Vítkovice bez půlky platu. Svoboda: Nikomu se to nelíbilo. Těší se na Irgla
Ze sportovního pohledu má za sebou jednu z nejnáročnějších sezon. Vítkovický brankář Miroslav Svoboda (25) nezastírá, že boj o udržení extraligy ho stál několik bezesných nocí. O to víc si užívá letní přípravu. „Ta je bez nervů. Staráš se o svoje tělo a ještě za to bereš peníze,“ říká Svoboda. Přiznává ovšem, že úsporná opatření, kvůli kterým je aktuálně celý tým bez poloviny výplaty, ho v první moment rozhodně nepotěšila.
Před rokem přišel do Vítkovic pořádně rozlítaný. Hrál v zámoří, ve Finsku i v Rakousku. Do toho bojoval se zraněními. „Bylo to na hlavu,“ říkal o putování, které začalo vysněným podpisem v Nashvillu. V Ostravě si vsetínský rodák zachytal pořádně. V extralize byli víc než on vytížení pouze Dominik Frodl z Plzně (51 zápasů) a Marek Mazanec (49 zápasů) z hradeckého Mountfieldu.
„Byla to těžká sezona,“ neskrývá Svoboda. S Vítkovicemi v ní bojoval o udržení až do předposledního kola. „Přitom náladu v týmu jsme měli celý rok dobrou. Ze začátku jsme byli takřka samí mladí kluci, a když jsme se dostali do spodních vod, bylo těžké se z toho zvednout. Ale vyměnili nám půlku týmu, přišli zkušení hráči – Hrouda (Jan Hruška), Martin Dočekal, Jesse Dudas a kvalita se zvedla. Zaplaťpánbůh se liga udržela! Pár bezesných nocí tam bylo, ale s tím, co jsem prožil v americkém East Coast, kde ani nebyly pořádné podmínky pro hokej, se to nedalo srovnat. Byl jsem za změnu rád, Ostravu jsem si užíval. I proto jsem zůstal.“
Dodatečně si pochvaluje, že v boji o udržení mu pomohly i předchozí zkušenosti. „Když mi bylo osmnáct, hrál jsem v Šumperku a tam jsme spadli v posledním kole,“ popisuje. „Zažil jsem si to, i z téhle zkušenosti jsem těžil, byla to moje velká výhoda. Už jsem věděl, co se tehdy udělalo špatně, nechtěl jsem to zažít znovu.“
Extrémní tlak se snažil nepouštět k tělu. Pozitivní podle něj byla i spolupráce s Danielem Dolejšem. „V Šumperku to bylo celé jenom na mně, ale když jsem byl teď unavený, šel do brány Dan. A odchytal třeba skvělý zápas v Liberci (2:1), což byly tři hodně důležité body.“
Odreagování a vyčištění hlavy? Nad tím Svoboda jen mávne rukou. „Nejsem úplně zastáncem nějakého čištění hlavy během sezony. Když se hraje, soustředím se na hokej stoprocentně. Nemám rád nějaké vypínání, že se na hokej nemyslí. Možná je to někdy na škodu, ale jsem tak zvyklý odmala. Vypnout můžeme po sezoně.“
Také proto má na rozdíl od drtivé většiny hokejistů poměrně rád letní přípravu. Tréninky na suchu si užívá. „Je to bez nervů, bez zápasů, bez oblíkání do výstroje. Svým způsobem je to dovolená. Staráš se o svoje tělo a ještě za to bereš peníze.“ Faktem je, že když ve Vítkovicích po rozjezdu koronavirové pandemie najeli v rámci šetření na škrty a úsporný režim, Svoboda nadšený nebyl. Hráči mají mzdy snížené o padesát procent, ostatní zaměstnanci o čtyřicet procent.
„Teď už si člověk zvykl, ale když mi volal Vláďa Vůjtek (hráčský agent) poprvé, a pak jsme se o tom bavili s klukama, nelíbilo se to nikomu,“ přiznává otevřeně. „Ale nakonec jsme zůstali všichni, všichni s podmínkami souhlasili. Srážka je velká, bohužel, možná největší z extraligy, co tak sleduji. Vítkovickému klubu jsme, myslím, popustili hodně, tak doufám, že sezona bude dobrá a vrátí se nám to po sportovní stránce.“
Výtisk? Obrovská persona
Svoboda si uvědomuje, že ekonomická situace může být složitá. Nejenom ve sportu a v hokeji. „Špatné je to všude, jsme s tím smíření, ovšem první dojem byl samozřejmě v klasickém duchu: ani náhodou! Ale museli jsme se všichni uskromnit. O práci teď podle všeho přijde spousta lidí, kteří mají daleko nižší příjmy, takže je to takové brečení nebrečení. Každému vadí, když přijde o peníze, na které má podle smlouvy nárok, ale tak to prostě je. Kdo není blázen, chápe, jaká je situace ve světě.“
Nějaké nabídky ze zahraničí Svoboda registroval. Říká ovšem, že neměl extra důvod odcházet. „Vítkovice mi daly šanci, cítím se tu dobře. S Danem Dolejšem i s trenérem brankářů Martinem Pruskem vše funguje, máme tady dům a přítelkyně dobrou práci. Ani by se mi odcházet nechtělo.“
Co ho mrzí, je, že vítkovický kádr opustil bojovník a kapitán Jan Výtisk. „S Vyplym jsem se docela bavil, normální a skromný kluk, který si na nic nehraje. Mám takové hráče rád,“ krčí rameny. „Věřím, že v Litoměřicích dostane nový impulz. Potkal jsem ho nedávno v posilovně, vypadal hodně zapáleně a byl i vyrýsovaný, takže to asi vzal za dobrý konec. Honza je obrovská persona, je to škoda pro celou extraligu, budu mu dál přát. A věřím, že my se s tím vypořádáme.“
S potěšením naopak přivítal návrat dalšího mazáka Zbyňka Irgla. „Pamatuju si ho ještě z Třince, výborný hráč, těším se na spolupráci s ním. Od něho se můžeme všichni učit. Jak profesně, tak lidsky. A jestli vyjde i příchod Romana Poláka, tak to bude výborný kádr. Už teď se na novou sezonu moc těším,“ dodal vítkovický brankář.
