Deset událostí, které zahýbaly extraligou: padák, doping i eso za eso

Sezonu měl parádní. Rok 2023 zahájil stříbrnou senzací na šampionátu dvacítek v Halifaxu, idyla pokračovala v základní části extraligy, kterou Radim Rulík se svými kolegy dovedl k prvenství po základní části. Ve čtvrtfinále Dynamo odklidilo Olomouc 4:0 a šlo si pro finálovou místenku přes Třinec. Jenže ouha, vyšponovaný sedmý duel velké semifinálové vřavy vyústil v těsný triumf Ocelářů. Jak se brzy ukázalo, klubový majitel Petr Dědek nedoručené finále neskousl a kouče vymetl v polovině dvouleté štace.

„Do Pardubic si mě pozvali na schůzku, na níž mi to řekli. Překvapilo mě to. Do Pardubic jsem přišel se smlouvou na dvě sezony, počítal jsem, že jí celou dodržím. Prostor dvanácti měsíců je příliš krátký. Vyhráli jsme základní část, což jsem ani před startem sezony nečekal, že by se podařilo. Dlouhodobá část z naší strany byla skvělá, bez výkyvů, bez krize. A v play off to bylo o milimetrech,“ líčil pro iSport.cz bývalý trenér mistrovského Litvínova.

Následně čekal na finanční vyrovnání z pardubické strany, to dlouho nepřicházelo. V zákulisí se spekulovalo, že se čeká na Rulíkovo povýšení k áčkové reprezentaci, tím pádem by svaz víceméně převzal pardubické závazky. Zatím trenér zůstává u dvacítky, ale možné je pořád všechno…

První příběh úzce souvisí s druhým. Jakmile Třinec vypakoval Pardubice z vyřazovací fáze, boss Dynama se nadchl pro myšlenku najmout nejžádanějšího kouče v zemi. Václava Varaďu. Toho, který ví. Hlavní architekt tří ocelářských titulů vyplnil roční prázdniny zahraničními stážemi, nabral novou energii a rozhled. Spekulovalo se o jeho zájmu zakotvit zpátky v Třinci, ale to padlo. Znovu došlo na námluvy se Spartou, což sám Varaďa přiznal. Chytil se však až Dědkova lukrativního lasa a ambiciózního plánu vytvořit z Hockeytownu další zlatou dynastii.

„Věřím, že se fanoušci budou bavit. A nejen oni, celá organizace, chtěl bych, aby se všichni bavili, jak hrajeme, jak se prezentujeme a častěji vítězíme,“ vyhlásil 46letý kouč v rozhovoru pro Sport. A dal jasně najevo, že malé cíle pro něj nejsou téma. „Chtěl bych vyhrávat vždycky, každý zápas. S realizačním týmem do toho dáme úplné maximum a věřím, že i naši hráči. Jsem tady pro ně, abych jim pomohl absolutního výkonu dosáhnout. Ať pak všichni dojdeme tam, kam chceme, k titulu…“

Dědek je připravený splnit Varaďovi mnoho z jeho přání, změn už doznaly prostory kabiny, chystají se další úpravy a vychytávky. Mozaika detailů, které však tvoří klíč k triumfům, kopřivnický rodák skládá tak, jak je zvyklý.

Průšvih jako Brno. Ne, řeč není o Kometě, nýbrž o týmu Hradce Králové, který se z minuty na minutu přestal opájet stříbrnou radostí z úctyhodné jízdy play off. Přišla rána na solar od Antidopingového výboru, jenž třem hráčům oznámil, že jejich vzorky odebrané během semifinále byly pozitivní na zakázanou látku. Její název nebyl odtajněn, byť samozřejmě dotyční vědět musí.

Nyní se s napětím čeká na další výsledky šetření a odborné závěry, z toho bude rezultovat postih pro Kevina Klímu, Martina Štohanzla a Graemea McCormacka. První verze, byť neoficiální, byla taková, že zmíněné trio požilo doplněk výživy bez vědomí klubového lékaře a tedy na vlastní riziko. Důvod? Údajná snaha zbavit se co nejdříve následků těžké chřipky, jíž hráči procházeli při sérii s Vítkovicemi. Během vyhrané série, historicky nejdelší v ligovém play off. Klub oznámil, že se od chování hráčů distancuje a přerušil jim smlouvy.

Vše vypadá na úlet tří hráčů, selský rozum však říká, že pozadí je jiné. Pravděpodobnost, že v týmu pozřou nepovolený suplement (nešlo o drogy) tři jednotlivci a zrovna oni budou vylosováni k dopingové kontrole, je v podstatě nulová. Vítkovická strana kauzu zatím nekomentuje, to samé činí vedení extraligy, jež se odvolává na zisk „potřebných informací a vyhodnocení případu“.

