S litvínovským týmem zažil ráj na zemi i očistec. Patří k osmi hráčům současného kádru, kteří pomáhali před čtyřmi lety vybojovat historický titul. Stejně tak zažil hrůzy baráže. „Play off by mělo být jasné a snad to taky potvrdíme,“ tvrdí útočník Viktor Hübl (41), který je přes výkyvy, vzestupy a pády mužstva sám neotřesitelnou jistotou a zárukou kvality.
Když překonal hranici 250 gólů a vstoupil do Klubu hokejových střelců, v rozhovoru pro Sport tvrdil, že se jeho kariéra chýlí ke konci. Uplynulo šest let a Viktor Hübl je pořád tady. Dál táhne tým Litvínova, střílí branky nebo na ně nahrává, většinou Františku Lukešovi, zatím poslednímu ze svých hokejových dvojčat. V extralize sehrál 21 sezon, patnáct za krušnohorský klub. Ta příští bude od jeho návratu do Vervy dvanáctou v řadě. Začne ji opět jako první centr.
Už před lety jste mluvil o tom, že pozvolna končíte. Jak jste na tom teď?
„No, ještě jsem si pár let přidal, což bylo nad očekávání. Cítím se pořád dobře, hokej mě baví. Takže věk zatím neřeším. Mám smlouvu ještě na rok, po sezoně mi skončí. Víceméně každý rok si to prodlužuju, ačkoli naposledy jsme se dohodli v předstihu. Uvidíme, jak to půjde dál, ale nejvíc záleží, jak se člověk cítí a jestli má ještě chuť pokračovat. Zdraví zatím taky v pohodě.“
Je vám 41 let. Nechcete náhodou dohnat Jaromíra Jágra , který je starší o šest let?
„Na to nekoukám. To je pořád hodně daleko. On taky možná dalších šest let bude ještě hrát…“
Říkáte, že hokej vás baví. Opravdu se na něj pořád těšíte?
„Během přípravy se to spíš vleče. Ale tak nějak si dělám, co potřebuju, a zatím jsem neměl s ničím problém, nemusel se třeba přemlouvat, jestli mám jít na trénink. Beru to, jak to je, snažím se zase co nejlíp připravit na sezonu. Doufám, že to bude klapat.“
Měl jste štěstí na spoluhráče, s nimiž jste našel souznění. V Litvínově jste se našel s Františkem Lukešem. Jak to, že vám to tak dlouho funguje?
„Máme výhodu, že si rozumíme, vyhovíme si. Taky jsme spolu dlouho, každý rok, dva se nemusím zase s někým sehrávat, i když ani s tím jsem problém neměl. Jakmile jsem někam přestoupil, většinou jsme si sedli. Ale to, že nám to s Frantou dlouho šlape, je naše velká devíza.“
Spíš se k vám hledal někdo třetí, že?
„V minulé sezoně s námi začínal Myši (Jan Myšák), vypadalo to dobře, jenže pak se zranil, taky se přestalo trošku dařit. Naskočil Lukáš Válek, po příchodu z Litoměřic se chytil. Dřel na sobě, aby se v mužstvu udržel, začalo mu to tam padat. Hokejově na tom je dobře, věřím, že mu to vydrží.“
Kdysi jste si v Českých Budějovicích rozuměl s Jindřichem Kotrlou. Ten od litvínovských juniorů povýšil na asistenta u prvního týmu. Nebude to trochu zvláštní?
„No, já jsem hrál s většinou trenérů… Do těchhle rolí se postupně přesouvají kluci, které znám. Tam se taky projevuje ten můj věk. Ale respekt samozřejmě mám, ať jde o bývalého spoluhráče, nebo ne. Co trenéři řeknou, to platí, ne že bych brečel, ať mi dají volno. Spíš spolu budeme řešit různé situace, sami přijdou, jak to udělat, jestli to nezkusit takhle. Ale tohle bylo i dřív, za Hořáka (Miloslav Hořava) a dalších. Taky o tom hokej je, že se spolu pobavíme, probereme různé věci. Nebude s tím problém ani teď.“
Pravidelně dáváte za sezonu 15 až 20 gólů. Kde se to bere, že si svoje splníte bez výkyvů?
