Nestrašil v Třinci: Chci už něco vyhrát! NHL bych hrál i zadarmo

Za třinecké Oceláře už Andrej Nestrašil v minulosti dva zápasy stihnul. V úvodu sezony 2019/20 v nich nasbíral 4 body (1+3) a okamžitě dostal laso z ruského Magnitogorsku. „Teď už žádné laso nepřijde, budu tady určitě celou sezonu,“ usmívá se Nestrašil.

Jaké jsou vaše první dojmy ze staronového angažmá?
„Musím říct, že jsem se sem moc těšil. Když jsem byl v Třinci minule, měl jsem jen pozitivní zkušenosti. Co se týče zázemí a okolí, tak i kluků, realizačního týmu a tak dále. Zatím super. Cítím se tak trošku jako doma. Po třinácti letech být zase ve svém prostředí a jet na zimák s tím, že mohu mluvit jenom česky, nemuset nic vymýšlet rusky... To je fajn. I další maličkosti mi odpadly, takže fakt se cítím jakoby pohodlně a zatím si nemám na co stěžovat.“

Říkáte, že můžete mluvit česky, ale na Třinecku se hodně využívá i specifický místní dialekt.
„Doufám, že to nepochytím, aby mě někde v Praze za rohem nezbili… (zasměje se) Uvidíme. Třeba až budeme dělat rozhovor na konci sezony, tak tam nějaký akcent bude. Ale snad ne.“

Co rozhodlo o tom, že jste se po tolika letech rozhodl vrátit do české extraligy?
„Několik faktorů. Minulá sezona byla dost složitá hlavně kvůli covidu. S partnerkou, teď už manželkou, jsme se neviděli devět měsíců, protože v Rusku se mnou nebyla. Řešil jsem, jestli se ještě do Ruska vrátit. Asi bych o tom i uvažoval, kdyby přišla nějaká super nabídka. Jenže ty, které jsem měl, mě neoslovily. Nelákalo mě to. Taky mi je třicet a mám před sebou třeba dobrých pět let. Chci si zahrát někde, kde mě to baví a kam se na zimák každodenně těším. A kde je každý rok šance na úspěch. To jsou hlavní faktory mého návratu.“

V Rusku už vás to nebavilo?
„Tak se to říct nedá, že by to člověka nebavilo. Ale přece jen to není to samé, co tady. Za čtyři roky v Rusku si absolutně nemám na co stěžovat, co se týče organizace, chování nebo dalších věcí. Magnitogorsk i Nižněkamsk jsou topové organizace. Ale celkově život v těch městech... Jste daleko od rodiny, nemůžete mluvit svým jazykem, manželka je Američanka, je to spousta maličkostí. K tomu i cestování, kterého je hodně, loni se hrálo bez fanoušků. Už to pro mě bylo venku dlouhé. Úplně narovinu řeknu, že můj sen byl hrát NHL. Tam bych šel hrát i zadarmo, ale do Ruska se chodí, to si nemusíme nic nalhávat, vydělávat peníze. Ale že bych o KHL snil odmalička, tak to ne. Nemám k tomu takový vztah, že bych tam musel být za každou cenu.“

Andrej Nestrašil v dresu národního týmu

• 
• 
• 
• 
• 14 zobrazit galerii

Americká cesta už je pro vás uzavřená? Když jste byl v Třinci minule, dělal jste vše pro to, abyste se do NHL ještě vrátil.
„Když jsem tady byl minule, tak jsem o tom přemýšlel. Ale pak už to pro mě bylo uzavřené. Nejsem naivní, vím, jakým směrem se NHL posouvá. Ti kluci jsou tam hrozně mladí a já ve svých třiceti... V dnešní době se už nevidí, aby někdo v takovém věku šel do NHL. To se naposledy stalo Jardovi Hlinkovi, když šel do Colorada. Jinak si nepamatuji hráče, jemuž by bylo dvacet sedm a víc, který by zničehonic podepsal v NHL. Možná mě opravíte, možná o někom víte, ale já si to nepamatuji. Podle mě je 26 let hranice, kdy to ještě i pro lidi z NHL má smysl. A to ještě musí být kluk, který vyrůstá v Evropě a nikdy v Americe nebyl, nemá nálepku a není už nějakým způsobem ligou zaškatulkovaný. Takže NHL je pro mě už dva roky naprosto uzavřená záležitost.“

Kdybyste dával hlasitěji najevo, že byste tam rád hrál i zadarmo, tak by se možná ještě někdo ozval, co říkáte?
(usměje se) „To není podle pravidel možné, člověk musí brát nejméně 750 tisíc dolarů ročně. Ale jim to funguje neuvěřitelně. Je to jediná liga na světě, která si sama na sebe vydělá.