Kvapil byl blízko Spartě už dřív. Co řekl o strachu či Kruppově stylu?

Poprvé měl do Sparty nakročeno v patnácti letech, tehdy ho klub odmítl. Nezdál se jim. Byl malý, neviděli v něm potenciál. O téměř dvacet let později je přestup Marka Kvapila do pražského klubu bombou. Přichází jako ofenzivní eso, které může silně vzhlížející tým posunout po letech zpátky mezi extraligovou špičku.

Čím vás Sparta zlákala?
„Tým, který skládají, mě opravdu zaujal. Cítím z něj velkou sílu. Vedení mělo opravdu velký zájem. Ať už od Petra Tona nebo Jardy Hlinky, se kterým jsem taky několikrát mluvil, jsem cítil, jak o mě stojí. Mám pocit, že můžeme udělat velký úspěch, klidně vyhrát titul. Já bych se toho chtěl zúčastnit, pomoct k tomu. Sparta je pro mě po všech stránkách velká výzva.“

V Liberci jste přitom končil s tím, že chcete odejít do zahraničí. Proč to nevyšlo?
„Tak to občas bývá. Končil jsem proto, že mě cizina opravdu ještě lákala. Naposledy. Dát tomu poslední šanci si zahrát někde jinde. Jediné, co mě ale zajímalo, bylo Švýcarsko. Když to nevyšlo, nebylo co řešit. S radostí jsem kývl na nabídku Sparty.“

Do Skandinávie nebo zpátky do KHL byste nešel?
„Už ne. Byl jsem v KHL x let, s manželkou se nám tam popravdě už vůbec nechtělo. Už jsme si tam toho užili dost. Sever mě nelákal. Švýcarsko jsem si opravdu moc chtěl vyzkoušet, všichni to tam chválí. Kvalitní liga, hezké prostředí, prostě krásný život. Už nejsem nejmladší a než skončím, chtěl jsem si tam zahrát. Nějaké nabídky byly, ale bohužel to neklaplo.“

Byla při jednání chvíle, kdy jste opravdu věřil, že dojdete ke shodě a ve Švýcarsku podepíšete?
„Ano, věřil jsem, že se dohodnu. Měl jsem dva kluby, s nimiž jsem intenzivně jednal. Nakonec ale ukázali na jiné hráče. Další varianty nebyly. Musel bych jedině dlouho čekat, až někdy do startu soutěže. To už ale berou hlavně hráče z NHL, kteří za mořem nepodepsali smlouvy.