Bek Pyrochta o zklamání ze zámoří: Necítil jsem důvěru. Brno má smysl
Doufal, že hned první rok nakoukne mezi zámořskou elitu. Nakonec se obránce Filip Pyrochta (22 let) propadl až do ECHL, kde byl bez posilovny a šéfoval mu jediný trenér. „Tohle byl poslední hřebík do rakve,“ rozloučil se po sezoně s organizací Nashville Predators a podepsal víceletý kontrakt s brněnskou Kometou. I kvůli rodičům, kterým bude po letech nablízku.
Pochopil, že v NHL pro něj momentálně místo není. Ani na farmě v Milwaukee neměl Filip Pyrochta roli, se kterou počítal. Takže se sbalil a hodlá svou nadějně rozjetou kariéru opět nakopnout v extralize. Vybíral ze dvou lákavých destinací: Liberec, nebo Brno? Kývl Kometě i kvůli tomu, že pochází z nedaleké Třebíče. Jeho rodiče se znají s těmi Eratovými, do školy chodil s brankářem Karlem Vejmelkou. „Cítím, že má smysl sem jít,“ vypráví bek v rozhovoru pro Sport.
Vaše minulá sezona nebyla tuctová, že?
„No, byla hodně divoká. Začalo to super. Připojil jsem se v Americe na nováčkovský kemp a odehráli jsme tři zápasy na Floridě. I zpětná vazba směrem ke mně byla pozitivní. Pak jsem jel na hlavní kemp. Povedl se mi přípravný zápas, bylo mi řečeno, že je to dobrý a mám být trpělivý. Jenže mě poslali na farmu a tam se to nějak změnilo. Nevím proč. Jako by se to celé převrátilo na druhou stranu.“
Zametli s vámi?
„Vůbec jsem nehrál. Nebo hrozně málo. Byl jsem šestý, sedmý bek a moje pozice se nezměnila. Potom jsem se ještě zranil a už jsem nedostal šanci. Posunuli mě níž do ECHL. To byl poslední hřebík do rakve. Rozhodl jsem se, že tohle příští rok znova nechci podstoupit a vrátím se radši do Česka.“
Cítil jste, že výkonnostně minimálně na AHL máte?
„Určitě. Po kempu jsem si myslel, že na farmě budu hrát všechno. Byl jsem vyveden z omylu. Nemyslím, že problém byl v trenérovi. Nějak to tam mají nastavené a pro mě to bylo směrem k horšímu. Těžko říct, co tím sledovali. Samozřejmě nejsem dokonalý. Měl jsem zpětnou vazbu, co mám zlepšit.“
Ještě nižší ECHL už není moc o hokeji, že?
„Hodně lidí si myslí, že je to špatná soutěž. Jak se to vezme. Hraje se na malém hřišti, bez tlaku. Ti kluci se snaží dostat do AHL. Tempo to má. Hrává se na tři lajny, jednou jsme dohrávali na osm lidí.“
Jak je to možné?
„V zápase bylo asi šest bitek.“
Jaké je zázemí?
„AHL je super, to je první farma NHL. Když se někdo zraní nahoře, vezmou si hráče odtud. Ale v East Coast je to hodně špatné. Třeba jsme neměli posilovnu. V našem týmu byl jen jeden trenér, žádný asistent.“
V hlavním kempu Predators jste potkal všechny hvězdy?
„Ano. V přáteláku, do kterého jsem nastoupil, byli kromě mě a jednoho obránce ze Švédska všechno beci z NHL. Chvíli jsem hrál s Weberem a pak s Josim. To byl zážitek jako blázen. Samozřejmě bylo vidět, že jsou dál než já. Roman Josi je podle mě nejlepší obránce NHL. Je úžasné, co dokáže na modré čáře a jak umí podpořit útok. Vzhlížel jsem k němu. Říkal jsem si: Kéž bych tak někdy hrál taky.“
Pomáhaly vám hvězdy s adaptací?
„Když jsme my noví přijeli, říkali nám, ať se hodně ptáme. Že nám můžou předat cenné zkušenosti. I na tréninku nám radili, což bylo úplně super.“
Co vám to všechno dalo?
„Pochopil jsem, že člověk musí hrát co nejvíc ve svém top výkonu, aby se udržel v sestavě. Tam se s vámi nikdo nepáře. Když nehrajete dobře tři čtyři zápasy, jdete na tribunu, nebo vás vymění. Myslím, že tohle mě do budoucna posílilo.“
Ve hře byl i Liberec, ale nevyšlo to. Kvůli Pešánovi mě to mrzí
Proč jste to v zámoří zabalil?
„Mohl jsem zůstat v Americe. Říkali, že jestli chci, můžu zase přijet. Ale upozornili mě, že i další sezonu to bude podobné jako letos. První čtyři beky totiž na farmě znova podepsali nebo jsou tam draftovaní kluci se smlouvami na čtyři roky. Moc důvěry jsem necítil.“
Takže volba byla jasná.
„Chtěl bych rozvíjet svůj hokej v Evropě, v Česku a postupně se výkonnostně zlepšovat. Byly dvě varianty a rozhodl jsem se pro Kometu. Zvolil jsem ji i kvůli rodičům, kterým můžu být nablízku. Pocházím z Třebíče. Tohle hrálo obrovskou roli.“
Předpokládám, že druhou variantou byl Liberec. Tam jste působil před odchodem za moře.
„Řešil jsem to se svým agentem Sivkem i panem Pešánem. Kvůli němu je mi hrozně líto, že to nevyšlo a naše cesty se musely rozejít. Mám s ním dobrý vztah. Hodně mi v kariéře pomohl. Dá se říct, že mi ji v šestnácti letech v Benátkách nastartoval. Bral jsem v potaz i to, že už pan Pešán nebude u týmu.“
Posloucháte v kabině narážky, že přibyl do kádru další Třebíčák?
„Je tu hodně kluků z Třebíče, to je pozitivní. Úplně nejvíc znám Karla Vejmelku. Chodili jsme spolu do školy, objížděli jsme mládežnické kempy. Dlouho znám i Tomáše Bartejse. Leoše Čermáka a Martina Erata si pamatuju z televize nebo když jsem se na ně chodil dívat. Jako malí jsme byli se spoluhráči na zápasech skoro pořád, dělali jsme na stadionu i přestávkové soutěže. Moji rodiče i babička se s rodiči Martina znají. Myslím, že ví, že jsem od Pyrochtů.“ (úsměv)
Co očekáváte od angažmá v Brně?
„Na to se těžko odpovídá. Kometa prostě patří mezi top kluby v Česku. Cítím, že má smysl sem jít.“
Sen o NHL jste nevzdal?
„Člověk musí mít ty nejvyšší cíle. I já je mám. Kéž by se to povedlo a mohl jsem se vrátit. Ale chtěl bych mít aspoň významnou roli v AHL. Pokud mám být v týmu jako sedmý bek, pro můj rozvoj to podle mě nemá význam. Tam je to i psychická hra, je to hodně o hlavě. Musíte být připravení po hokejové i mentální stránce.“
Vede cesta přes reprezentaci?
„Určitě ano. Ale záleží na formě. Musí se hrozně makat.“
