Cesta Pardubic po bronzu: čekání na esa z Ameriky a čas pro současný tým?
ANALÝZA | Pardubice mají bronz, vyhrály základní část. Když si promítnete hokej, jakým se prezentovaly, zanechaly velmi dobrý dojem. Pokud vás vyřadí v sedmém zápase semifinále Třinec, nemůžete mluvit o průšvihu. Tím spíš ne, když jste byli pár centimetrů od prodloužení bitvy, protože střela Roberta Kousala práskla třicet sekund před koncem do tyče. Jenže tohle byly Pardubice, tým postavený na finále. V Hradci si ho zahrají a vyšlo je to o dost milionů levněji. Takže kudy dál?
Snadné je, že možnosti jsou v zásadě jen dvě.
Plán jedna: spustit v kabině další hodně drahou čistku a přivedete ještě další a lepší hotové hráče.
Plán dva: překousnete zklamání a dáte současné sestavě šanci, aby se z kvalitních hráčů stal i opravdu kvalitní tým.
Rozhodnutí mají v moci jen a pouze dva lidé. Majitel klubu Petr Dědek a předseda představenstva Ondřej Heřman, na jehož pohledy mocný boss dá a věří mu.
V první řadě je třeba zmínit, že co se týká pohybů v hráčském kádru, Dynamo neudělalo dva kroky dopředu, ale zhruba sto. Dřív vše fungovalo tak, že pokud měl někdo nový do klubu přijít, trenér si mohl na parkovišti otevřít okno a poslouchat, co uslyší zvenku. Než mu o nové posile stačilo vedení říct, už to věděl ve městě zelinář, tramvaják a asi i vrátný v aréně.
Teď si hodně věcí řídí sám Dědek s Heřmanem. Všechno drží pokud možno v nejužším kruhu. Fanoušci hudrají, že skončila zábava a nic moc nevědí. Ale klubu to rozhodně prospívá. Je kolem něj větší klid.
A co se dá tedy čekat přes léto?
Začněme od zásadní informace, že smlouvu má
