Veřejně nabízí svoji pomoc Pardubicím. Miloš Říha skončil v roli hlavního trenéra reprezentace, doběhla mu smlouva. Stojí ve skupině s Vladimírem Pitterem, který usiluje podobně jako Petr Dědek o vstup do Dynama. Pokud město přiklepne podíl Pitterovi, bude Říha v Dynamu působit s ním. Jeho role? Trenér s vyššími pravomocemi na tvorbu kádru. „Návrhy a kompetence, jak by všechno mělo vypadat, v hlavě srovnané mám,“ říká v obsáhlém rozhovoru pro iSport Premium. Zapojte se do nových diskuzí na iSport.cz>>>

V roce 1996 v Pardubicích rozjel Miloš Říha svoji trenérskou kariéru. Byl mladý trenér, začínal. Klubu o několik měsíců dřív hrozil zánik, on s ním ve své první sezoně protančil do semifinále. Postupně se do Pardubic ještě čtyřikrát vrátil. Teď uvažuje, že by to udělal popáté, na delší dobu. V rozhovoru pro Sport mluví o delší koncepci na pět let, Dušanu Salfickém, i proč by k sobě chtěl syna Miloše. Má to jednu podmínku. Město se musí domluvit s Vladimírem Pitterem.
Jak jste se dal s Vladimírem Pitterem vlastně dohromady?
„Byli jsme spolu v kontaktu už dřív, když působil ve Slavii, probírali jsme hokej. Teď jsme se spolu bavili zase o Pardubicích. Ví, že tenhle klub je mojí srdeční záležitostí, tady se nastartovala moje trenérská kariéra a Pardubice pro mě znamenají hodně. Bavili jsme se o možnostech, jak bych klubu mohl pomoci v těžkých chvílích. Jak bych si to představoval já, jakým způsobem by si to představoval on, kdyby do hokeje vstoupil a klub vedl. A já klubu pomoci chci.“
K čemu jste došli?
„Nabízel jsem mu práci, kterou umím. On ji pak povyšoval víc na manažerskou práci, měl bych na starosti i další věci, které by se týkaly hokeje. Jeho pohled na řízení klubu mě oslovil, pro mě je ideálním kandidátem na majitele Pardubic.“
A Petr Dědek, který má stejnou ambici, není vhodným kandidátem?
„S panem Dědkem se znám, do pardubického hokeje nějakou formou vstupuje už po několikáté a nikdy v něm nevydržel delší dobu. Je to ale skvělý chlap, který pomohl Vrchlabí tam, kde je. Má za sebou i hodně úspěšných aktivit, daří se mu. S ním ale spolupracuje i Ondřej Heřman, a to je jméno, které mi moc nesedí.“
Na konci minulé sezony ovšem Heřman pomohl jako krizový manažer zachránit Pardubice.
„Ano, jakoby je zachránil. Ale spíš šlo o to, aby se věci konečně víc zorganizovaly. To by zvládlo hodně lidí, kteří se pohybují nějakou dobu v hokeji. Dělat si na tom ale zásluhy? On má i zásluhy na tom, kde teď Pardubice jsou, kam se dostaly. Kvůli němu bych do téhle skupiny rozhodně nešel, i když s panem Dědkem mám dobrý vztah. Tohle je taky jeden z důvodů, proč vidím pana Pittera jako dobrého majitele Pardubic.“