28. března 2020 • 18:25

Švédský dozor. Kamera mě snímá celý trénink i zápas, vítá Furch

Autor: mag
Vstoupit do diskuse
0
  • Dominik Furch je reprezentační oporouDominik Furch je reprezentační oporouFOTO: Michal Beránek (Sport)

    Ve švédské hokejové lize našel technologický ráj. Dominik Furch, gólman Örebra a národního mužstva, se může hned po zápasech i trénincích podívat na sestřihy všech situací, do kterých se zapojil. „Trenér brankářů má také GoPro kameru hned za bránou a speciální kameru, která mě snímá celý zápas. Před pár lety jsem si pořídil Fitlight světla, která mi pomáhají trénovat postřeh,“ vyjmenoval v objemném dotazníku pro Sport Magazín. A co myslíte, čím si rozcvičuje plíce?

  • Proč chytám

    V době výhry v Naganu bylo Furchovi téměř 8 letFoto Jaroslav Legner (Sport)

    „Sám nevím. Starší brácha hrál hokej, tak jsem to chtěl taky zkusit. V sedmi jsem začínal v útoku, ale pak jsem šel do brány, ani nevím proč. Asi proto, že to bylo v době Nagana, kdy byl Dominik Hašek bůh, tak možná ve spojení s tímto. Prostě jsem to v bráně zkusil a zalíbilo se mi to.“

  • Moje brankářské idoly

    Carey Price je jistotou MontrealuFoto Profimedia.cz

    „Kvůli Naganu to byl v dětství určitě Dominik Hašek. Teď se mi líbí Carey Price, jeho styl a klid, s jakým řeší situace. Haškův styl byl jedinečný a jen tak někdo tak chytat nemůže. Proto jsem postupem času koukal na jiné gólmany. Každý člověk je jinak stavěný, jinak velký a má jiný styl pohybu. Proto nemůže být jednotný mustr pro to, jak chytat. Každý si to musí uzpůsobit sobě a najít si svou cestu.“

  • Kdo mě toho v brankářském řemesle nejvíc naučil

    Dominik Furch chytal extraligu už jako teenagerFoto Michal Beránek (Sport)

    „Asi můj osobní trenér Jirka Hájek, se kterým spolupracuji od roku 2010. S ním hodně řeším gólmanské věci. A pak také rodina a hlavně táta, který je perfektní teoretik, i když sám nikdy nehrál. Jako malého mě jeho připomínky vytáčely a kroutil jsem očima, ale jeho laický pohled je pro mě často užitečný.“

  • Na co je největší pedant specialista, který mě teď trénuje v klubu

    V tomto ročníku chytá Furch za ÖrebroFoto Profimedia

    „V sezoně se řeší spíše jen nějaké detaily. Když se v zápase objeví problém, na kterém je třeba zapracovat, uzpůsobí se tomu tréninky. Tady ve Švédsku se jen hodně dbá na komunikaci. Společně hodně řešíme systém, jak budeme hrát. Třeba oproti Rusku, kde trenér řekl, jak to bude, a přes to nejel vlak, je to rozdíl. Náš gólmanský trenér hodně dbá na to, aby byla pohoda, je tu také trochu jako psycholog. Protože nejlepší výkony podávám, když v zápase nemusím přemýšlet o tom, jak mám být postavený, ale když je to všechno automatické. Na nějaké větší změny v chytání je čas především v létě, kdy na tom s Jirkou Hájkem pracujeme.“

  • Jak vypadá můj jeden běžný trénink v sezoně

    Dominik Furch během reprezentačního tréninkuFoto Pavel Mazáč (Sport)

    „Ráno máme sraz, pak jdu do posilovny, kde si udělám rozcvičku, zahřeji se na kole, následuje protažení a cviky na mobilitu. Podle toho, kolik dnů zbývá do zápasu, máme program od kondičního trenéra do posilovny, zaměřený na sílu, vršek, core a výbušnost. Pak se jde na led, kde začínáme dvacetiminutovým brankářským tréninkem, kde to máme vyloženě pro sebe podle toho, co je třeba zlepšit nebo natrénovat něco na soupeře. Potom začíná fáze s týmem. Po tréninku je znovu prostor na nějaké individuální věci. Pak výklus, strečink a případně nějaké rehabilitační procedury, masáže a cvičení s fyzioterapeutem.“

