- Video se připravuje ...
Oficiálně se připojí k největším jménům historie vítkovického hokeje. Vladimír Vůjtek (75) se před pátečním zápasem se Spartou (17.30) dočká slavnostního vyvěšení dresu se svým jménem a číslem 9, se kterým za Vítkovice hrával. A protože Ostravané čísla oceněných legend nevyřazují, jak tomu bývá v NHL, bude to druhá devítka pod stropem haly. Tu první má František Černík. Jaká jsou další oceněná jména a legendy Vítkovic? Projděte si přehled webu iSport.cz.
Josef Mikoláš, číslo 1
brankář, ve Vítkovicích 1956-65 a 1968-70
O umění a věhlasu rodáka z Frýdku-Místku nejlépe vypovídá třeba jen to, že mu Ota Pavel věnoval jednu z povídek v knize Bedna plná šampaňského. Jednoduše pojmenovanou Brankář. Josef Mikoláš je navíc historicky prvním hokejistou, který se stal Sportovcem roku (1961). Po něm se podobné pocty dočkali pouze Dominik Hašek (1994), Jaromír Jágr (2005) a David Pastrňák (2020).
V roce 1961 byl Mikoláš klíčovou postavou mistrů Evropy a vicemistrů světa. Celou kariéru odchytal bez masky. „Když tak vzpomínám, tak se sám sobě divím, že jsem to bez masky vydržel a přežil,“ popisoval Mikoláš, který později pracoval i jako redaktor Československého sportu. „I na tréninku měli Honza Kasper nebo Václav Bubník, dvoumetrový chlap, co měl dobrých sto dvacet kilo, strašné rány. Ti když vystřelili, to nelžu, tak za mnou lítaly třísky z dřevěných mantinelů.“
V lize chytal Josef Mikoláš za PZ Ostrava (1953-56), Vítkovice (1956-65 a 1968-70) a VTŽ Chomutov (1965-68). Dvakrát byl zvolen nejlepším brankářem ligy 1958/59 a 1962/63. Zemřel v březnu 2015 v 77 letech.
Jan Kasper, číslo 4
obránce, ve Vítkovicích 1960-68, jako trenér 1974/75
Ostrý bek s neskutečnou pumelicí ze Soběšovic byl v mládí i vynikajícím cyklistou. Po pěti titulech s RH Brno (1955, 1956, 1957, 1958 a 1960) se vrátil do Ostravy, kde vyrůstal. Druholigový tým pomohl vytáhnout zpátky mezi elitu.
Jan Kasper je mistrem Evropy a vicemistrem světa (1961). Zajímavostí šampionátu v Ženevě bylo, že Kasper, Vlach i Mikoláš byli do národního týmu povoláni z druhé ligy, kterou tehdy Vítkovice hrály. Ze světových šampionátů má ještě tři bronzy (1955, 1957, 1963), zahrál si na olympiádě.
Po kariéře byl Jan Kasper trenérem, vychoval řadu skvělých hráčů. Mezi jinými například Richarda Šmehlíka. Zemřel v březnu 2005, o tři roky později vyvěsil vítkovický klub jeho dres s číslem 4 ke stropu haly. Stejně jako dres Josefa Mikoláše a Miroslava Vlacha.
Miroslav Vlach, číslo 11
útočník, ve Vítkovicích 1956-67, jako trenér 1970-74
První skutečná vítkovická superstar. Rodák z Českého Těšína, který vyrůstal v ostravském Přívoze, byl rychlý a šikovný obojživelník. Na špičkové úrovni hrál i fotbal, jeho doménou byly góly. Na mistrovství světa 1959 v Praze vstřelil rozhodující gól proti Kanadě v boji o bronz, v národním týmu nasázel v 95 zápasech 71 branek! Ze světových šampionátů přivezl Miroslav Vlach celkem čtyři medaile (stříbro 1961 a tři bronzy 1957, 1959, 1963). K tomu má i olympijský bronz (1958). Vítkovice později úspěšně vedl i jako trenér.
„Mirka všichni milovali,“ vzpomínal Vladimír Vůjtek starší, který s Vlachem hrával a pak ho zažil i jako trenéra. „Po sportovní i lidské stránce. Nikomu by neublížil a to mu možná trošku bránilo, že se neprosadil ještě víc. Velice mírný pak byl i jako trenér. Dostal Vítkovice do první ligy a bylo vidět, že chce s každým vyjít, což v trenérské branži vždycky nejde. Mohl na nás být tvrdší, ale neměl to prostě v povaze.“
Miroslav Vlach zemřel v prosinci 2001, bylo mu 66 let.
František Černík, číslo 9
útočník, ve Vítkovicích 1964-76 a 1978-81, generální manažer 1988-04, prezident klubu 2004-16
Legendární útočník, dělová koule na bruslích. Rodák z Nového Jičína je mistrem světa z roku 1976, stříbrný olympijský medailista z roku 1984. Národní tým vedl i jako kapitán. S Vítkovicemi slavil titul v roce 1981, později klub vedl jako generální manažer, trenér i prezident a majitel.
„Jen málo hokejistů mi dalo v jednom zápase tři góly. A tys to dokázal!“ vzpomínal sovětský brankář Vladislav Treťjak, když Vítkovice v roce 2018 vyvěšovaly Černíkův dres. „Vynikající hokejista i člověk.“
S reprezentací Černík kromě světového titulu vybojoval další tři stříbra (1978, 1982, 1983) a bronz (1981). Má i stříbro z Kanadského poháru (1976). V sezoně 1984/85 si jako první vítkovický hráč historie zahrál v NHL za Detroit Red Wings. Jako manažer české reprezentace byl u olympijského zlata z Nagana (1998) a čtyř titulů mistra světa (1999-2001 a 2010).
Související články
