevyšla. Pardubice nám ukázaly to, v čem jsou silné. V blokování střel, výborně hrají v předbrankovém prostoru. Při druhém a třetím gólu nám tohle chybělo. Potom trošičku smolný ten čtvrtý… Ale jsem pyšný, že i když jsme prohrávali o tři góly, ještě jsme odpověděli, skórovali jsme dvakrát. Nakonec to bylo vyrovnaný, bojovali jsme do poslední chvíle. Možná kdybychom měli trochu víc štěstí, třeba bychom vyrovnali.“
Ale narazili jste na extra silného soupeře.
„Proti nám stál gigant. Škoda prvního utkání v Pardubicích, tam jsme mohli vyrovnat. Bylo to všechno o gól. Ale takhle hrál i Hradec. Musím uznat, že soupeř byl lepší. Gratulujeme mu.“
Rozhodla jeho hloubka kádru?
„Asi jo, těžko říct. Nás to stálo hrozně moc sil. My jsme hráli do posledního utkání základní části o čtyřku, nechali jsme tam všechno. Potom jsme hráli předkolo. Sice jsme vyhráli 3:0, ale vůbec to nebylo jednoduchý. Stálo nás to hodně sil. Potom s Brnem taky. Ale vymlouvat se na to, že nám došly síly? To ne. Pardubice prostě byly lepší.“
V čem byla jejich síla?
„Trošku hrály tak, jak hrával minulé sezony Třinec. Rozhodla zkušenost. Prostě mají borce, kteří play off hráli, vyhráli to. My jich tolik nemáme. Ale musím říct, že kluci makali, nechali tam všechno. Je to pro nás úspěch. I když teď jsme zklamaní, že jsme neudělali aspoň jeden zápas, byli jsme od toho kousek. Ale bohužel.“
Litvínov zažil nejlepší sezonu od titulu v roce 2015, celý stadion vám pak tleskal. To muselo potěšit, že?
„Jo, myslím si, že už další den to budeme hodnotit jako pozitivní sezonu. Ale když se dostanete do semifinále, chcete vyhrát, jste hladoví po úspěchu. Ale Pardubice nám ukázaly sílu. My jsme byli všude o krok později. Možná i silová převaha rozhodovala. Přehrály nás ve všem. Rozhodlo to, že jsme si nepohlídali stav 3:1. To se prostě v play off musí udržet.“
Rozhovor pokračuje pod grafikou
Co vám ještě chybělo?
„Škoda, že v sérii nám to víc nelítalo od modré čáry. Oni nám všechno blokovali. Což byl rozdíl. Pálili to tam hlava nehlava, strašně moc střel chytili naši gólmani. Musím poděkovat oběma, měli parádní sezonu.“
Neměli jste být trošku víc odvážní?
„V čem? Vlítli na nás dvakrát v první třetině… Potom už ty lišáky těžko honíte, protože jsou rozehraní, jsou silní, zavřou vás tam. Ráďa (Radil), Zohy (Zohorna), Kousy (Kousal), to jsou chlapi jako hory. Oni si dokážou puk pokrýt. My jsme se na ně moc nedostali, stálo nás to hrozně moc sil. A pak třeba nebyly do útoku.“
Ale z osobního hlediska můžete být spokojený, že?
„Myslím si, že z osobního i týmového hlediska můžu být spokojený. Mám rád úspěch, takže vždycky chci více, ale semifinále je taky hezký. Kdybychom si to řekli před začátkem sezony, tak ani nevím, jestli bychom tomu věřili. Hodně kluků vyskočilo nahoru, měli dobrou sezonu. I gólmani. Trenéři odvedli dobrou práci, také jim bych chtěl poděkovat. Prostě celému týmu. I fanouškům, že nás drželi i ve slabších chvílích, které jsme měli. Myslím si, že jsme se jim odměnili tímto semifinále.“
Jaké bylo zahrát si s bráchou?
„Víc jsem si nemohl přát. Bylo to skvělý, úžasný. Každé střídání jsem si užíval. I když byly slabší chvilky někdy. Jsme na ledě dva, podpořili jsme se, i když to tam nepadalo a byla kritika. Pořád jsme doufali. Ukázala se nakonec síla kádru. Teď nám to sice moc nestřílelo, ale góly dávali jiní. Jsme rádi, že i když jsme neudělali čtyřku po základní části, tak jsme si ji nakonec vzali zpátky. A top čtyři, na takhle menší tým, je úspěch.“
Přemluvíte bráchu, aby hrál dál?
„Těžko říct. Nemůžu to teď hodnotit. Uvidíme, co bude. Teď jsme teprve skončili.“
Jste rádi, jak jste pozvedli Litvínov? Je to především zásluha vás dvou…
„To bych zase neřekl. Celý tým makal. Od srpna jsme všichni makali, bruslení bylo těžké. Někdo měl větší čas na ledě, někdo menší. Tak to je. Řada hráčů mělo nejlepší sezony v extralize.“
A vám osobně drželo zdraví.
„Musím zaklepat. I mně a dalším. Sám jsem překvapený, že jsem hrál tolik. Předtím byl covid, dvakrát zlomená noha. Nevěděl jsem, jak to bude, přitom jsem odehrál skoro celou sezonu. Jsem za to moc rád. Užíval jsem si to. Teď si trochu vyhodíme z kopejtka, dáme si pár piv. Máme nějaké mítínky, pak se začneme připravovat na novou sezonu.“
