Vrána po tragédii (zatím) pokračuje: Pojedu měsíc po měsíci a uvidím
S vyčerpávajícími bitvami do posledních dnů má bohaté zkušenosti. Petr Vrána (36), kapitán třineckých Ocelářů, už zažil devět různých finálových bitev. Poslední dvě byly zlaté (2019, 2021). „Nejtěžší je najít správný poměr mezi odpočinkem a přípravou na další sezonu. A čím je člověk starší, tak o tom musí přemýšlet ještě víc,“ říká ostřílený útočník.
Poslední play off dohrával Petr Vrána otřesený z tragické ztráty manželky, která utonula na Slezské Hartě. Není divu, že se na stresy o hokejové výsledky dívá úplně jinýma očima. „Nevěděl jsem, jestli se k hokeji vrátím, ale vrátil jsem se. Protože jsem chtěl,“ vrací se k těžkým momentům v závěru minulého ročníku.
Máte i nyní chuť dál pokračovat?
„Na prodloužení smlouvy jsme se domluvili už v polovině minulého ročníku, takže pokračuju. Jsem v nové životní situaci, budu muset najít cestu, jakým způsobem fungovat s malým. Jak dát všechno dohromady s hokejem a cestováním. Bude to náročné, ale zatím to nějak zvládáme. Pojedu měsíc po měsíci a uvidím, jak se to bude vyvíjet.“
Jak se nejlépe připravit, když je pauza mezi sezonami tak krátká?
„Hlavně se musí dobře popřemýšlet o tom, jak přípravu na suchu, na ledě a pak i v přípravných zápasech načasovat tak, aby byla optimální fyzická kondice na začátek sezony. A pak v tom samozřejmě pokračovat i dál během roku, protože zase chcete být úspěšný a hrát dlouho, podávat solidní výkony, cítit se dobře. Minulou sezonu to bylo opravdu náročné, protože se hrálo pořád, nebyl čas trénovat kondici a sílu. Je třeba to správně vyvážit.“
Nesvádí to k tomu, aby se začalo polehoučku? Když víte, že finišovat se bude v dubnu, květnu?
„Každý to má jinak. Když jsem byl mladší, nevydržel jsem dlouho odpočívat. Dva týdny a pak jsem začal trénovat zase naplno. Dneska to mám trochu jiné. Odpočinu si déle, začnu pomaleji a snažím se do toho dostat. Nechci hned tlačit a podávat nejlepší výkony na atletické dráze nebo na kole, hned druhý týden. Je to individuální, každý je v jiné fázi přípravy nebo je třeba po zranění, případně byl na mistrovství světa. Odpočinek je po tak psychicky i fyzicky náročné sezoně základ. A dát si i dostatek času, aby se člověk připravil fyzicky.“
Jaká byla letní dřina?
„Je každý rok těžší. (usmívá se) Trošku mi trvalo, než jsem se do toho dostal. Měli jsme dobré soustředění na Slovensku, dobrá zkušenost pro všechny. Zase jsme byli spolu, v Lize mistrů jsme odehráli náročné zápasy. Věřím, že nás to posune dál, i když jsme je nezvládli, jak jsme chtěli. Trénovalo se hodně a věřím, že se nám to vrátí.“
Jaké pikantnosti si trenéři vymysleli v Tatrách?
„Loni jsem nebyl, ale co jsem pochopil, pár novinek si vymysleli. Měli jsme třeba dračí battle, rozdělili nás do tří skupin a soutěžilo se v různých věcech, například jsme sprintovali do kopce s člověkem na zádech. To bylo celkem náročné, když vám skočí stokilový chlap na záda. Bylo to zajímavé, vyhecovali jsme se u toho i zasmáli.“
Koho jste na záda do kopce vyfasoval?
„Točilo se to, nejhorší pro mě byl Marek Mazanec. (usmívá se) Je velký, a když mi skočil na záda, málem mi přepadl přes hlavu.“
Jaké máte ambice do sezony?
„Odvést svoji práci, pomoct mladým klukům. Budu dělat všechno pro to, abychom měli možnost obhájit na konci sezony titul. Pořád nás čeká spousta práce, musíme všechno doladit. Odešlo nám hodně klíčových hráčů, kteří zajišťovali bodový přísun, byli velmi kvalitní a hráli tady delší dobu. Přišli noví kluci. Věřím, že si to sedne a že na konci sezony budeme pomýšlet na nejvyšší mety.“