Kuje se za oponou. Hráčům akutně hrozí minimálně dvouletý zákaz činnosti, ve hře je stále trest i pro Mountfield HK od vedení extraligy. Ten dle řádů přijít musí, jakmile se při jednom odběru najdou v týmu více než dva pozitivně testovaní. Přestože to není vyloučené, neočekává se sebrání stříbrné příčky. Jistá je asi kontumace zmíněného utkání (2:1 pro Vítkovice), nereálný není bodový odpočet ke startu nové sezony a finanční pokuta.

V létě roku 1990 se Pavel Gross sbalil, opustil Spartu a vydal se díky pádu železné opony do Německa. Do vlasti svých předků. Nyní je zpět. Po 33 letech se obnovilo spojení pražského klubu s bývalým holešovickým útočníkem. Sentiment je na místě. Když se 56letý úspěšný kouč poprvé vydal do míst, která důvěrně zná, u hrací plochy pocítil genius loci – duch místa.

Byť to nikdo v klubu neříká na plná ústa, definitivně uskřípnout čekání na titul od roku 2007 je cílem záměru. Menší nemůže být. Od Grosse se čeká, že v příští sezoně se vysněné metě minimálně přiblíží a přinejhorším udeří na podruhé. Cestu zná, ví, co obnáší, před čtyřmi roky dovedl ke korunovaci Mannheim v DEL, kde je tlak na úspěch srovnatelný se Spartou, možná ještě vyšší.

U Grosse, vycvičeného německou disciplínou, můžete očekávat tah na bránu a odevzdání maxima. Jde o to, aby o vlastní vizi, plné náročné práce, přesvědčil hráče a společně našli totožný směr. Upřímně, hráči by byli sami proti sobě, kdyby stratéga neposlouchali. Ano, bude to bolet. No a?

Zároveň ústecký rodák ukazuje slušnost. „Ode mě by bylo bez respektu, kdybych tu říkal, že titul je jasná věc. Je tu hodně parádních mančaftů, se kterými se o něj popereme,“ tvrdil po nástupu.

Extraliga si v minulosti dosti odvykla pořádat trejdy svých významných hráčů. Eso za eso. Návrat do starých časů podnikla Kometa s Oceláři. V Brně usoudili, že bek Tomáš Kundrátek není zcela nepostradatelným článkem týmu, byť je na místě pochopení, že se potřeboval se stylem Komety sžít. Navíc mu nepřálo zdraví. Celkové pocity z jeho ročního působení v Brně však byly smíšené. A tak, jakmile si obě strany dokázaly představit výměnu svých dvou nákladných plejerů, transakce se začala péci, až se nakonec upekla.

Přesilovkový bek Kundrátek se vydal zpět do Slezska, odkud se přiřítil (zejména) v play off opěvovaný dělník i schopný zakončovatel Tomáš Marcinko. Vytáhlý, velezkušený borec to chtěl mít blíž do slovenské metropole k rodině. „Narodil se nám syn, máme ještě skoro tříletou dcerku. Velmi mi chyběli a já jim. Jako partner, manžel a táta. Cítil jsem, že k nim potřebuju být blíž, být s nimi co nejdéle. Vyhodnotili jsme si situaci tak, že nejlepší bude být co nejblíže Bratislavě,“ vysvětloval Marcinko pro klubový web. Domluva byla rázem na světě. Marcinko se rozloučil naprosto stylově, dalším titulem. A teď má v Brně novou motivaci, naučit kumpány styl, s nímž se v bitvách o zlato vítězí.

Tak přece se to povedlo! Plánovalo se delší dobu, řadu posledních měsíců, obě strany cítily, že si chtějí plácnout. Nebylo to úplně jednoduché, ale vyšlo to. Filip Chlapík je znovu hráčem Sparty, která jej vykoupila ze Švýcarska. Tolik o něj stála. A zpátky do rodného města chtěl i nejproduktivnější plejer ročníku 2021/22.

Ale byla to fuška. V Ambri dlouho nechtěli o odchodu bývalého hráče Ottawy ani slyšet. Za oponou se vědělo, že se na transferu pracuje, Chlapík však byl sám tajemný. Jednoduše musel být. „Nic jsem komentovat nemohl, protože se opravdu dlouho řešil můj konec v Ambri. Klub mě nechtěl pustit, měl jsem platnou smlouvu. Do poslední chvíle se to řešilo. Sparta mě musela vyplatit, stejně jako mě Ambri loni v létě vyplatilo odsud. Až v momentě, kdy mi agent řekl, že je všechno vyřízeno, mohl jsem si oddechnout,“ líčil pro Sport. „Hned další den jsem pak podepsal Spartu. Do poslední chvíle jsem nevěděl, jestli to opravdu klapne,“ ulevilo se 26letému útočníkovi, jenž byl v minulé sezoně NL s 24 góly třetím nejlepším střelcem respektované soutěže.

