Zásadní góly vytáhl už ve čtvrtfinále s Vítkovicemi, v poslední bitvě s Kometou přidal další. Daniel Přibyl sice v nabité Spartě odehraje za zápas v průměru 11 a půl minuty, v play off už ale po Petru Tonovi (5) nastřílel nejvíc branek (4). On, Jan Buchtele, Jan Piskáček, či Miroslav Forman, i to jsou v semifinále tahouni favorita. „Jsme rádi, že na výhrách taky máme podíl,“ těší 21letého útočníka.
Čím to, že v těžkých zápasech stoupá vaše důležitost a dokážete zastoupit Hlinku s Tonem?
„Samozřejmě z toho máme radost. Ale nemyslím si, že by to teď bylo tak, že nám teď zkušenější kluci nepomáhají. Táhnou nás celou sezonu a i teď hrají výborně, akorát my máme momentálně větší kliku. Až bude potřeba, možná hned ve čtvrtek, zase jim to tam napadá. Je pravda, že když je zrovna třeba Toňák na ledě, řeknete si, že on gól prostě dá. Ale i my se vždycky snažíme, abychom taky byli platní.“
Sám jste schovaný až ve čtvrté lajně, ale evidentně vás to v nabité sestavě Sparty netrápí…
„V play off je to úplně jedno. Zaprvé je vidět, že gól u nás může dát každý a navíc náš icetime je hodně vyrovnaný. Hodně se to točí, zápasy jdou v rychlém sledu a je nezbytné hrát na čtyři lajny.“
Přijde vám, že máte víc prostoru, když si soupeři víc hledí Hlinkovy a Pechovy formace?
„Myslím, že jo, že po nich jdou víc. Bylo to ostatně celkem jasné, když dávají celou sezonu spoustu gólů.“
To teď ale dáváte i vy. Spoluhráči chválili vaši chladnokrevnost ze čtvrtého zápasu semifinále, kdy jste nádherně trefil vítězný zásah. Jste opravdu tak nad věcí?
„No, s těmi nervy to není zase tak, jak to vypadá. (usmívá se) Mám možná jen takový výraz, ale taky zápasy dost prožívám. Třeba v těch posledních, kdy to bylo nejvyhrocenější, taky nervy přišly. Ale jak jsem šel v Brně na trestnou na pět minut za Rachnu (Tomáše Rachůnka), tak jsem tam trošku vychladnul a při tom gólu jsem proto potom byl klidnější.“
Vypadá to taky, že obří tlak, jaký je ve Spartě na zlato, na vás mladé příliš nedoléhá. Je to jen zdání?
„Ono není dobré na tohle myslet, což nám tady jde podle mě docela dobře. Samozřejmě chceme vyhrát a nějaké to „musíme“ tam je. Ale není to tak, že bychom byli v křeči. To by nám nepomohlo.“
Sám jste ve Spartě už od dorostu. Vrací se vám teď, že jste vydržel počkat si na svou pozici v áčku?
„Myslím, že jo. Jsem rád, že jsem zůstal a že tu teď můžu být. Pozici si tu postupně buduju, stejně tak třeba Formič (Forman) nebo Buchta (Buchtele), který sice přišel z Pardubic, ale pořád patří k nám mladým. Jen v tomhle musíme pokračovat dál, třeba se to časem vyvrbí ještě nějak dál.“
Se zmíněným Buchtelem jste si prý sedli nejen na ledě, podle spoluhráčů jste jako teplí bratři, pořád spolu…
(směje se) „Jóóó, tohle slýcháme často. Ale je fakt, že spolu trávíme docela dost času, takže to tak asi vypadá.“
Tohle se pak projeví i do pohody ve hře, ne?
„Asi jo. Klidně se i něčemu na střídačce zasmějeme, díky tomu jsme uvolněnější.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
