Skóroval, vrátil Spartě vedení. Přesto nakonec jel hokejový útočník Lukáš Klimek z Litvínova smutný. Jeho mužstvo prohrálo v nádherné bitvě 3:6 a právě on byl u zlomového momentu celého zápasu. Inu, sám vám ho zrekapituluje.
Lukáši, neproměnil jste samostatný únik a domácí následně dali v padesáté minutě na 4:3. Tohle rozhodlo, že?
„Přesně tak. Měli jsme tam šanci, jel jsem sám na branku. Nedal jsem, přelilo se to na druhou stranu a oni dali na 4:3. Ani nevím, jak se to tam semlelo, ale bylo to klasické nedáš – dostaneš. Zlomový moment, pak jsme to už nezvládli vyrovnat.“
Zkoušel jste blafák do forhendu, proč to nevyšlo?
„Jsem zvyklý to takhle hrát na brankáře, který má na té straně vyrážečku. Pavel Francouz chytá v opačném gardu, chtěl jsem to ještě trochu víc zvednout. Bohužel to nevyšlo úplně podle mých představ a on to dokázal těsně škrtnout lapačkou mimo. Škoda.“

Doma jste s Litvínovem prohráli 0:1, teď to byla daleko větší přestřelka. Čím to?
„Zdá se mi, že venku hrají daleko víc dozadu. Tady to od nich bylo mnohem otevřenější, dostávali jsme se víc do šancí. Asi jsme jich měli víc něž domácí, jenže tahle to holt někdy paradoxně v hokeji bývá. Prohraje ten aktivnější.“
Vychytal vás Pavel Francouz? Byl on tím rozdílem?
„Dali jsme tři góly. Na to bychom měli dokázat venku vyhrát. Bohužel jsme to tentokrát nedokázali vzadu pohlídat a z toho naše porážka pramení. I když i těch šancí jsme měli na dvojnásobek zásahů…“
Jeden z oněch tří zásahů byl z vaší hole, celkem jedenáctý v sezoně. Je to po sérii zranění z poslední doby velká vzpruha?
„Jasně, každému to pomůže. Trošku mě teď ty zdravotní problémy pronásledovaly, snad už to ale bude v pořádku a nějaká ta branka mi tam ještě padne.“ (usmívá se)
Před touhle prohrou jste venku sedmkrát vyhráli. Potvrdil Litvínov, že je v této sezoně v mimořádné pohodě?
„Přesně tak. Hrají vynikající hokej. Už na konci minulé sezony nebyli špatní, takže jsem od nich trošku čekal, že se zvednou. Daří se jim.“
