Sestava snů Olomouce. Proč se nedostalo na vítěze Stanley Cupu? | iSport.cz
14. května 2020 • 09:00

Sestava snů Olomouce. Proč se nedostalo na vítěze Stanley Cupu?

Vstoupit do diskuse
0
  • Kdo se dostal do sestavy snů Olomouce? Kdo se dostal do sestavy snů Olomouce?FOTO: koláž iSport.cz

    Mistrovský titul vybojovali hokejisté Olomouce jen jednou (1994), ale pro český i mezinárodní hokej vychovali řadu osobností. Do Sestavy snů jsme vzhledem k velké konkurenci zvolili takový klíč, že přednost dostali borci, kteří zanechali výraznější stopu přímo v Olomouci. Proto nezbyl flek pro Davida Krejčího, vítěze Stanley Cupu z roku 2011, nebo pro Jiřího Hudlera, který přivezl hokejový grál do rodné Olomouce ukázat v roce 2008. Stejně tak se nedostalo na Petra Vránu, Pavla Brendla nebo Jaroslava Svobodu. Kdo se do Sestavy snů dostal? Vybrali byste jinak? Zapojte se do nových diskuzí na iSport.cz

  • BRANKÁŘI

    Pavel Cagaš, Branislav Konrád

    Narodil se v Brně, hokejově vyrůstal ve Vítkovicích, ale největší úspěchy oslavil v Olomouci (titul 1994) a v německém Mannheimu (titul 1999). V bráně byl Pavel Cagaš jedinečný, v civilním životě rozporuplný. Za podvod, při kterém měl v roce 1994 se svými společníky z České spořitelny vylákat úvěr ve výši 40 milionů korun, byl dvakrát odsouzený na šest let, ale nakonec byl viny zproštěn. Podvod se nepodařilo jednoznačně prokázat. „Pavel byl jednoznačně nejlepší gólman nejenom v Olomouci, ale široko daleko,“ říká Cagašův hokejový parťák Ladislav Blažek. „Neměl konkurenci, jeho brankářské kvality byly vynikající. Strašně klidný, žádné zbytečné pohyby, počkal si, pak šáhnul a měl.“  Rovněž Blažek by si nominaci do olomoucké Sestavy snů zasloužil. Byl u titulu, za Olomouc odchytal dvanáct sezon, ale přednost dostává slovenský gólman Branislav Konrád. Hvězda posledních šesti let, i díky němu Mora získala zpátky respekt. Konrád pomohl v sezoně 2011/12 k titulu Slovanu Bratislava, do extraligy ho přivedl Třinec. Až v Olomouci ukázal sympatický chlapík naplno vysokou kvalitu, získal si fanoušky i originálními oslavami výher.

    Olomoucká jednička Branislav Konrád si připsal první čisté konto v sezoně proti Vítkovicím

  • PRVNÍ OBRANA

    Josef Řezníček, Aleš Flašar

    Současný šéf extraligy byl speciální posilou pro mistrovské play off. Josef Řezníček přišel na vrchol sezony podobně jako Jiří Dopita z Německa, naskočil do rozjetého čtvrtfinále a byl jedním z nejproduktivnějších beků šampionů (10 zápasů/2+4). „V Německu jsme vypadli brzo, takže jsem se na play off do Olomouce vrátil,“ vzpomínal Řezníček. „Měla výborné mužstvo, bylo to něco úžasného! Nastoupil jsem kvůli zpoždění s vyřízením papírů až na domácí utkání proti Budějovicím (Olomouc už vedla 2:0 na zápasy) a od té doby se jelo na vlně euforie.“ Zajímavostí je, že svůj druhý titul Řezníček vybojoval o patnáct let později v Karlových Varech, které v roce 1997 koupily extraligovou licenci právě od Olomouce. Klíčovým mužem mistrovské obrany byl i nekompromisní pořízek Aleš Flašar. Tvrdý a produktivní obránce, který už za sebou měl dvě stříbra s Vítkovicemi (1983 a 1993), stříbro z mistrovství světa juniorů (1985) a bronz z mistrovství světa (1993).