  • Jakým způsobem pracuju s moderními technologiemi

    Dominikové Kubalík s Furchem se na tréninku nenudiliFoto Pavel Mazáč (Sport)

    „Hned po zápase jsou k dispozici sestřihy situací. Hráči mají svá střídání, my brankáři máme všechny situace, do kterých jsme zapojení. Trenér brankářů má také GoPro kameru hned za bránou a speciální kameru, která mě snímá celý zápas. Máme natočený také každý trénink, a když se řeší nějaké detaily, tak je mohu hned vidět. Před pár lety jsem si pořídil Fitlight světla, která mi při individuálním tréninku pomáhají trénovat postřeh. S kondičním trenérem v Čechách jsme také řešili zvýšení objemu plic a celkově dýchání, pořídil jsem si přístroj SpiroTiger, který teď používám jako předzápasovou rozcvičku plic.“

  • Jaké další sporty mi jdou

    Zpestření přípravy je důležitéFoto Instagram

    „Rád si v rámci přípravy zahraji ping pong, badminton či beachvolejbal. To jsou sporty s rychlými změnami pohybu. Na postřeh je to dobré, takže i toto se hodí zařadit do přípravy a zpestřit si ji.“

  • Jak si analyzuju soupeře

    Dominik Furch byl na střelu Jereho Innaly z ostrého úhlu připravenýFoto Michal Beránek (Sport)

    „Nejvíce se dívám, jakým stylem soupeř zakončuje, jestli se v tom něco opakuje. Před každým zápasem máme rozbory přesilovek a soupeřovo řešení nájezdů. Je dobré se na to podívat a pak to mít někde vzadu v hlavě. Při zápase na to ale nejde neustále myslet. Je dobré vědět, jak soupeř hraje přesilovky, ale v hokeji se puk může kdykoli jakkoli odrazit, takže musím být připravený na všechno. Nemohu počítat s tím, že když hráč nějak zakončil třikrát po sobě, že to udělá i počtvrté. Je dobré to mít v hlavě, ale ve hře je tolik proměnných, že nemohu na přípravu stoprocentně spoléhat. Třeba při nájezdech mám raději, když ani nevím, co ten hráč obvykle dělá. Protože pak se na to moc soustředím a on najednou udělá něco jiného. Může to být i protichůdné.“

  • Jaký mám rituál před utkáním

    Dominik Furch se do bubliny nezavíráFoto Michal Beránek, Sport

    „Rituály nemám. Scházíme se dvě hodiny před zápasem a přípravu na něj už mám zautomatizovanou. Dělám většinou pořád to samé. Dávám si sluchátka s hudbou a dělám si své věci, ale nevadí mi, když za mnou někdo přijde a chce se mnou prohodit pár slov. Zavřený do své bubliny nejsem, ta přichází spíše až při zápase.“

  • Jak se udržuju v maximálním soustředění po celý zápas

    Dominik Furch má za sebou několik sezon v KHLFoto Profimedia.cz

    „Je důležité držet koncentraci až do konce, protože v hokeji se dá rychle otočit i hodně nepříznivý stav. Já si zápas rozděluji do menších časových dílů, třeba rozdělených komerčními přestávkami, takže hraji více menších zápasů v jednom. Spolupracuji na tom s mentálním koučem, abych vydržel celý zápas koncentrovaný nehledě na stav.“

  • Jak se oklepávám po hloupém gólu nebo velkém kiksu

    Po gólu je důležité se rychle oklepatFoto Reuters

    „Nejlepší je co nejrychleji si zas sáhnout na puk. Ať už zákrokem, nebo po špatné rozehrávce si zas rychle rozehrávku zkusit, abych se vrátil zpátky. Za ty roky ale člověk zjistí, že bez chyb se to neobejde a je třeba to umět hodit za hlavu, protože chybu stejně nevrátí a je třeba dál podávat co nejlepší výkon a pomoci týmu.“

  • Jak si analyzuju vlastní výkony

    Se Slavií vyhrál Dominik Furch extraliguFoto Pavel Mazáč (Sport)

