Hokejová Sparta slaví 120 let a chystá velké oslavy. V holešovické hale uspořádá výjimečný zápas legend a další program. Pavel Wohl nejspíš nepřijde. Ale na Spartě jako by byl pořád. Před čtvrt stoletím se s ní nadobro rozešel. Zmizel z hokejového světa a zamkl za sebou. Dodnes na něj však vzpomínají s úctou. Charismatický trenér se stal ikonou, spousta hráčů mu vděčí za svou kariéru, vzestup a slávu.
Pavel Wohl za Spartu jedenáct sezon chytal a s přestávkami ji vedl necelých devět sezon coby trenér. Dvakrát tým dotlačil do finále play off. V roce 1988 padl s Košicemi, na jaře 1993 s ním vybojoval poslední federální titul. Jeho rukopis nesly i další vítězné týmy, i když už zrovna nestál na střídačce. V mnohém předběhl dobu. S hráči jednal jinak, než bylo zvykem. Byl náročný, ale zároveň lidský. Jako trenérský mág je dokázal nabudit a vymáčknout z nich to nejlepší.
Podělaní od Průhonic
„Wohl byl nadčasový trenér. Už tenkrát trénoval, jako se to dělá v dnešní době. Kratší dobu, ale s velkou intenzitou. Vyžadoval nasazení a stoprocentní přístup, ale třeba na ranní rozbruslení jsme chodili na led s dětmi, kdo je už měl. Ať si každý udělá, co potřebuje, a večer odvede stoprocentní práci,“ vypráví další sparťanská ikona Richard Žemlička.
„Hráči ho měli rádi. Měl uhrančivé, tmavě hnědé oči, byl vnímavý. Zajímal se o všechno. Zda nemají problémy, co doma. Uměl komunikovat, byl velký motivátor. Nezapomenu na jeho krátké proslovy před zápasem. V tom byl bezkonkurenční. Až vám běhal mráz po zádech. Začínal tiše a ve finále zaburácel. Třeba, že soupeři jsou už od Průhonic posraní, co je na Spartě čeká,“ usmívá se.
V tom měl Wohl i pravdu. Sparta za něj razila důrazný, tvrdý hokej. Do boje ji hnala plná hala. „Týmy přijely často zakřiknuté a my je věšeli po mantinelech.