    Aleš Flašar se po hráčské kariéře vrhnul do trénování. Na fotce na střídačce Prostějova

  • DRUHÁ OBRANA

    Jiří Látal, Jaromír Látal

    Slavní bráchové, olomoučtí rodáci a odchovanci klubu. Mladší Jiří má dvě stříbra z mistrovství světa juniorů (1985 a 1987), na druhém šampionátu byl dokonce zvolen do All Star výběru. Světový bronz získal i se seniorskou reprezentací (1989), probojoval se do NHL. Za Philadelphii odehrál v letech 1989 až 1992 necelé tři sezony a z 92 zápasů nasbíral 48 bodů (12+36). O tři roky starší Jaromír je také juniorským vicemistrem světa (1983), ligový titul oslavil se Spartou (1990) i s Olomoucí (1994). S bratrem mají společný ještě jeden zajímavý úspěch. Oba jsou norskými šampiony. Jaromír získal zlato s Valerengou Oslo v roce 1991, Jiří se stejným klubem o sezonu později.

  • TŘETÍ OBRANA

    Ladislav Benýšek, Jiří Ondrušek

    Odchovanec Ladislav Benýšek se sice v olomouckém áčku dlouho neohřál, během mistrovského titulu hrál ještě za juniorku, ale následně udělal parádní mezinárodní kariéru. Z mistrovství světa má dvě zlaté (1999 a 2000) a jednu bronzovou (1997) medaili. Dva tituly slavil se Spartou (2000 a 2007), pohár nad hlavu zvedal v Americe (Calder Cup 2003), ve Francii (2008) a v Itálii (2011). Hrál v Kanadě, ve Spojených státech, ve Finsku, ve Švédsku, ve Francii, v Dánsku, v Itálii a ve Skotsku. Současná legenda Jiří Ondrušek je úplně odlišný případ. Kromě krátkých hostování ve Šternberku, v Šumperku a ve Vítkovicích je doma na Hané celý život. Za šestnáct let nasbíral za Olomouc dohromady 782 startů (45+117), nikdo v historii klubu jich nemá víc. Do Sestavy snů se bohužel nevešli Stanislav Bacílek (Křídla Vlasti Olomouc), či Jiří Vykoukal. Sedmým bekem by mohl být talentovaný Jakub Galvas, který si v Olomouci extraligu zahrál se svým tátou Lukášem.

    Olomoucký bek Jiří Ondrušek

  • PRVNÍ ÚTOK

    Ondřej Kratěna, Michal Broš, Jan Tomajko

    První lajna je jasná. Slavná a populární K-B-T, tady není o čem. Všichni jsou odchovanci klubu, v Olomouci začínali. Společnou pak měli i hokejovou cestu lemovanou úspěchy a medailemi - Olomouc, Vsetín, Sparta. Nejpilnějším sběratelem byl Kratěna, osminásobný ligový šampion. Třikrát slavil se Vsetínem (1997, 1998 a 1999), čtyřikrát se Spartou (2000, 2002, 2006 a 2007), jednou s Plzní (2013). K tomu přidal zlato s finským Oulu (2008) a bronz z mistrovství světa (1997). Tomajko má kromě čtyř ligových titulů (1998, 1999, 2000 a 2002) i dvě zlaté z mistrovství světa (2000 a 2001). V Olomouci se loučil s úspěšnou kariérou, teď už je majitelem, jednatelem i trenérem rodného klubu. Mistrem světa je i centr legendární formace Broš (2000), české tituly má čtyři (1998, 1999, 2000 a 2002), finské dva s Oulu (2007 a 2008).