Vysloužil si nominaci na MS, tam ovšem sehrál kloudně jen pár minut, hit Patrika Kocha jej v podstatě vyndal ze sestavy. „Za mě faul. Šel jsem pro puk k mantinelu, abych ho dostal z pásma. Za normální situace jde obránce soupeře do souboje o puk k mantinelu, on ale vletěl přímo do mě.“

Potkali jste ho? Dovolali jste se mu? Vážně? Pak jste měli sakra kliku. Po Filipu Pešánovi se v českých končinách slehla zem. Když mu loni po asijské olympiádě sebrali klíče od nároďáku, dal si pohov od všeho hokejového. Nemluvil, nebyl vídán, řešil spíš soukromé záležitosti. Doma se o něm přestalo vědět. A takhle tomu zůstalo i po jeho odchodu do Porrentruy, kde si sehnal angažmá u Ajoie. U týmu druholigových kvalit, jenž se šel poměřit mezi švýcarskou elitu. V zimě byl odvolán, byť mu správně nebyla dávána vina za poslední příčku. Šlo o potřebu dodat týmu impuls.

Efektem toho všeho přesto bylo, že telefon se zájemci o trenérské služby nedrnčel tolik jako dříve. Pešán zvolil domácí adresu. A to i z rodinných důvodů, aby byl nablízku dětem. Ale i po hokejové stránce tak nějak vše do sebe zapadlo. „Po posledních letech jsem trošku ucestovaný a navíc cítím, že organizace Bílých Tygrů potřebuje trochu refresh. Cesty pohledu majitele a pohledu mého se spojily,“ říká 45letý kouč.

Ne snad, že by se Patrik Augusta okoukal a neměl Tygrům co dát, nicméně viděli jste, že řada třicátníků potřebuje nakopnout. Styl práce značky FP může Birnera, Filippiho či Bulíře občerstvit. Od těchto borců očekáváte v play off výrazně lepší představení. Předpokládá se, že Liberec bude hodně zlobit a znovu vířit vzduch v nejvyšších patrech, kam je kdysi dostala právě Pešánova sebedůvěra a do té doby v Česku nevídaná hokejové arogance.

Pokud si něco usmyslí, většinou toho dosáhne. To k Petru Dědkovi patří. V tomto bodu se mu povedl majstrštyk. Z Traktoru Čeljabinsk napevno získal trio Sedlák, Hyka, Will a podepsal je do Dynama až do roku 2028. Tak a milí fanoušci, šup k pokladnám pro permanentky!

Pětiletý úpis neznamená, že všichni na východě Čech po tu dobu vydrží, vlastně by byla senzace, kdyby si každý dal celou pětiletku. Avšak pro pardubické publikum tahle zpráva zněla jako rajská hudba. Rychleji tak zapomněli na semifinálový krach. Zvlášť úpis Lukáše Sedláka, nejlepšího hráče extraligy, je skoro historickým počinem. „Já jsem za půlrok v Pardubicích strašně šťastný a rád, že tu můžu pokračovat. Myslím si, že s lidmi v kabině i okolo jsme si výborně sedli a doufám, že navážeme na spolupráci, budeme pracovat ještě lépe a uděláme nějaké úspěchy. Oblékat pardubický dres je neskutečné,“ popisuje Sedlák, v minulosti hráč Columbusu či Philadelphie. „To jak fanoušci hokejem žijí a jak nás ženou dopředu, předčilo všechna má očekávání.“

A podobně mluví i jeho kolegové. Taktéž Roman Will v minulé sezoně zapůsobil, od Tomáše Hyky se čeká víc. Měl však smůlu na nemoc, která jej vyřadila na skoro tři měsíce.

Juho Hänninen či Kalle Rovenperä. Namátkou pár továrních jezdců boleslavské Škodovky finské národnosti. Po pár letech naskočili na finskou kolej i místní hokejisté. Odchodem ochozy oblíbeného kaskadéra Alexe Lintuniemiho suomi stopa nevychladla, přišel totiž silný kalibr.

