Řeknete si obyčejný přátelák měsíc před startem extraligy. Venku vedro, na hokej ani pomyšlení. Jak pro koho. Pro Ondřeje Vitáska znamenal úterní přípravný duel v Mladé Boleslavi (1:3) razítko na velké vítězství. Je zpátky. Byly chvíle, kdy účastník olympiády v Pchjongčchangu 2018 nevěřil, že se vyhrabe z těžkých trablů. „Bylo to šílený,“ oklepe se obránce Bílých Tygrů ještě teď, když se vrací k masivním potížím s operovaným ramenem.
Naposledy se tribunám ukázal zkraje ledna, pak až v úterý navečer. Ondřej Vitásek řadu měsíců bojoval s infekcí v kloubu, klasická léčba nezabírala. Neměl daleko ke zhroucení. „V podstatě jsem měl ruku ochrnutou. Návrat mě stál velké psychické vypětí i dost peněz,“ netají 31letý uznávaný bek, jemuž se hlavou honilo všelicos. Třeba, čím se bude živit, pokud návrat nezvládne.
Lije z vás pot, navíc jste s týmem padli v Mladé Boleslavi. Ale pro vás jde o velký den, viďte?
„Prohra je kaňka, ale pro mě šlo z osobního hlediska o úžasný den. Já si to po tak dlouhé době užil i tak. Můj návrat byl kolikrát v nedohlednu, o to sladší pro mě je, že jsem mohl nastoupit. Znovu být s klukama na ledě mi přineslo nepopsatelné pocity.“
Velké vítězství po tom martyriu?
„Je to tak. Vzhledem k prognózám ohledně mé kariéry je to pro mě o to cennější. Po tom všem, čím jsem si musel projít já, manželka, vůbec celá rodina… Bylo to na palici. Proto jsem si doslova vychutnával každé střídání. Na druhou stranu, mé osobní dojmy musí jít stranou a jako tým musíme začít makat, abychom se zvedli. Dva zápasy a dvě prohry, to není dobrý začátek herní přípravy.“
Ví se, že vám sezonu zastavila infekce v rameni. Popište, co se dělo.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
KoupitNejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