    Jan Tomajko se do Olomouce vrátil jako trenér

  • DRUHÝ ÚTOK

    Michal Slavík, Jiří Dopita, Martin Smeták

    Klíčoví forvardi, kteří se velkou měrou zasloužili o mistrovský titul Olomouce v roce 1994. Dopita přišel ze Šumperka v osmnácti letech. Přírodňák, velký a silný chlap, který hrál stejně dobře fotbal a házenou. „Když do Olomouce přišel, hrál ještě druhou ligu házené, obrovský samorost s přirozenou sílou,“ vzpomíná brankář Ladislav Blažek. „A postupně i velká osobnost v kabině.“ Dopitovy úspěchy mluví za vše: olympijský vítěz (1998), trojnásobný mistr světa (1996, 2000 a 2001), sedminásobný mistr ligy s Olomoucí, Vsetínem a Pardubicemi (1994, 1996-99, 2001 a 2005), držitel Zlaté hokejky (2001). Není divu, že časem dostal nálepku nejlepšího hráče na světě mimo NHL. Zámořskou soutěž nakonec také okusil (2001-03), za Philadelphii a Edmonton odehrál necelé dva ročníky (73 zápasů/ 12+21).  „Neměl jsem tam z hokeje radost,“ komentoval lakonicky. V roce 2014 byl jako majitel a trenér u návratu Olomouce do extraligy. Michal Slavík byl v mistrovském play off asistentem kapitána a druhým nejproduktivnějším hráčem za Dopitou (12/ 2+9). Produktivním tahounem v základní části (37/ 17+13) i v play off (12/ 3+3) byl během zlatého tažení i technik a střelec Martin Smeták. Jeden z řady vítkovických odchovanců, kteří v Olomouci oslavili titul.

    Jiří Dopita zažil s Olomoucí titul i první ligu, jako majitel a trenér pak byl u postupu zpět do extraligy

  • TŘETÍ ÚTOK

    Tomáš Sršeň, Milan Ministr, Richard Brančík

    Srdcaři, kteří v klubu působili i v nižších soutěžích. Brančík už byl členem mistrovského kádru (byť byl zrovna na hostování v Táboře), jako kapitán pak byl u postupu Hanáků z druhé ligy do první v roce 2003. Olomoucký patriot, vůdce, oblíbenec fanoušků. Podobně Milan Ministr, který je aktuálně vedoucím provozu olomouckého klubu. V součtu všech soutěží nasbíral právě Ministr historicky největší počet bodů v olomouckém dresu. Za třináct sezon má na svém kontě 335 bodů (159+176). Druhý je za ním právě Brančík (11 let, 293 bodů, 128+165). Olomoucký rodák Tomáš Sršeň navázal na hokejovou i trenérskou kariéru táty Josefa, své největší ligové úspěchy posbíral ve Vsetíně. Pomohl mu ke čtyřem ligovým titulům (1996-99).

    Olomoucký kapitán Richard Brančík

  • ČTVRTÝ ÚTOK

    Aleš Zima, Jan Knotek, Zbyněk Irgl

    Borci čtvrté formace si s Olomoucí nepřipsali výrazný ligový úspěch, nepatří mezi rodáky ani odchovance klubu. Nicméně si fanoušky získali svými kousky. Hradecký rodák Aleš Zima byl i přes svou takřka dvoumetrovou výšku elegantním technikem s hlavou neustále nahoře. Bavil finesami i brilantními přihrávkami, byl nekompromisním střelcem. Držel si stabilní průměr bod na zápas. Pražský rodák Jan Knotek výrazně pomohl Olomouci k návratu do extraligy (2013/14) a za sedm let se probojoval na první místo historického pořadí olomoucké produktivity v elitní soutěži - nasbíral 122 bodů (60+62). Srdce fanoušků si rychle získal i ostravský rodák Zbyněk Irgl. Přestože do Olomouce přicházel v průběhu sezony 2017/18 jako „nepotřebný“ z Třince, tak se juniorský mistr světa (2000) a stříbrný z mistrovství světa (2006) v hanáckém klubu znovu nakopnul mezi extraligovou špičku. Za necelé tři sezony nasázel 46 gólů a v žebříčku olomouckých střelců v elitní soutěži se posunul na třetí místo.

    Olomoucký střelec Zbyněk Irgl v Mladé Boleslavi opět mířil přesně do soupeřovy brány

Vstoupit do diskuse
0
52. kolo
Články odjinud


Články odjinud