„Měl jsem prostě štěstí na spoluhráče, s Frantou hrajeme dlouho, máme podobné hokejové myšlení, možná bych řekl, že skoro stejné. To dělá hodně, víme, co čekat od toho druhého.“
Vypadá to, že budete hrát opět prvního centra. Neměli by se předvést spíš mladší, abyste mohl v klídku hrát někde ve třetí řadě, nebo vám naopak vyhovuje, když nesete takovou zodpovědnost?
„Počítal jsem, že spíš už budeme hrát druhou, třetí lajnu, pomáhat dalším, svým nástupcům. Ale útoky máme vyrovnané. Je tam Jura Mikuš, Myši bude taky hrát centra, oni jsou schopni to táhnout. Litvínov má v útoku velkou sílu, doufám, že to v sezoně budeme potvrzovat i na ledě.“
Vrátili se zkušení Lukáš Kašpar , předtím Jakub Petružálek , je tam ještě kapitán Michal Trávníček . Kdo z vás má v kabině hlavní slovo?
„Určité jádro se tam drželo vždycky, ať kolem Albyho Reichela, nebo pak Martina Ručinského. Kolem se nabalili starší hráči, ovšem nebylo to tak, že by kabině někdo šéfoval nebo ji musel držet zkrátka. Když si to situace žádá, většinou si bere slovo někdo z nás starších. Prostřídáme se, každý si řekne svoje.“
Litvínov posiloval hlavně v obraně, z Vladivostoku se vrátil Karel Kubát. Jeho jste hodně postrádali, je to tak?
„Minulou sezonu jsme ještě s Karlem začali výborně, jenže pak odešel a nám se rozpadla přesilovka. Ofenzivní bek jeho typu nám chyběl. Teď tam ještě výborně zapadl Adam Jánošík, taky kladenský Říha. Myslím, že by to mohlo být dobré.“
Takže po dvou letech bez play out a hrozby baráže?
„Já doufám! Play off by mělo být jasné, doufám, že to na ledě potvrdíme. Tyhle prognózy můžou vypadat jakkoli, ale pak to taky musíme ukázat v zápasech. Snad se to povede. Naposledy jsme hráli play out bez obav, ale předtím jsme to měli v baráži hodně těžké. Kdo to zkusil, tak potvrdí, jaké jsou nervy hrát o záchranu. Vyřazení z play off nebo prohra ve finále taky bolí, jenže pořád to není tak hrozné, jako když jste v baráži a můžete ztratit všechno. Podepsat se pod ten pád nikdo nechce.“
Může mít Litvínov opět větší oči a jít vysoko?
„Extraliga je vyrovnaná, to se říká každý rok. Něco jsou prognózy, realita taky, většinou někdo překvapí. Doufám, že si zahrajeme play off a co nejvíc překvapíme. Na papíře se můžeme chválit, důležité však je, s čím přijdeme v sezoně.“
Suchá příprava se prý změnila. Podstoupil jste ji s týmem taky, nebo máte svůj vlastní program?
„Připravuju se s mančaftem a většinou stejně, jen když mě třeba pobolívá koleno a máme skákat, řešíme to jinak, taky vynechávám delší běhy. Snažím se s týmem dělat všechno, suchá příprava byla letos úplně jiná než předtím. Nepoužívali jsme žádné těžké činky, jen závaží, medicinbaly, posilovali vlastní vahou. Cítil jsem se docela dobře. Tím, že člověk netahá těžké váhy, nebyly problémy se zády a s třísly. Spíš uvidíme v sezoně, jak se budeme cítit. Mělo by se v tom pokračovat i během ní. Snad to bude fungovat dobře.“
V lednu se střetnete pod širým nebem se Spartou v Drážďanech. Je to jedna z věcí, na niž se během příští sezony můžete těšit a díky které si udržujete onu chuť a motivaci?
„Jsem rád. Na sklonku kariéry člověk zažije zase něco nového. Co jsme se bavili s kluky, kteří to hráli během působení v Německu, hodně to chválili, že i show kolem byla hezky udělaná. Drážďany už s tím mají zkušenosti, mohla by to být pěkná akce a hezký zážitek.“
Pořád bydlíte v rodném Chomutově, do Litvínova dojíždíte. Bez ohledu na to, co se tam stalo, nebylo by pohodlnější hrát tam? K Pirátům vás v minulosti nelákali?
„Jo, párkrát jsme se bavili, seděl jsem s nimi, ale nikdy mě úplně nenadchnul směr, kterým se vydávali, když to vedl ještě mladý Jarda Veverka. Něco jsme řešili, ale vždycky z toho sešlo.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
