Po dvou úderných semifinálových sezonách se do Mladé Boleslavi vrátily nervy a obavy z pádu na barážové dno. Na černý scénář nakonec nedošlo, BK na poslední chvíli uklohnil předkolo play off, ovšem o spokojenosti nemůže být řeč. „V týmu je něco špatně,“ říká otevřeně Jan Plachý, šéf a spolumajitel Bruslařského klubu.
V rozhovoru pro iSport Premium odkrývá detailní dění v organizaci během těžkého ročníku, při němž propouštěli hlavního kouče Ladislava Čiháka a pouštěli nákladnou švédskou akvizici Pontuse Aberga. Ten Plachého zklamal. Hokejově i lidsky. V rámci interview prozradil i výši jeho platu. „Špatná investice,“ řekl k tomu první muž boleslavského hokeje, jenž vysvětlil, proč se rozhodl nepokračovat s manažery Radimem Vrbatou a Václavem Nedorostem. Severský útočník v tom měl sehrát roli.
Loni i předloni jste si čuchli k bitvám o medaile, letos jste měli o měsíc kratší ročník. Zklamal vás?
„Že bychom potřetí za sebou hráli semifinále, to jsem si vůbec nepředstavoval. To by už byla sci-fi. Zároveň jsem nečekal, že skončíme až desátí, viděl jsem nás někde na šestém, sedmém místě s tím, že předkolo se nám třeba podaří. Konečná desátá příčka absolutně odpovídá. Ve finále můžeme být za celkový výsledek rádi. Sám dobře víte, že až do 49. kola jsme se klepali, abychom někam nespadli. Bereme to s pokorou, nic jiného nám ani nezbývá.“
Prožíval jste velké nervy v těžkém období, kdy teoreticky hrozil pád až na barážovou pozici?
„Prožíval jsem to strašně, nervy obrovský… Už loni to byly nervy, nakonec se Zlín dole docela rychle odpojil od ostatních a i Kladno se pak přidalo. Před rokem jsme si spočítali záchranu někdy sedm kol před koncem, letos zbývala tři. Je pravda, že v play off jsme se loni docela rozjeli, nad očekávání. Základní část však byla prakticky totožná jako nyní. Minule jsme měli jedenáct zápasů bez vstřeleného gólu, letos devět. V týmu je něco špatně.“
Evidentně postrádáte střelce, dlouhodobě. Nebo máte na mysli ještě něco jiného?
„Ne, bavím se o absenci gólů, čili o absenci pohotového střelce. Můj pohled je, že jsme se až příliš upjali k bruslení, podle toho kupovali hráče a zapomněli na hokejisty, kteří jsou schopni dát gól, chodí clonit před bránu a trochu se tam mlátí. Od toho jsme ustoupili. V dnešní době považuju bruslařskou kvalitu za naprostý základ, potřebujete nadstavbu, kreativitu. A to jsem u nás neviděl. Podívejte se na Kometu, na soupeře v předkole. Její hráči kdovíjak nebruslí, ale jakmile dostanou přesilovku, uhodí. Z každé třetí dají gól.“
Nebo Třinec.
„O něm se vůbec nemusíme bavit. Žádné bruslařské závody nepořádají a mají tři tituly po sobě. Stačí jim hrát 0:0 v pěti na pět, dobře bránit a spoléhat na přesilovky.“
Před dvěma roky vás během semifinále v Třinci poškodili sudí, neoživily se vám vzpomínky při podobné křivdě, jakou musel nedávno kousat Litvínov?
„Celou tuhle otázku bych okamžitě přesměroval k rozhodčím. Sezonu začali dobře, jejich nový šéf (Vladimír Pešina) se sudími pracuje, přidává jim tréninky, zvedl to. Ale někdy od půlky sezony nenajdete extraligový klub, který by si právem nestěžoval. Počínaje Pardubicemi, které suverénně vyhrály základní část, získaly nejvíc bodů a přitom měly k dispozici nejméně přesilovek. Aniž by to její hráči řezali. Tohle je divný. Když přeskočím Litvínov v Třinci, můžu se znovu vrátit k nám, kdy ve čtvrtém zápase předkola s Kometou došlo k vyloučení našeho hráče ve druhé minutě za zákrok, který absolutně není faul. Nebo porovnejte našeho Šticha a jeho dohrání Koblížka, za které dostane pět minut a do konce s hokejovými vraždami libereckého Birnera nebo plzeňského Houdka v posledním utkání předkola. To absolutně nesnese srovnání. Od půlky sezony se to tu zvrhlo.“
Napadá vás důvod?
„Záměr v tom nevidím, můj dojem je, že to sudí zkrátka neumí. Po každém zápase přichází nějaká omluva. To je klubům k ničemu, co jim to vrátí?“
Co budou kluby po sezoně žádat po šéfovi sboru pruhovaných?
„Na druhou stranu musím říci, že s panem Pešinou je vynikající komunikace. Nastavil nějaká pravidla, dá se s ním mluvit, kritiku přijímá, sudí nekryje, staví se k problémům čelem. Mám jen za to, že se s rozhodčími musí pracovat mnohem víc než doposud. Dostat to do nich. Sudí jako byl například Milan Minář, už dnes nejsou, on a pár dalších ještě uměli hokej pískat.“
Přitom oproti fotbalovým arbitrům jsou hokejoví pod mnohonásobně menším tlakem, absolutně se to nedá srovnat. Mají svou bublinu, ze které nemusí ani na moment ven. Nezačíná tady problém?
„Souhlasím, vidím to stejně. Našim hokejovým rozhodčím chybí, že nechodí po utkáních na rozhovory, nejsou známkovaní, až na výjimky se neví nic o postizích pro ně. Ve fotbale panuje jiná transparentnost. Tvrdím, že v hokeji jsou pod tlakem pouze hráči a trenéři, kteří se musí zpovídat i z nepovedených výkonů. Proč by nemohli rozhodčí? Padá argument, že jich máme tak málo, že když je budeme vystavovat veřejnému grilování, nikdo to nebude chtít dělat. Tohle neberu. Bohužel, doba je jiná. Nějaké omlouvání a schovávání nefunguje, kdo nese odpovědnost, měl by si umět obhájit svou práci.“
Jak jste si v Boleslavi interně zhodnotili sezonu? Byli jste kritičtí?
„V pár slovech to nejde okomentovat, spíš v několika souvětích… Sezona byla strašně těžká, původ vidím v tom, že nám Pardubice po minulé sezoně vzaly trenéra (Radima Rulíka). Do toho jsem už od loňského léta licitoval se sportovním manažerem Vencou Nedorostem, zda v Boleslavi po této sezoně zůstane, nebo ne. Řešili jsme novou smlouvu, na to bylo navázané, že našim osmnácti hráčům
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
KoupitNejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
