Když chce mít klid, sedne na břeh, nahodí prut a kochá se přírodou. Někdy uloví větev, jindy kapra. Obojí vrací do vody. Brněnskou Kometu má Jiří Kalous (56) rychle vrátit mezi tuzemskou špičku, ideálně přivést k titulu. „Vysoké ambice mě lákají. Je to jeden z důvodů, proč jsem tady,“ tvrdí v rozhovoru pro iSport premium nový kouč týmu. Jak se mu bude vycházet s majitelem Liborem Zábranským? Dozvíte se v zamčené části článku.

Loni na jaře skončil jako asistent v ruském Magnitogorsku. Hokej ovládal jeho mysl ještě dalšího čtvrt roku, Jiří Kalous se nedokázal uvolnit. Až na podzim našel rovnováhu a čas i sám na sebe. Když se v závěru sezony ozval šéf Komety Libor Zábranský, už byl zase připraven. „Předtím jsem byl pořád jako by v pozoru, v nějaké tenzi,“ popisuje bývalý kouč Třince, Sparty či Liberce.
Dopřál jste si rok pauzu od hokeje. Čemu jste se věnoval?
„Na prvním místě byla rodina. Cítil jsem, že si potřebuju odpočinout. Přes třicet let jsem jel v zápřahu. Člověk si to neuvědomí, ale organismus je přetížený. Když jsem poprvé vypnul, zjistil jsem, že jsem opravdu unavený.“
Fyzicky nebo mentálně?
„Spíš ta hlava…Až někdy v září, v říjnu jsem začal vnímat i jiné věci než jen hokej. Cítil jsem se uvolněněji. Nebyl jsem od rána do večera zavřený na zimáku, v autobuse anebo v hotelu. Ten vnitřní napnelismus trošku odešel. Až po nějakých čtyřech měsících, co jsem byl doma! Po takhle dlouhé době jsem si uvědomil, že nic neřeším, netelefonuju, nehrabu se v počítači. Předtím jsem byl pořád jako by v pozoru, v nějaké tenzi.“
Konečně byl čas si užít život, ne?
„Když jsem odpustil ventil, začal jsem se věnovat věcem, které se za tu dlouhou dobu nastřádaly. Různé tréninky, materiály, videa, semináře. Dával jsem si všechno dohromady. Když se rozběhly soutěže, sledoval jsem týmy a hráče. To už jsem dělal v pohodě, lehce jsem do toho naskočil a bavilo mě to. Můžu říct, že jsem si fakt odpočinul.“
Paradoxně vám k tomu nahrála i covidová doba…
„Mrzí mě, že jsem nemohl vycestovat do ciziny. Kvůli covidu to nešlo. Měl jsem přes Jirku Fischera domluvenou Ameriku. Chtěl jsem se podívat za Pavlem Grossem do Německa. Pavel je velmi dobrý, zajímavý trenér. Má výsledky, tak jsem se chtěl podívat na jeho tréninky. On taky hodně čerpá z NHL, jezdí do zámoří každý rok. Jsme v telefonickém kontaktu. Chtěl jsem někam na týden vyjet, vyměnit si názory a materiály s trenéry.“
Jak rád odpočíváte?
„Občas jsem šel na ryby. Chodím si tam sednout, za rybáře se nepovažuju. Vybavení a papíry ale mám. (úsměv) Je fajn být v přírodě. Většinou chodím sám. Když nic nechytím, nevadí mi to. Ono to vždycky něco dělá. Někdy vám to chytí větev a říkáte si: Je tam! (smích) Když už se povede nějaký kapřík, vracím ho do vody. Ryby s sebou neberu. Taky jsem si mohl jít zaběhat, zacvičit.“
Nepřipadal jste si, že se na vás zapomnělo?
„Vůbec ne. Byl jsem rád, že mám klid.“
Je pravda, že jste v létě odmítl laso z jednoho klubu z Kazachstánu?
„Ano. A v průběhu sezony byla možnost jít do německé DEL. Ale řekl jsem si, že zůstanu tady a odpočinu si. Říkal jsem si, že není kam spěchat. Čekal jsem, jestli se od nové sezony pro mě otevře nějaké angažmá.“
A přišla Kometa. Ta se těžko odmítá, že?
„V Čechách je to značka. S Liborem Zábranským se trošku znám. Vím, že chce hrát nahoře, má vysoké cíle. To mě lákalo. Je to jeden z důvodů, proč jsem tady. Žádný trenér, ani hráč nechce prohrávat. Kometa ani nemůže mít vzhledem k tradici jiné ambice než ty nejvyšší mety. Mně se to líbí.“
Kdekdo si myslí, že všemu podstatnému stejně bude šéfovat Zábranský. Bude to tak?