Dobře ho zná. Léta ho trénoval, stále jsou kamarádi. Dokonce spolu každoročně pořádají turnaje pro mládež. Současného kouče Karlových Varů Martina Pešouta oznámení o konci kariéry Martina Erata zasáhlo, avšak nepřekvapilo. „Bavili jsme se o tom. Cítil jsem z něj, že už prostě přišel jeho čas, že už ho asi nikdo neukecá,“ prozrazuje bývalý trenér Komety. Více o Eratově konci naleznete ZDE>>>
Martin Erat se v 37letech rozhodl ukončit aktivní kariéru, co tomu říkáte?
„Vidím to ve dvou rovinách. Ta první je hráčská, kde si myslím, že na to pořád stoprocentně má a končit by vůbec nemusel. Jeho bruslení, herní přehled… pořád to umí. Kdyby se na sezonu připravil, jako v minulosti a odehrál ji celou, pořád by patřil k top hráčům. V play off obzvlášť tyhle chlapy potřebujete, oni to rozhodují, dokážou mužstvo dotáhnout k medaili nebo titulu.“
Co je ta druhá rovina? Osobní stránka a motivace?
„Přesně tak. Sám musí vědět, co chce, jaké má plány. Z tohohle pohledu mě vlastně jeho rozhodnutí skončit těší, protože spolu s Martinem pořádáme roky mládežnické turnaje, takže teď bude mít víc času se tomu věnovat a mně se tím trochu uleví. Ale vážně… když končí takový velikán, který chce navíc dál pomáhat českému hokeji, měli bychom před ním smeknout klobouk a ne mu házet klacky pod nohy. Martin se v trénování dětí našel, myslím, že v tom bude pokračovat.“
Na kempech ho vidíte při práci, jaký bude Erat podle trenér?
„Bude neskutečný motivátor. Dokáže k dětem mluvit a hlavně si je získat. Ony zatím nedokážou vnímat, že to byl skvělý hráč NHL. Děti musíte umět strhnout svým zájmem a láskou ke sportu. To on v sobě má. Těším se, kolik vychová hráčů. Talent na to má obrovský.“
Myslíte, že by se v budoucnu mohl posunout i k trénování mužů?
„Uvidíme, to je ještě hodně daleko. Nejdřív musí pořádně začít, obout se do toho. Pak uvidí, jestli ho to bude natolik naplňovat. Není to jen o tom se na dvě hodiny postavit na střídačku, je to ze všeho nejvíc o trpělivosti. Tihle bývalí skvělí hokejisti k tomu ale mají obrovské předpoklady. Zažili to, hráli to. Dokážou se perfektně vcítit do hráčů na ledě. U dorostu a juniorů si můžou vyzkoušet tréninkové metody, můžou z nich být super trenéři. Myslím, že Martin by se nahoru posunout mohl. Uvidíme, jestli bude mít takové ambice. Zatím je to hodně dáno i tím, že chce pohlídat vývoj svého syna, takže úplně brzký přechod k mužům neočekávám.“
Je spíš trenér, kterého zajímají moderní metody, statistiky a číslo, nebo je kouč, který se řídí hlavně citem?
„Myslím, že oboje. Dneska musí být každý trenér komplexní. Martin to ví, sleduje světové trendy. Pamatuju si, jak k nám do Brna kdysi přivezl top skills kouče z Kanady, kteří tam pracují se špičkovými hráči z NHL. Chce sem dostat nové věci. Rozhodně nebude jako ze staré školy, že by si řekl: takhle jsme to dělali, budeme to stejně dělat dál. To nefunguje. Nemůžeme se pořád koukat jenom za svoje vrata.“
Řešil jste s ním i osobně jeho konec? Říkal jste mu svůj pohled na něj?
„Když jsme měli finálový turnaj v Jihlavě, tak na to došla řeč. Cítil jsem z něj, že už prostě přišel jeho čas, že už ho asi nikdo neukecá. Nijak víc jsme to ale nerozváděli, určitě jsem ho k ničemu nepřesvědčoval.“
