DVOJROZHOVOR | S hrdostí sledují, jak jejich synové válčí ve finále extraligy. Někdy jsou to ale docela muka, když si rodiče Ondřej a Jitka Zohornovi připomenou, že jedna z jejich ratolestí Tomáš (Pardubice) nebo Hynek (Kometa) bude mít titul, ale druhý odejde smutný.
Radost přejí oběma, zklamání ani jednomu... „Nestraníme ani jednomu. Ale kdyby přece jen, tak Tomáš už jeden titul s Pardubicemi má,“ říká Jitka Zohornová opatrně.
Na čtvrtý zápas finále si Zohornovi přinesli velký červenobílý transparent. Jsou na něm čísla dresů jejich synů 79 (Tomáš) a 20 (Hynek) a pod nimi slogan: Pro nás jste vítězové oba. „Ale jeden nevyhraje, tak to bohužel je,“ konstatuje zřetelnou pravdu otec Ondřej Zohorna.
Jak jejich bratrovražedné souboje prožíváte?
Jitka: „Křičíme u toho, prožíváme to hodně. U nás se otřásá barák, když se hraje hokej, vtažená je do toho celá rodina. I děda se ptá, jestli ten den bude zase zápas.“
Soupeři spolu ve finále obvykle moc nemluví. Jak vaši synové?
Jitka: „Před prvním finále byli společně na večeři, v sobotu jsme s nima s oběma mluvili po rozcvičce. Počkáme si, víme, kam chodí, v tom není problém. My s nimi mluvíme po každém zápase. Vždycky zavolají a říkají se různé postřehy.“
Děláte jim někdy advokáty, když jeden má proti druhému týmu případné výhrady?
Ondřej: „Ne, tohle nefunguje. Každý si sdělí to svoje, jak se mu hrálo, jak je na tom se zdravím. Většinou pak řešíme, na který zápas pojedeme, jak seženeme lístky, protože my jsme početná rodina. Do Brna jela jedna skupina na pátek a druhá na sobotu.“
V Brně je s lístky problém, že?
Ondřej: „To je. Museli jsme se prostřídat. Uvažujeme, že na příští sezonu bychom si koupili permanentku, aby nám tyhle problémy odpadly.“
Hodnotíte oba svoje syny i hokejově?
Jitka: „Já vždycky! Když se mi nelíbí, jak hrají, tak jim to řeknu. Vždycky jsem to dělala. Já jsem kritik.“
Za třetí zápas jste je ale asi nekritizovala. Zvlášť když Hynek rozhodl o výhře Komety.
Jitka: „No jéje, to mi ani neříkejte! My měli doma hodně práce, odbíhali jsme od ní k televizi a křičeli jsme. Pak jsme brečeli, radostí i dojetím. Hynek dával na 2:1, to byla velká událost. Tomáš hrál taky dobře, on měl jiné úkoly než dávat góly, ale taky hrál dobře.“
Probírali jste s ním taky, jak udeřil hokejkou brněnského beka? Pak se diváci na něj hodně zlobili.
Ondřej: „Já měl dokonce obavu, aby Brno nedávalo protest na další zápas. Oni asi nejsou zvyklí je dávat, že? To spíš ty Pardubice. Asi bych za to vylučoval, být rozhodčím, i když je to synátor. Mohl za to jít ven.“
To jste mu i řekl?
Ondřej: „Na to nepřišla řeč. Ten zápas zrovna skončil pozdě a tak jsme si napsali jen textovku.“
Co vy jste po třetím utkání říkal na Hynkův gól na 2:1?
Ondřej: „To byla paráda, takových Hynek moc nedal. Že se tam položil na zem, zabojoval, bylo to fantastické. Takové góly od něho nepamatuju.“
A on přitom říkal, že to bylo v pohodě, že tam byl sám a jen si puk stáhnul a zavěsil.
Ondřej: „No jistě, on je přesně takový! Prostě kliďas. Ale ne, to bylo tam dramatické, měl to těžké. To je mi jasné, že nad tím mávne rukou. Oni jsou kluci každý jiný.“
Jací jsou?
Ondřej: „Tomáš zápasy víc prožívá navenek, emoce ze sebe dá. Když prohraje, je celý zklamaný, Hynek, když prohrají, tak vyjde z kabiny a řekne, že jsme málo fandili. Ten to nedává tak znát.“
Bylo od dětství jasné, že budou výborní hokejisti?
Ondřej: „Oni hráli dobře i fotbal. Hráli ho v létě, z toho mají tu svoji kondici. Ale v šesté třídě se museli rozhodnout. Cítili jsme u nich šanci, tak jsme je začali vozit do Havlíčkova Brodu. Jiné věci je pak nezajímaly, chtěli hrát dobře hokej.“
Takže jste už snili o tom, že se jednou potkají ve finále?
Jitka: „Od nějaké deváté třídy se začalo rýsovat, že by mohli hrát dobře. Tomáš pak hrál i v Americe, po návratu po něm sáhly Pardubice. S nimi má i titul.“
A Hynek ho chtěl následovat.
Jitka: „Taky chtěl být dobrý, někam to dotáhnout. Toto mají stejné, i když, jak jsme už říkali, jsou každý jiný. Tomáš navenek vážnější, Hynek takový veselý.“
Jak vás tak poslouchám, nebylo by lepší, aby titul vyhrál Tomáš, když si všechno víc bere?
„Jitka: „Já vám nevím... Zase si říkáme, že Tomáš už ten titul má. My jsme neutrální, nemůžeme fandit jednomu nebo druhému, ale Hynkovi bychom taky titul přáli, aby skóre bylo srovnané a každý měl ten svůj titul. Hlavně jsou to velké nervy, jak to prožíváme.“
A to si vezměte, že by se hrálo třeba na sedm zápasů... Co by to s vámi dělalo.
Ondřej: „My s tím počítáme, že sedmý zápas bude. Že si to užijeme až do konce.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
