Se čtyřhodinovým zpožděním a nejasnou vizí, zda nastoupí do pátečního utkání s Vítkovicemi, přiletěl ve čtvrtek odpoledne do Prahy David Krejčí. Čtrnáctihodinovou přepravou znavená ofenzivní opora Bostonu hned na letišti převzala dres s číslem 36 a přistavenou bílou limuzínou vyrazila do Pardubic, do svého nového působiště. „Zrušili mi let v Mnichově, tak jsem musel čekat na další spoj,“ vysvětlovala u vozíku s bagáží pardubickým klubem vymodlená posila.
Jste hodně unavený po přeletu?
„Není to úplně ono, byl to dlouhý den. Trošku jsem se prospal na letišti v Mnichově, kde jsem musel čekat od deseti hodin do tří, ale až na tohle byl let docela v pohodě.“
Kdy se rozhodnete, zda si zahrajete páteční duel 9. kola s Vítkovicemi?
„Kdyby cesta do Prahy proběhla, jak měla, stihl bych si v Pardubicích potrénovat, ale tím, jak se to protáhlo… Uvidím, rozhodnu se asi až těsně před utkáním.“
Sledoval jste z USA dění v extralize?
„Nikde jsem nemohl naladit živé zápasy, ale díval jsem na výsledky, vím, jak si kdo vede, jak jsou na tom kluci v Pardubicích. Nejedu sem, aniž bych nic nevěděl.“
S kolika novými spoluhráči se znáte?
„Asi se dvěma. S Alešem Hemským, s Kubou Kindlem jsem hrál několik let za juniorský nároďák.“
Z jakých důvodů jste se rozhodl pro Pardubice? Bojoval o vás ještě Třinec, dostal jste další nabídky…
„Potěšil mě zájem Pardubic, které mě kontaktovaly už během léta. S Alešem jsem to dost probíral. Na jaře kluci vyhráli titul, mají kvalitní tým, který se změnil odchody dvou hráčů do Ruska (Koláře a Koukala), ale organizace funguje, je dobrá. Bohužel přišel slabší začátek, já však věřím, že do play off se dostanou a budou mít šanci na obhajobu.“
Dokážete odhadnout po posledních trénincích, jak na tom jste?
„Těžko říct, poslední zápas jsem odehrál na mistrovství světa. Fyzicky se cítím docela dobře, ale doufám, že fanoušci ode mě nečekají nějaké zázraky. Já se budu snažit odevzdat 110 procent a snažit se získat pro Pardubice co nejvíc bodů. V Bostonu jsme trénovali pětkrát týdně, bez trenéra, ale bylo nás tam asi dvacet hráčů NHL. Tréninky to byly kvalitní.“
Můžete se spolehnout na kamaráda Aleše Hemského, ten vám nástup usnadní, co říkáte?
„V to doufám. Aleš už pár zápasů odehrál. Ale jak říkám, fyzicky se cítím dobře, neměl by to pro mě být problém.“
A co širší led?
„Zase to bude jiné. Ale poslední utkání jsem odehrál na větším kluzišti, takže bych se do toho měl dostat dřív než na šampionátu. Očekávám, že po pár střídání to bude v pohodě.“
Tipujete, jak dlouhá bude výluka v NHL?
„No, nevypadá to dobře… Samozřejmě tu budu hrát do té doby, dokud výluka neskončí. Víc k tomu říkat je těžké. Sami majitelé ani zástupci hráčské asociace neví. V téhle chvíli to vnímám jako příjemnost, že si poprvé v kariéře zahraju extraligu. Před kamarády, před rodiči. Pokud se ale pauza v NHL protáhne, třeba to budu vidět jinak.“
V zápase proti Plzni narazíte na svého spoluhráče z Bruins Tuukku Raska, za Budějovice se chystá hrát Andrew Ference. Zvláštní pocit, že?
„To je pravda. Hokej je takový. Tuukka chtěl jít od začátku do Ruska, sháněl se po možnostech a byl rád, že mu to vyšlo. Proti Zdenovi Chárovi jsem hrál na mistrovství světa i na olympiádě, proti klukům z Německa taky.“
Domluvili jste se se Zdenem Chárou na případné večeři v Praze, pokud bude čas?
„Domlouvali jsme se, že si zavoláme, až oba budeme v Česku. Bude záležet, zda vůbec najdeme čas.“
Dorazí za vámi do Pardubic i přítelkyně?
„Časem ano. Teď, než se tu usadím, budu tady sám.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
