Chomutovskou šatnu zná stejně jako svůj dětský pokoj. Navštěvuje ji odmala. V pátek se v ní ale Jakub Lauko poprvé připravoval na zápas. Šestnáctiletý útočník je synem místního vedoucího mužstva a proti Spartě (6:5 po prodloužení) debutoval v extralize. „Na utkání byla celá moje rodina, ségry, babička… Byla to velká událost,“ přiznal mladík.
Je třetím nejmladším hráčem extraligové sezony. Nejmladším hráčem v historii chomutovského klubu. „Přemýšlel jsem nad tím před zápasem, i za to jsem rád,“ popsal Jakub Lauko.
Do sestavy se dostal i díky zranění Davida Kašeho, odehrál jen necelé tři minuty, ale už při prvním střídání sklidil potlesk. Sparťanský hráč se po jeho hitu rozplácl na plexisklo.
V tu chvíli jeho otec cítil hrdost. „To je jasné. Co jiného taky,“ usmál se Roman Lauko, vedoucí chomutovského mužstva.
Už před zápasem zažil zvláštní pocit. Jeho náplní práci je i vypsat zápas. Do něj zaznamenal i jméno svého syna. „Bylo to příjemné. Odehrál první zápas v extralize, ale je to teprve začátek. Je potřeba, aby byl pořád připravený a zlepšoval se,“ popsal.
Laukovi nejsou hokejovou rodinou, ale díky svému otci se Jakub od dětství pohyboval kolem prvního chomutovského týmu. „Nešel do neznámého prostředí, což je jeho výhoda. Chopili se ho starší hráči a hlavně ti, se kterými hrál v lajně. Před zápasem jsem se mu snažil poradit i já, aby utkání zvládnul, ale jeho pozici jsem s trenéry vůbec neřešil. Vůbec jsme se o něm nebavili, prostě jsme ho přijali jako nového člena týmu,“ dodal otec.
Díky svému severskému příjmení měl a má Jakub spoustu přezdívek. „Odmala mi říkají Laukanen, Laukalainen… Finské zkomoleniny tam jsou. Jinak to je původem slovenské jméno,“ doplnil Jakub Lauko, budoucnost chomutovského hokeje. A třeba i toho českého.



