Šéf a kouč Olomouce Tomajko: Náš sen? Být fabrika jako Kometa či Třinec

Obsáhlá interview? To není jeho. Když už se ale Jan Tomajko rozpovídá, jeho slova zaujmou. Dávají smysl. Majitel a kouč v jedné osobě tak nějak symbolizuje celý olomoucký klub. Funguje v tichosti, v ústraní. Zároveň do toho umí pořádně šlápnout. „Jsme opravdu jako rodina. Musí to být naše zbraň,“ říká Tomajko.

Proč tak nerad dáváte rozhovory?
(úsměv) „Jsem introvert, není mi to příjemné. Není to pro mě přirozené.“

Není to škoda? Celá sebeprezentace olomouckého klubu mi přijde navenek dost chabá.
„Máte pravdu, že v tom máme obrovské rezervy. I já bych asi měl vystupovat častěji. Snažím se o to, ale někdy je prostě těžké jít vyloženě proti vlastní přirozenosti. Nerad něco do médií vykládám. Když za mnou ale někdo přijde, že chce rozhovor, nemám problém.“

Jak těžké je do regionálního klubu shánět rok co rok peníze? Čtvrtfinálová laťka z minulé sezony se zdá být nastavena pořádně vysoko.
„To je fakt, poslední sezona se povedla, nikdo ale nemůže čekat, že díky tomu hned nafoukneme rozpočet o třetinu. To nejde, není to v našich možnostech. Máme velkou podporu města a kraje, sponzorů jako takových v Olomouci tolik není. Je těžké to lepit.“

Šel rozpočet alespoň trochu nahoru?
„Bude to zhruba stejné, možná o malinko vyšší. Nejsou to ale žádné velké částky, jako je tomu v jiných klubech. Musíte s těmi prostředky hospodařit výrazně šetrněji. Nemůžeme si dovolit tak široký kádr. Někdy je to nevýhoda, ale musíme se s tím rvát.“

A co lanaření hráčů? Chce se jim do Olomouce?
(vydechne) „Taky to není žádná sranda. Když už si někoho vybereme, nemůžeme ho hned oslovit.