    „Mám raději se na to mrknout až druhý den s odstupem. Samozřejmě, když mi něco vrtá hlavou, dívám se hned po zápase. Většinou mám ale problém si po utkání vybavit konkrétní situace, když to se mnou chce někdo řešit. Den po zápase si to zanalyzuji sám a pak to řeším s trenérem brankářů, který mi k tomu říká své připomínky. Hned se dívám třeba na nějaké opravdu dobré zákroky nebo naopak na nějaký opravdu blbý. Jsou to spíše ty hraniční situace.“

  • Co považuju v brankářské profesi za nejtěžší

    Chybu za brankáře nikdo nevyžehlíFoto Jaroslav Legner (Sport)

    „Nejtěžší je unést zodpovědnost, že vaše chyba může znamenat gól a prohru. Když gólman udělá chybu, už to za něj nikdo nenapraví.“

  • Co nejvíc bolí

    Porážka v důležitém zápase vždy bolíFoto Profimedia.cz

    „Porážky v důležitých zápasech. Fyzicky moc ne, protože dnes je výstroj už tak kvalitní, že není moc bolestivých míst. Občas to jen trochu štípne. Je to jiné než v době, kdy pánové chytali jen ve vycpaných svetrech.“

  • Musel jsem v bráně odbourávat strach?

    Dominik Furch je pohodářFoto Michal Beránek (Sport)

    „Já takový problém neměl a ani se mi nestala situace, po které bych na strach musel myslet. Je to i tím, že výstroj je opravdu kvalitní. A zvládám i to, že mě docela často, i na tréninku, trefují do masky. To samozřejmě není nic příjemného. Člověk je pak naštvaný, na tréninku mi to přijde zbytečné, ale chápu to. Puk je malý, může skočit a hráč ho trefí jinak, než by chtěl. Štípne to, na chvíli zazvoní v uších, ale rychle je to dobré.“

  • Brankář se musí správně rozhodnout v setině vteřiny. Trénuju to speciálně?

    Dominik Furch si zachytal i za ČerepovecFoto Profimedia.cz

    „Nejvíce mi k tomu pomáhá ten Fitlight, kdy zhasínáte a vypínáte světla. Navíc se to dá kombinovat tím, že když se rozsvítí modře, musíte se ho dotknout pravou rukou, a když červeně tak levou rukou. Takže musím zapojovat i mozek a to mi simuluje nečekané situace. Pro brankáře je klíčové umět dobře číst hru a předcházet nečekaným situacím. S trenérem brankářů jsme řešili také to, abych byl připravený i ve chvíli, kdy má náš hráč puk pod kontrolou, ale je ještě u nás ve třetině, protože přeskočit hokejku může puk každému.“

  • Jak jsem si jistý v rozehrávce

    Na rozehrávku si gólman musí věřitFoto Barbora Reichová (Sport)

    „Je dobré, když se na to brankář zaměří, protože týmu to může hodně pomoci, brankář je pak dalším hráčem. Tady ve Švédsku to hodně trénujeme. Důležité je trénovat i komunikaci mezi obránci a gólmanem, aby si to navzájem ulehčili. V tréninku mám přihrávky, cvičení na kontrolu puku. U mě to přišlo časem. Čím více se do hry zapojuji hokejkou, získávám sebedůvěru. Nějaké chyby to doprovázely, ale to k tomu patří. A každý gólman má v hlavě, že by si chtěl dát gól, když soupeř hraje bez brankáře. S kolegou v týmu máme na tréninku soutěže, kdy střílíme přes celé hřiště. V zápase jsem se ale zatím neodvážil.“

  • V čem je jiné chytání v top zahraniční lize a v české lize

    Dominik Furch v dresu OmskuFoto Profimedia.cz

    „Tady ve Švédsku je to rychlejší. Přijde mi to jako vyšší tempo i než v Rusku. Švédové jsou známí svou hrou před brankou, v tečování, clonění. To jsou pro mě výrazné rozdíly oproti Česku. V komunikaci problém nevidím, protože stejně konverzujeme v krátkých heslech, básničky si nerecitujeme. Tady používám hlavně anglická slovíčka. Ze začátku angažmá se mi samozřejmě stávalo, že v Rusku jsem na ledě omylem použil česká slovíčka, protože na to byl člověk zvyklý. A když jsem přišel sem do Švédska, sem tam mi skočilo do hlavy ruské slovíčko.“

Vstoupit do diskuse
0
Čtvrtfinále
Články odjinud


Články odjinud