Průběžné druhé místo, stoprocentní domácí úspěšnost, rostoucí počty fanoušků v ochozech a hokej, který baví. Vítkovice pod vedením Miloše Holaně a Radka Philippa šlapou. I bez aktuálně zraněných klíčových borců Petera Muellera, Juraje Mikuše a Lukáše Krenželoka. „Těší nás to, ovšem třeba můj táta si vždycky nějaké ale najde,“ usmívá se Holaň v rozhovoru pro deník Sport a web iSport.cz. „Pořád to drží v kritických kolejích, což je dobře. Rád slyším víc názorů, nemáme růžové brýle. Pořád je co zlepšovat.“
Po zápasech v Ostravě padli Miloš Říha v Plzni, Vladimír Růžička v Litvínově a Pavel Patera ve Spartě. Mají se ohrožení trenéři bát jezdit do Vítkovic?
(zasměje se) „Ježiš, tohle vnímám hodně špatně, protože sám jsem v takové situaci v minulosti byl. Už jen stát na tiskovkách, kdy se mluví o zápase, já ho zhodnotím několika větami a potom deset minut poslouchám, neříkám, že přímo útoky na trenéry. To není příjemné, zažil jsem si to taky. Nicméně je to naše práce, každý s tím musí počítat. Ale nemyslím si, že by se tady měli trenéři bát jezdit, že budou po zápase odvolaní. To určitě ne.“
Dokážete se vžít do role trenérů, když je mančaft v krizi a nejde ho zvednout?
„Stoprocentně, taky se mi to stalo a mám tuhle zkušenost. Proto vím, že není příjemné na podobné otázky odpovídat. Na druhou stranu, je pouze čtrnáct vyvolených trenérů v extralize. To je velký dar a musí se počítat i s tímto. Jsem samozřejmě šťastný, že stojím na druhé straně barikády. A po zápasech si můžeme užít pocit z dobře odvedené práce.“
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
KoupitNejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
