Má po sezoně, a oproti tomu, co si pardubický generální manažer Dušan Salfický zažil před rokem, je to ráj. Žádná baráž, „jen“ konec ve čtvrtfinále. To se svět nehroutí. V křesle klubu už taky nesedí žádný střelec. Bývalý gólman je spíše typem funkcionáře, který nemá potřebu cenit zuby a ukazovat lokty. „Než někomu utrhnete hlavu, zaslouží si druhou šanci. Někdy i třetí,“ říká. Mělo to úspěch. Jeho organizace povstala z bahna. Po základní části skončila šestá, ve čtvrtfinále trápila Třinec. Kromě bilancování sezony promluvil Salfický o shánění nového vlastníka, inspiraci Zbyňkem Kusým (†49) i to, za jakých okolností by slovo Dynamo zmizelo z názvu klubu.
Jedno se v Pardubicích změnilo zásadně. Lidi, kteří mají lístky na hokej, nenadávají cestou tam, ani když jdou zpátky. Klima kolem klubu se vyčistilo. Veřejnost to dobře vidí. Když nedávno jeden městský zastupitel označil klub za „plesnivou, hnusnou a smradlavou věc“, kterou někdejší majitel Roman Šmidberský vrátil za miliony zpátky městu, asi málokdo by nesouhlasil. „Nějak tak se o hokeji mluvilo,“ pokyvuje hlavou generální manažer Dušan Salfický. Taky díky němu je už o dost lépe.
Myslíte, že by to o smradlavé věci někdo řekl i teď?
„Přeju si, aby to nikdy a nikdo už neřekl. Ale rozvádět bych to dál nechtěl. O pardubickém hokeji se toho namluvilo i napsalo v téhle rovině už hodně. Radši bych si povídal o pozitivních věcech.“
Máte pocit, že po sportovní stránce se slavná značka začíná zase trochu lesknout?
„Lhal bych, kdybych řekl, že ne. Kluci v kabině dokázali, že se hokej v Pardubicích může dělat dobře a značka zase může mít časem hodnotu, jakou měla dřív. Vždycky je to v první řadě o tom, co se povede na ledě, a led je pak spojený s tím, co se děje tady v baráku nahoře, v kancelářích. Věřím, že jsme kredit Dynama začali zase zvedat.“
Pokud se budeme držet sportovní linky, je klíč v nové ose, že najednou je jasně vidět, jak tým v dalších letech může ležet na Kacetlovi, Trončinském, Maroszovi, Poulíčkovi nebo Treillem?
„Souhlasím. Když jsme tady začali, nebylo vidět na české kluky. Logicky jsme se v první chvíli opřeli o cizince a rezonovalo to celou sezonu, povedli se nám. Mohlo to být díky velkému letnímu try outu, i díky velké práci, kdy jsme hledali každý detail o všech nových hráčích. Do téhle funkce jsem šel ale i s tím, že budeme zapracovávat naše mladé kluky, a vyšlo to s Kautem, Poulíčkem, počítám sem i Ščotku. A přijdou další. Aby tohle bylo možné, musí mít mužstvo základy, a ty teď má. Změny nás čekají, některé vynucené, jiné ne. Ale to k tomu patří. Jádro bych chtěl udržet.“
Vzpomínám, jak jsme se bavili před rokem na konci dubna. Podepsané jste měli zhruba dvě pětky, trh přebraný, nikdo se do klubu necpal. Jak se pracuje na skladbě týmu teď?
„Výrazně lépe. (usměje se) Tehdy všechno dopadlo tak, že jsme přivedli dvanáct nových hráčů, tři další během sezony. Kádr se změnil od základu. Teď je to víc o hledání jednotlivců, o tom, abychom udrželi kádr, jaký máme, a vhodně ho doplnili. Druhá věc jsou finance. Kluci ukázali, že hokej umí, udělali si tady nějakou hodnotu a teď jde o to, na koho si budeme moc sáhnout.“
Do té nové osy musí patřit i trenér Miloš Holaň. Na konci minulé sezony jste prezentovali, že uzavřel dlouhou smlouvu na 3,5 roku, což není úplně obvyklé. Tolik jste mu věřil?
„Nechtěl jsem zkoušet něco na rok. Sedli jsme si s realizačním týmem, zadali jsme si tohle období, během něj chceme situaci v klubu stabilizovat. To, že se povedl výsledek už v první sezoně, o to lépe. Na druhou stranu nesmíme usnout na vavřínech. Trenéři vědí, na čem jsou. Jasně, nikdo není nenahraditelný, žádný hráč, já nebo trenér. Ale koncepce byla jasně daná od začátku.“
Beru. Jenže sezonu jste začali sedmi porážkami v devíti zápasech. Jak blízko bylo, abyste tuhle koncepci škrtnul a Holaně vyměnil?
„Stejně blízko, jak k tomu bylo daleko. Vždycky jde o zvážení všech aspektů, pro a proti. Když chcete udělat krok A, musíte mít připravený i krok B. Ve mně převážilo, že nebudu pokračovat v trendu, který tu byl dřív, tedy žádní tři trenéři za sezonu. Nestavěli jsme nikde úkol, jak je nutné být po první čtvrtině pátí. Celkem sem přišlo patnáct nových hráčů, mužstvo si muselo sednout. Všechno mělo své příčiny. Proto všichni pokračovali dál.“
Ale taky se říkalo, že klub v té době ještě platil někdejšího kouče Petera Draisaitla, který měl také dlouhodobou smlouvu, a na další změnou už nebyly prostředky. Že jste neměl peníze na nového trenéra, proto Miloš Holaň zůstal.
„To si nemyslím. My měli na výplatní pásce ještě tolik lidí z historie, že byste koukal. (usměje se) Tohle nebyl důvod, v žádném případě. Kdybych viděl, že to s Milošem nebude fungovat, bez ohledu na finance bych změny provedl. Pro sebe jsem neviděl důvod nic měnit. A bylo to dobře.“
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
KoupitNejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
