Třinecký Bonk: Okál jezdil a křičel, že Růžičkovi urve koleno
Dvěma góly nastartoval třinecké Oceláře. Kanonýr Martin Růžička v pátém semifinále ve Zlíně nejdřív po perfektní práci elitní formace vyrovnal na 1:1 a na začátku druhé třetiny pohotově skóroval na 1:2. Rozjel tím třineckou palbu, Oceláři vyhráli 6:1 a snížili průběžný stav série na 2:3.
Po gólech se Růžička dočkal i několika ostrých hitů a provokací. „Mladej Okál tam jezdil a vykřikoval, že Růžičkovi urve koleno a takové,“ líčil třinecký kapitán Radek Bonk.
Po druhé třetině se právě Bonk potkal s Okálem ve středním pásmu a zblízka si vše důrazně vysvětlovali. „Snažil jsem se ho trošku uklidnit. Může být rád, že hraje,“ říkal Bonk. „K čemu takové výhrůžky? Byla to jen taková výměna názorů, to tam bylo celý zápas.“
Sudí si hned po přestávce volali oba kapitány k sobě – zlínského Petra Čajánka i třineckého Radka Bonka. „Říkali jsme si, aby tam nebyly zbytečné fauly,“ přitakal Bonk.
„To je škoda, v takovém zápase. I z naší strany tam byly nějaké takové střety… Je to hokej, je to vyhecované. Je to pátý zápas po sobě se stejným soupeřem, to už po sobě hráči jdou. Už vás i štvou, že furt hrajete proti stejným. Ale to je i ve druhé sérii. Tohle je typický play off hokej.“
Růžička si ze střetů nedělal těžkou hlavu. „Jeli jsme si tady pro vítězství, to se povedlo, jsem rád,“ říkal po zápase. „Ve druhé třetině nám to tam napadalo, dvakrát z přesilovky pět na tři, to nám pomohlo.“
Bruslení, energii a střelbu chtějí Oceláři přenést i na šestý zápas do Třince. „Zlínu se daří venku, protože tam nemusí nic,“ říká Bonk. „Doma musí přece jen trochu hrát, trochu tvořit, ale venku vyloženě zavírají střední pásmo a je to proti nim těžší. My musíme hlavně bruslit, střílet a dávat to na branku.“
