Dva góly a šarvátka. Porod byl ještě větší adrenalin, usmívá se Daňo
Dva góly a pěstní šavlovačka u brány. Třinecký útočník Marko Daňo (28) byl v předehrávce 3. kola proti Liberci (4:1) klasicky ve varu. Trefil rozdílový gól a v závěru přidal i klíčovou pojistku do prázdné. Nejlepší střelec uplynulého ročníku už branky sází i pro čerstvě narozeného syna Bena Marka. S manželkou Petrou ho na světě přivítali na konci srpna. Ke třem gólovým pukům z Ligy mistrů mu hrdý táta mohl přibalit i první dva extraligové. A klidně to mohl být i hattrick, jednu ránu zastavila horní tyč.
V minulém ročníku nasázel osmadvacetiletý Marko Daňo v základní části 29 gólů. Byl nejlepším střelcem soutěže. Při zlatém tažení v play off pak přidal další tři trefy. S úsměvem si pochvaloval, jak ho letní svatba nakopla k životní střelecké formě. Teď má o další motivaci navíc. Syn Ben Mark se v ostravské porodnici narodil 25. srpna. O týden později už mu táta věnoval první gólový puk.
„Branka na jeho přivítání,“ usmíval se Marko Daňo po trefě při divočině se švýcarským Rapperswilem (6:7p) v Lize mistrů. „Hlavně jsem rád, že je malý zdravý, manželka vše zvládla a můžeme se těšit z nového přírůstku. Byl jsem nesmírně šťastný, že jsem mohl být i u porodu. A musím říct, že to byl větší adrenalin než při zápase.“
V prvních dvou kolech extraligy se slovenský reprezentant neprosadil. Nervózní z toho nebyl. „Nebral jsem to nějak strašidelně,“ popisoval dodatečně. „Věřím, že když budu dělat dobré věci, které jsem dělal minulou sezonu a budu v pozicích, odkud góly padají, to znamená před brankou, tak to půjde. Před bránou to bolí, ale já to tam mám rád. Když za to budu odměněný, budu tak pomáhat týmu.“
Obhajobou titulu Krále střelců se svázat nenechává. Naopak. „Je to zdravá motivace,“ přitakal. Proti Liberci na sebe kromě dvou gólů upozornil i potyčkou s Janem Šírem. „Zastavil jsem před brankářem, který chytil puk,“ líčil Daňo s nevinným úsměvem. „Mladý chlapec pak přišel za mnou a chtěl se se mnou šťúchat. Já se toho nebojím, tak jsem ho šťúchol nazpátek.“ Oba dostali po dvou minutách, vyřízeno.
Třinecký útočník připustil, že vyloučení bylo na obou stranách hodně. Oceláři i Bílí Tygři měli každý po sedmi menších trestech. Oba soupeři jednu přesilovku využili. „Už jsme zvyklí, v každém zápase máme hodně vyloučených, tak se s tím musíme popasovat,“ krčil rameny. „Všichni odvedli výbornou práci, blokovali jsme střely a naše oslabení byla fakt výborná. Věřím, že do dalších zápasů si to přeneseme. A hlavně, že oslabení bude o něco méně.“
Klíčovou práci, nejen v oslabeních, proti Liberci odvedl brankář Marek Mazanec. Jenom Michalu Bulířovi sebral dva jisté góly. Blesková lapačka po teči nebo akrobatický rozštěp proti střele do prázdné byly jasnými adepty do Zlaté helmy. „Mazy nás podržel a to byl základ,“ souhlasí Daňo. „Od každého výborný zápas.“
Branku na 3:1 dával Marko Daňo pohotově z dálky při liberecké power play v 57. minutě. Gólová souhra s Martinem Růžičkou z 19. minuty na 2:1 byla vysokojakostní. „Vožuch (Voženílek) to pěkně vyhodil, chytil jsem puk na červené a dal ho na druhou stranu na Růžu (Růžičku),“ popisoval Daňo. „On vrátil pěknou žabku, ale Vožuch udělal svou práci tím, že šel do brány. Obránce nalákal na sebe a já jsem se tam nějak přimotal. Jsem rád, že jsme konečně získali tři body. Máme se od čeho odrazit.“
Před rokem rozjeli Oceláři ligu čtyřmi prohrami. Teď byli před Libercem na jednom bodu ze šlágru se Spartou (2:3sn), v Plzni nehráli dobře (1:3). Do toho tři prohry ze čtyř zápasů v Lize mistrů. „Chtěli jsme už konečně vyhrát!“ měl jasno Marko Daňo. „Samozřejmě jsme měli na paměti, jak to šlo minulý rok, takže jsme si z toho hlavu nedělali. Ale člověk chce vyhrávat všechny zápasy, tak jsme nastavili hlavy a všichni jsme celých šedesát minut bojovali a hráli jako mužstvo. To se ukázalo na výsledku.“
Spokojení s rozjezdem v Třinci rozhodně nebyli, nicméně na paniku nebyl prostor. „Nechci říct, že jsme na takové začátky zvyklí, ale umíme se z toho oklepat a zabrat, když je třeba. Měli jsme dlouhou přípravu a zatím jsme nehráli v kompletní sestavě, furt se to nějak mění. Věřím, že v dalším zápase už budeme všichni připraveni. A budeme konečně hrát celé mužstvo tak, jak máme a získáme další výhru.“
Snadné to nebude, v neděli do Třince přijedou silné Vítkovice. „Bude to derby, věřím, že přijde hodně lidí,“ těší se Daňo. „Když uděláme vše, jak máme, tak na konci zápasu budeme šťastnější a budeme se radovat.“
Dobře ví, že k tomu bude potřeba vypilovat i přesilovky. Oceláři využili ze čtrnácti možností tři, úspěšnost v početních výhodách mají 21,43 %. Šest soupeřů, včetně Vítkovic (36,36 %), na tom je aktuálně lépe.
„Já jsem tam měl jedno břevno, byly i další velké šance po odražených pucích,“ pokrčil Daňo rameny. „Rišo (Pánik) si to tam s Růžou (Růžičkou) házeli křížem, bohužel to tam nepadlo. Mohli jsme si v přesilovkách pomoct, ale šance přicházejí a je jen otázka času, kdy to začne padat ve větším množství. Věřím, že když budeme pokračovat v tom, co děláme, tak za to budeme odměněni.“
