Gulaš o útoku na rekordy, Jágrovi či životosprávě: Co by změnil v extralize?
Extraliga je paf ze dvou borců. Publikum velebí Jaromíra Jágra za předvedené schopnosti v úctyhodném věku a pak je tu Milan Gulaš, kanón z Plzně. S průměrem 2,5 bodu na zápas rozsévá zkázu mezi obránci, jimž nakládá jeden minusový bod za druhým. Mít 33letého úderníka v kádru je slast, hrát proti němu je jako pozvánka na kurz přežití. „Jedno vím jistě, v sedmačtyřiceti letech už hokej hrát nebudu,“ usmívá se klíčový muž „Strakovy akademie“.
Dnešní hrací program Tipsport extraligy svede Milana Gulaše s Jaromírem Jágrem proti sobě. Co můžeme čekat od dvou velkých osobností soutěže? Pro Kladno je klíčová výhra, aby se znovu o kousek vzdálilo spodní vrstvě tabulky, Indiáni mají zase zálusk na horní patra. Gulaš je k tomu hlavní zbraní, když se mu povede dnes podeváté v řadě vstřelit gól, dožene stávající maximum Viktora Ujčíka v základní části z ročníku 1995/96.
Přemýšlím, zda je víc vašich 9 gólů a 20 kanadských bodů, anebo Jágrovy výkony ve 47 letech. Pomůžete mi?
„Já to mám jasně dané, rozhodně stavím výš Džegrovy výkony. To, jak se dokáže fyzicky i psychicky připravit a pomáhat svému týmu k výsledkům, je obdivuhodné. Klobouk dolů. Jedno vím jistě, já v sedmačtyřiceti letech určitě nebudu hrát hokej… (usmívá se) Už teď zhruba tuším, kam by moje kroky po hokejové kariéře mohly směřovat, ale nechám si to prozatím pro sebe.“
Hrajete výborně, zrajete jako víno, tak aspoň do čtyřiceti na nejvyšším levelu vydržíte?
„To se teď těžko říká a odhaduje. Záleží na mnoha aspektech, jaká bude moje výkonnost, jak mi bude držet zdraví, a ze všeho nejzásadnější je, jestli budu mít vůbec chuť do hokeje. U té nikdy nevíte, jak dlouho vám vydrží, je to klíč ke všemu.“
Je vám třiatřicet let, vlastně jste teprve ve středním věku, Jágrovým pohledem jste v půlce kariéry…
„Já ani pořádně nevím, co střední věk je, kdy přichází. Někdo říká, že v pětadvaceti letech, někdo má střední věk ve třiceti a jiný ve třiatřiceti. A pak se podívejte na Džegra. Tak kde je ta střední hranice? Každý to má jinak dané.“
Jste na sebe přísný, co se životosprávy týká? Hlídáte se?
„To je jedna z nejdůležitějších věcí, jak být úspěšný. Aspoň já tomu věřím. Zdravá strava je samozřejmostí a pivo, které mám tak rád, se snažím dávat sporadicky. (usmívá se) Na nějaký příznivější počet piv přichází čas až po sezoně, během ní to opravdu nejde.“
V kolik chodíte spát?
„Poměrně brzo, kolem dvaadvacáté hodiny. Pokud nemám zápas.“
Míváte někdy problémy s usínáním? Přemýšlíte po utkáních i v pelechu, co jste mohl udělat jinak, lépe?
„Někdy se stane, že si nepovedený zápas pustím doma znovu, projedu si situace, které nebyly optimální, udělám si pro sebe nějaký závěr. Druhý den to probereme znovu s trenéry. Problém s usnutím nemívám, snažím se být po zápase, ať už dopadne jakkoli, v klidu a nezatěžovat se tím.“
V pátek na sebe narazíte s Jágrem proti sobě. Jste sám zvědavý, jak to hokejovému veličenstvu půjde?
„Na Kladno se pokaždé těším. Jako mladej jsem tam nabíral zkušenosti vedle Pavla Patery a Martina Procházky. Kdysi, to jsem byl druhým rokem v budějovickém áčku, byl kádr tak nabitý, že mě poslali
