V Pardubicích krájel desátou sezonu v řadě, ale dekádu tam nedokončí, protože kývl na těžké fárání v Mladé Boleslavi. Richard Král opustil své jisté a vrhnul se do složité záchranářské mise. Bruslaři rozjeli ročník hůř než špatně a kyselí se na čtrnácté figuře. Ta by po 52 kolech přinesla baráž o setrvání v nejvyšší soutěži. „Naše manko může zmizet povedenými třemi zápasy, je tu obrovský prostor s tím něco udělat,“ tvrdí v rozhovoru pro iSport.cz 53letý kouč.
Ve čtvrtečním večeru na boleslavském zimáku vidíte málo usměvavého Richarda Krále. Jednak je zažraný do práce při prvním tréninku nového týmu a pak je i znát, že není extra nadšený z hráčské intenzity. Zapadá to do obrázku současné Boleslavi: mančaft musí zatraceně přidat.
Co vám ukázal první trénink o aktuálním nastavení hráčů?
„No… Mám spíš smíšené pocity. Trénink byl každopádně ovlivněný tím, že hráči měli tři a půl dne volna. Nástup do tréninku pak bývá všelijaký a nechci ho moc hodnotit. Uvidíme, jak to bude vypadat v pátek.“
Jak to vypadalo s vaším přemýšlením, jakmile se Boleslav poprvé ozvala? Měl jste těžké váhání a dilema opustit pardubické béčko?
„Samozřejmě, že jsem pár dnů přemýšlel. Zvažoval jsem různé varianty. Řešili jsme kompetence a další záležitosti, přemýšlel jsem o asistentech. Nakonec to převážilo pro Boleslav hlavně tím, že šlo o nabídku z extraligy. Faktem je, že v Pardubicích jsem měl rozdělanou práci a loučení v klubu bylo smutný. Začalo se nám s klukama dařit. Ale extraliga je extraliga.“
Z ní jste právě sešel dolů do Chance ligy letos na jaře coby asistent Radima Rulíka s bronzem v kapse. Štvalo vás to, když se k tomu vrátím?
„Jasně, že tam bylo zklamání, přišlo to ze dne na den. Ale tak to v životě bývá, v trenérské profesi tuplem. Začátkem května jsem se dozvěděl, že v áčku