Juhamatti Aaltonen je zkušený 38letý pardál, jenž si doma vybudoval velké jméno. Před dvanácti roky v Bratislavě slavil s Finy světový titul, euforie byla umocněná finálovou výhrou nad Švédy. Rodák z Oulu byl i u bronzového úspěchu na Hrách v Soči o tři roky později.

Vedle domácí ligy si zahrál v Magnitogorsku nebo ve švédské Rögle, při svých štacích jej v Elitserien dobře poznal nynější sportovní ředitel Bruslařů Martin Ševc. „Mladá Boleslav o mě projevila zájem a já si řekl – proč ne? Českou extraligu jsem nikdy nehrál, ale vždycky se mi líbila. I to, jakým stylem Češi o hokeji přemýšlí,“ zmínil se klubovému webu.

Aaltonenovi táhne na čtyři křížky, ale prý dovede být stále platným hráčem, dobře se orientovat v klíčových chvílích zápasů, naposledy to dokazoval v Jukuritu. A neměl daleko k MS v Tampere. „Počítal jsem s tím, že přijede hodně kluků z NHL, takže mě to nijak nezaskočilo,“ připojil.

A proč najednou extraliga a zrovna středočeské město? „Zájem byl opravdu velký. A co vím o Boleslavi? Že je tam Škodovka a je kousek od Prahy,“ usmívá se. Na nové štaci potká krajana Mattiho Järvinena a rivala od Tre kronor Tima Söderlunda. V Boleslavi se ukáže během srpna.

Tahle sága nepostrádala lehké úsměvy ani překvapivé rozuzlení. To především. Když se Petr Jelínek po prohraném čtvrtfinále play off loučil se sezonou, dal najevo, že do penze jít nehodlá. „Ukázal jsem, že na to mám. Nebo ne?“ vtipkoval před novináři a jedním dechem dodal, že bude na telefonu, tak ať se zájemci nebojí ozývat.

Na sebevědomý inzerát rychle reagovali v Plzni, kde se 38letý válečník záhy domluvil na dvouletém kontraktu. Jenže mimo to si pro případ „co kdyby náhodou“ rozjel linku skauta u Los Angeles Kings. A co čert nechtěl, pohovory dopadly na výbornou. Z dlouholetého kapitána se stal vyhledávač talentů na území Česka a Slovenska. „Normálně jsem počítal s tím, že nastoupím v Plzni. Jenže do toho vstoupila nabídka, která se neodmítá. Vím, že jsem trochu udělal čáru přes rozpočet, ale věřím, že v Plzni budou mít silný tým i beze mě a že sezonu dobře zvládnou,“ zadoufal Jelínek, jenž se osobně přijel na západ Čech omluvit a rozloučit dřív než uvítat.

1. Tomáš MARCINKO (Třinec – Kometa) a Tomáš KUNDRÁTEK (Kometa – Třinec) Konečně pořádná výměna dvou silných hráčů mezi dvěma silnými celky, výhra pro oba tábory.
2. Filip CHLAPÍK (Ambri-Piotta – Sparta) Od hranic Švýcarska s Itálií se vrací game changer, vedle kouče Grosse hlavní zbraň v boji o titul.
3. Patrik BARTOŠÁK (Lahti – Mountfield HK) Zkrotí omaskovaného rebela pod Bílou věží? A co na nového „Machovského“ Fin Kiviaho?
4. Dominik FRODL (Pardubice – Karlovy Vary) Ve Varech se tak dobrý gólman dlouho neukázal. A tak drahý, dodejme. Vytáhne Vary do šestky?
5. David KAŠE (Sparta – Litvínov) V Praze neprodal veškerý potenciál, teď dostane na bedra ofenzivu Vervy. Čas pořádně se ukázat.
6. Richard NEDOMLEL (Liberec/Mountfield HK – Třinec) V Hradci mu to nesedlo, v Liberci pookřál a vyhrál si štaci u mistrů. Zaslouženě, má na velký klub.
7. Matěj MACHOVSKÝ (Mountfield HK – Vítkovice) Z páru Machovský – Klimeš se klidně může stát nejlepší dvojice v extralize. Pokud si ti dva vyhoví.
8. Juhamatti AALTONEN (Jukurit – Mladá Boleslav) Pokud se finský mistr světa dokáže rychle zadaptovat, Bruslaři s ním mohou vystřelit do špičky.
9. Stuart PERCY (České Budějovice – Vítkovice) Hodně ceněný defenzivní artikl na trhu pro ofenzivní schopnosti. Velmi dobrý režisér přesilovek.
10. Aaron IRVING (Davos – Sparta) Exlitvínovský bek (20 – 22) se na rok vydal do Finska a Švýcarska a čekalo se, kdo si ho tu vezme.