Kováčik o trefě do odkryté brány: Nedat gól, tak mě kluci snad zabijí
Dvě minuty poté, co dal třetí a vítězný gól zápasu, inkasoval brněnský bek Jozef Kováčik takovou pumelici pukem do hlavy, že mu z ledu musel pomáhat doktor. Krátce poté se do zápasu vrátil a po něm se mohl rozšafně usmívat před dveřmi šatny vítězného týmu.
Počítal jste po té dělovce hvězdičky nad Holešovicemi?
„Byl to takový nepříjemný tlak. Rána pořádná, naštěstí mě to trefilo dobře, těsně nad ucho. Chvíli to bylo nepříjemné, ale v pohodě. Nic vážného to není.“
Na první pohled to tak nevypadalo.
„Dostat to níž, je po mně. Trenér nám sice říkal, ať chytáme puky, když je bude Sparta nahazovat, nicméně se přiznám, že takovou ránu jsem nečekal.“ (směje se)
Bylo i pro Kometu štěstí, že jste nedostal pukem o pár minut dřív, ale až po gólu, co jste vstřelil?
„To nehrálo roli. Gól jsem dal, to je dobré, konečně jsem se v play off zapsal i já.“
Těsně před brankovištěm jste si s pukem ještě pohrál. Neriskoval jste moc, že vám ho obránce stačí vypíchnout?
(přikyvuje) „Měl jsem to na hokejce úplně do prázdné. Nevím, z jakého důvodu jsem to nevystřelil... Trochu jsem si vzpomněl na minulý zápas, kdy jsme tady dostali sedmičku. Měl jsem podobnou situaci a gólman mi to chytil. Byl jsem tedy pevně rozhodnutý, že pokud puk dostanu a gólman bude dělat přesun, pokusím se to dát do protisměru a zasunout. Zaplaťpánbůh to vyšlo. Nedat gól, tak mě kluci snad zabijí... Tři čtvrtě kabiny se drželo za hlavu.“
Zopakoval byste svoji oblíbenou průpovídku, že jste Spartu rozebrali jako cikán bicykl?
„Musím říct, že vyhrál šťastnější. Druhou třetinu hrála Sparta perfektně, měli jsme obrovské štěstí, že jsme nedostali tři čtyři góly. Oni měli smůlu, nás podržel Čilo (brankář Čiliak). První a třetí třetinu to bylo celkem fajn. Svítí tam (na tabuli) 2:5, to je nejpodstatnější. Máme první zápas, to jsme chtěli.“
