SPORT MAGAZÍN | Pro koho jsou hokejisté nudní panáci, co umějí jen za pomoci „tak určitě“ rozebírat odrazy puku, ten si po rozhovoru s Pavlem Francouzem v pátečním Sport Magazínu jistě upraví názor. „Mám rád aktivní život,“ netají litvínovský gólman.
„Lítání mě zajímalo od mládí. Přičichnul jsem k tomu díky strejdovi, který je dopravní pilot,“ vysvětluje 24letý Francouz. „Po příchodu do Litvínova jsem zjistil na internetu, že existuje možnost pořídit si pilotský průkaz, a se strejdou se o tom pobavil. To on mi všechno domluvil v Aviatickém klubu v Roudnici, kde je vyloženě přátelská atmosféra, což jsem přivítal. Vždyť já ten kurs, který se dá dokončit i za měsíc a půl, dělal asi rok.“
Už jste zažil ve vzduchu skutečnou krizovku?
„Bylo to ještě s instruktorem, když jsme letěli z Chomutova do Roudnice. Celou cestu se letadlo chovalo normálně, ale u letiště nám začaly problikávat kontrolky a nevěděli jsme, co se děje. Byl i slyšet zvláštní chod motoru. Během chvilky se naštěstí všechno srovnalo, takže jsme radši hned přistáli a dole se letadlo samozřejmě prokleplo. V tu chvíli, když se to začalo dít, jsem byl vyplašený dost, nebudu říkat, že ne. Měli jsme kliku, že jsme byli přímo u letiště.“
Kam se proti takovému zážitku hrabe nečekaný nástup na led na mistrovství světa, že?
„To jo… (usmívá se) Už vím, že v letadle nesmíte přemýšlet, co by se mohlo stát. Když jsem letěl svůj první navigační sólo let z Roudnice do Rakovníka, odlepil jsem se od země a nasadil na trať, najednou jsem si uvědomil, že teď už je všechno na mně. Do té doby jsem spoléhal na instruktora, že kdybych nějakou blbost zapomněl vypnout nebo zapnout, vyžehlí to. Tehdy mi došlo, že když udělám nějakou kravinu, ponesu si za ni následky. Přepadla mě docela solidní panika.“
Myslíte nahoře na obloze na svou práci, na zápasy, nebo si spíš čistíte hlavu?
„Já si ji čistit nemusím, moc špíny tam nemám. (usmívá se) Je to spíš příjemná změna, člověk má aspoň nějakého koníčka, k němuž se může kdykoliv vracet.“
Nezní zvláštně, když zrovna vy mluvíte o aspoň nějakém koníčku? Vždyť se na rozdíl od řady jiných sportovců, pro které je hlavní zálibou odpočinek, věnujete tolika činnostem…
(přikyvuje) „Asi to je tím, že mě odmalička rodiče dávali na hodně kroužků. Dělal jsem i dost různých sportů, pozemní hokej, fotbal, florbal, gymnastiku, karate… Všechno jsem tak nějak skloubil dohromady. Snažím se si život taky trochu užít. Takže dělám různé blbosti, které mě baví.“
Čemu se chechtá pod maskou?
Který extraligový útočník ho straší?
Jaké má další nevšední zájmy?
Kompletní rozhovor v pátečním Sport Magazínu
Co také najdete v pátečním Sport Magazínu
Reportáž: ultramaratonec Daniel Orálek
Uniklo z facebooku: Jan Faltejsek
Top 10: fotbalové vesnice
Můj první gól: Jakub Kohák
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
