Na svět se dívá z výšky dvou metrů. Když se do někoho se svým metrákem váhy pořádně opře, občas je z toho malér. Nejvyšší extraligový hráč Jakub Ferenc je však hodný obr, agresivitu v soubojích se naučil kontrolovat. Navíc chce jít příkladem svým žákům. Produktivní obránce Zlína souběžně učí v hokejové škole v Přerově tělocvik. Na Univerzitě Palackého v Olomouci vystudoval i obor „výchova ke zdraví“.
Tak trošku jiný hokejista. V úterý ráno a ve čtvrtek odpoledne předstoupí Jakub Ferenc před žáky hokejové osmé třídy a vede hodinu tělocviku. „Udržuju se v realitě. Je to pro mě i příprava na budoucnost,“ říká bek, jenž se mezi elitu prosadil až těsně před třicítkou. Stejný vedlejšák má i jeho vrstevník a parťák ze zlínské obrany Martin Novotný. „Já měl denní studium, Novas dálkové. Učí deváťáky,“ informuje odchovanec Přerova.
Co si mám představit pod oborem výchova ke zdraví?
„Jde o bývalou rodinnou výchovu. Je to hodně o zdravé výživě, možná proto jsem ten obor zvolil. Učíte se i to, jak se chovat k životu, je tam prevence proti drogám. Nechtěl jsem mít jen tělocvik. Zeměpis a dějepis mě extra nebavily.“
Zvládáte to s hraním extraligy?
„V pohodě. Zatím jen jednou jsme jeli na úterní zápas o den dřív, tak jsem si vzal ve škole volno. Vstávám stejně vždycky v šest a je pro mě lepší jít od sedmi do osmi učit, než čekat na odjezd na trénink do Zlína. Hokejová kariéra není dlouhá, navíc jsem se do extraligy dostal pozdě. Dřív jsem na to asi neměl úroveň. Učitelství mě nijak nesvazuje. Teď hraju ve Zlíně a jsem spokojený. Nemám důvod odcházet jinam.“
Jste přísný kantor?
„Spíš demokrat. Kluky to hodně baví, jsou rádi, že se můžou hýbat. Hokej v hodině nehrajeme, držím se toho, co je vypsané. Je možné, že se tomu budu po kariéře věnovat naplno.“
Posloucháte narážky na své vedlejší povolání?
„Jasně že si něco vyslechnu. Ale všechno v dobrém. V kabině slýchám třeba tohle: Běž se zeptat učitele, ten to ví.“
Z Přerova pochází i kapitán brněnské Komety Martin Zaťovič, známý vtipálek. Ten si musí občas taky přisadit, ne?
„Když jsme nad nimi vyhráli, říkal, že je porazil Zlín s učiteli.“
Také jste hrdý na přerovskou hokejovou líheň jako on?
„Je to super. Když si to člověk spočítá, nějakých šedesát sedmdesát procent kluků z našeho týmu prošlo kolem dvacátého roku Přerovem. Zaválo je to tam. Nadýchali se dobrého vzduchu a zase je to poslalo výš.“
Musel jste se svými fyzickými parametry upravit hru? Nepřijde mi, že byste byl nějaký ranař.
„Dřív jsem souboje vyhledával. Lítalo to kolem hlavy, byly z toho fauly. Ale musel jsem se změnit, přizpůsobit se trendu. Už v Přerově mi trenéři říkali, že mě potřebují spíš na ledě než na trestné lavici. Dřív se těm zákrokům tleskalo, dnes se trestají. Je to víc o ochraně hráčů. Když se na ledě něco semele, očekává se, že tam kvůli své postavě budu. Ale nejsem bitkař.“
To je fakt. I když to od vás někdy fanoušci čekají, že?
„Lidi by byli samozřejmě rádi, kdyby se to dvakrát za zápas shodilo. Ale nejsme v Americe, kde dostanete pět minut a hrajete dál. Tady vám dají 2+10 minut, přijdete o víc než půl třetiny. To se nevyplatí.“
Změnil jste se rychle?
„Asi to nějaký čas trvalo. I v extralize byly zápasy se zákroky, které k tomu nepatřily. Ale nejsem zákeřný. Nikdy v tom nebylo nic úmyslného. Je to těžké, když proti vám stojí hráč, který měří 170 centimetrů.“
Je vaše postava v hokeji výhodou?
„Mám větší rozpětí paží, dál dosáhnu hokejkou. Menší hráč musí víc bruslit. Ale na bránění jsou pro mě ti maličcí samozřejmě horší. U nás takový hbitý Dufíno (Jan Dufek), Očko (Zdeněk Okál) anebo Honejs (Antonín Honejsek), kterého mám naštěstí v lajně. Preferuji typy od 190 centimetrů nahoru.“ (úsměv)
Pojďme k aktuálnímu dění v extralize. Po strašidelném začátku už máte skoro jisté předkolo play off . Dýchá se líp než někdy v říjnu?
„Je to diametrálně odlišné. Když se motáte dole a uvědomujete si, že je to první rok, kdy se přímo sestupuje, není to příjemné. Nikdo pod tím nechce být podepsaný. A je jedno, jestli jste Zlíňák nebo Přerovák.“
Zavelel k obratu nový kouč Robert Svoboda, který nahradil Antonína Stavjaňu?
„Ano, on byl ten největší impulz. Zná nás. Ví, jaký je v nás potenciál a jakým stylem máme hrát. Tréninky jsou rychlé, intenzivní. Je to víc o komunikaci. I já mám pod ním větší důvěru. Předtím jsme třeba porazili Kometu 7:0 a člověk si říkal, že to přijde. Ale asi to chtělo opravdu tento impulz. Pořád je lepší, že nás to chytlo na začátku než někdy po Novém roce. To už by bylo daleko těžší se z toho dostat.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
