Ležel v brankovišti a hned věděl, že je konec. Že rekordní snažení jeho a party spoluhráčů právě vyšumělo do ztracena. Kousek za ním se radovali soupeři z Vítkovic, právě rozsekli nejdelší zápas české historie. „Ve stopatnácté minutě jsme prohráli. Co k tomu víc říct...“ skoro zašeptal Jakub Kovář, brankář Mountfieldu. Přes rozjařené šlágry Karla Gotta znějící z kabiny hostů div že byl slyšet.
Co vám proběhlo hlavou, když se Peter Húževka trefil?
„Že to byl zřejmě na nějakou dobu můj poslední zápas za Budějovice a štve mě, že jsem se s fanoušky nemohl rozloučit trochu veseleji. Ty tři roky, co jsem tu chytal, jsem se učil jenom prohrávat, nezažil jsem žádné pořádné vítězství. Jsem z toho smutnej...“
Ono prohrát po takovém zápřahu bolí o to víc, že?
„Jde o to, že tenhle zápas vás buď může katapultovat k velkému úspěchu, nebo vám ukončit sezonu. Prodloužení už pak tak rychle utíkají, že člověk ani čas nevnímá. Tam už se jenom čeká na gól. A ten přišel, bohužel....“
Tlačil jste vy očima hokejky spoluhráčů, ať tam něco spadne?
„Já už se ani nedíval. Furt jsem to hlídal, abych byl schopný hasit šance na druhé straně.“
Vítkovice tolik šancí neměly, bylo to pro vás horší, čekat, kdy si zase sáhnete na puk?
„Ono to v prodloužení už není tolik o šancích, tam většinou padne nějaká žblabuňka. Vítkovičtí na svou šanci čekali, dostali jí a ukončili to.“
Vybavíte si tu rozhodující akci?
„To ani nemá cenu. Myslím, že my špatně střídali a oni se dostali do brejku. My už jsme ho tam neuhasili.“
Tušíte, kam dál povedou vaše kroky v kariéře?
„To se začne řešit až teď. Ale jak jsem řekl, je možné, že tohle byl můj poslední zápas za Budějovice.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
