Varaďa o NHL: Je inspirací i motivací. Neustrnu! Odejde Gernát do zámoří?
Je stejně dobrý jako kouči v NHL, řekl Patrik Eliáš o bývalém spoluhráči, soupeři i trenérském kolegovi Václavu Varaďovi v nedávném rozhovoru pro Sport. Ten dovedl třinecké Oceláře společně s Markem Zadinou k druhému mistrovskému titulu za sebou. Varaďa neskrývá, že nejlepší soutěž světa je pro něho inspirací. Stejně tak motivací. „Komunikuji se svými bývalými spoluhráči, snažím se obohacovat, vyměňujeme si materiály, cvičení. Já neustrnu. Vím, kde se hraje nejlepší hokej,“ říká v rozhovoru pro iSport Premium.
Jen pár hodin po oslavách titulu začal Václav Varaďa (45) společně s vedením klubu pracovat na nadcházející sezoně. Je třeba najít náhrady za odcházející opory (Matěj Stránský, Michael Špaček, Martin Gernát, Ralfs Freibergs). Případně doplnit a rozšířit realizační tým. V týmu třineckých Ocelářů má Varaďa smlouvu do roku 2027, NHL není na programu dne. Rozhodně ji však nevnímá jako bránu zamčenou na sedm západů. „I když jsem v Třinci spokojený, vděčný majitelům za důvěru a podporu, je NHL inspirace i motivace.“
Patrik Eliáš vás vidí jako kouče NHL. Jak vám to zní?
(usměje se) „Samozřejmě jsem jeho článek postřehl, bavili jsme se pak. Patrik je typ člověka, že co na srdci, to na jazyku, je upřímný. Mluví za něho činy a všechno, co dokázal. Hokej a sport miluje. Pracovat vedle něho dvě sezony u české reprezentace do 20 let mě neskutečně obohatilo a věřím, že se naše trenérské cesty v budoucnu ještě potkají. Je i můj velmi dobrý kamarád. Článek se mi pochopitelně velmi pěkně četl, jsem přesvědčený, že to napsal od srdce a tak, jak to cítí. Ale nedramatizuji to. Je to jeho názor, další mohou mít názor odlišný. Ta cesta je hrozně dlouhá.“
Máte vůbec takovou ambici? Láká vás NHL i trenérsky?
„Kdyby přišla nabídka, určitě bych o ní přemýšlel.“
Řada vašich bývalých spoluhráčů nebo přátel už v zámoří trénuje nebo v organizacích pracuje v dalších rolích. Ozývají se vám?
„Nechtěl bych odpovídat větou: bez komentáře. (usměje se) Ale určitě s bývalými spoluhráči komunikuji, hlavně na trenérské bázi. Bavíme se o jejich zkušenostech i poznatcích. Někteří trénují kanadské juniorky, někteří trénují na farmách. Snažím se obohacovat, vyměňujeme si materiály, cvičení. Já neustrnu. Vím, kde se hraje nejlepší hokej.“
K neustrnutí patří i moderní analytická data, podrobné analýzy hry. Pracujete s nimi nebo dáte víc na oko, pocit a zkušenosti?
„Hlavně u brankářů je to o datech. Nechytal jsem, takže můžu mít jen určitý pocit – jestli měl tuhle střelu mít nebo to byl slabý gól. U hráčů v poli samozřejmě sleduji statistiky, dívám se, jak se jim proti komu daří. Ale rozhoduji se podle svého přesvědčení a pocitu. Jestli hráči v danou chvíli věřím nebo nevěřím. Jestli trénuje dobře nebo špatně, jestli je připravený, kondičně nachystaný, nevyspalý, má blbou náladu... Na to reaguji. Ne, že bych na analytická data nedal. Podívám se na ně v reprezentačních přestávkách, o pauzách, po nějakém časovém segmentu sezony. Abych si vyhodnotil a potvrdil své pocity i čísly. Není to ale jen o nich. Hráč může mít v něčem čísla slabší, ale já mu věřím, protože ho využívám v jiné roli a pro jiné situace. A ty mi plní do puntíku.
