Udělat chybu je docela jednoduché. Každý to zná, občas řeknete, nebo uděláte něco, co v celkovém kontextu, klidně po pár měsících, vyzní jako totální nesmysl. Dušan Salfický má tohle období za sebou taky. V Pardubicích působil jako sportovní manažer, vzal pozici bez zkušeností, rovnou z branky. Měl tvořit hlavně nárazníkové pásmo pro bývalého majitele Romana Šmidberského.
Pravomoci? Moc jich nebylo. Navenek se sice prodávalo, o čem Salfický rozhoduje, ve výsledku to bylo úplně jinak. Spíš dostával příkazy, co říkat a jak. Plnil je, čímž klubu neprospíval.
Navíc když mohl vystoupit a dát najevo jasný názor, neudělal to. Třeba když se propouštěl Miloš Říha mladší z role hlavního kouče. Tam měl přijmout zodpovědnost taky, vystoupit a nazvat věci pravými jmény. Klidně praštit dveřmi a odejít.
Místo toho dál hrál falešnou hru, kdy na tiskové konferenci v roce 2015 vypálil větu o medaili. Jak když se střelíte do nohy. Tahle formulace se mu pak několikrát vracela. Přitom sám musel vidět, jak na tom klub je. Politici chtějí slyšet vzletná slůvka, on jim měl však sundat růžové brýle.
Velikost se ale pozná v tom, že si chybu dovedete přiznat a začnete se chovat úplně jinak. Salfický tohle v roli GM udělal. Nevykládá pohádky, drží se výhradně reality a je silnější. Prospělo to celému klubu a nakonec i jemu.
Ano, po minulé zkušenosti mu málokdo věřil, jenže se ukázal jako schopný funkcionář, takový, který ví, kde dělal chyby a neopakuje je. A v Pardubicích se už nelže.
Třinec - Pardubice: Holaň děkoval fanouškům a smekl před nimi pomyslný klobouk
Video se připravuje ...
Související články
