O Škorvánka byla mela, ale měl jasno: Chci Hradec, KHL nepřipadala v úvahu
Jeho kariéra nabrala směr rakety, co stoupá na oběžnou dráhu. Stanislav Škorvánek (28) na Slovensku hodně dlouho čekal, než mu dá někdo bránu jen pro něj. Couvnul, odešel do 1. ligy. Ale poslední dva roky? Hvězda soutěže. Brilantní sezona v Michalovcích a pak ještě lepší. Dvakrát se dostal na MS a do Hradce přichází jako nejlepší brankář slovenské extraligy. „Chtěl bych chytat dobře i tady, nepřišel jsem se sem jen zúčastnit,“ usměje se. Zároveň z něho cítíte i velkou pokoru.
Poslední dva roky letíte strmě nahoru. Proč tak dlouho trvalo, než jste se naplno prosadil?
„Roli hrálo hodně věcí. Možná jsem měl trochu těžší přechod z juniorského hokeje, nedostával jsem tolik šancí. Když už nějaká přišla, tak jen na pár zápasů. Pro brankáře je vždycky hrozně těžké, když nemá delší období, kdy vás podrží. Jste v akci na dva zápasy, nevyjdou vám a není snadné s tím pracovat, když zase nechytáte. Mně hodně pomohl krok zpátky do první ligy na Slovensku. Stal jsem se tam jedničkou, klub stál na mě, chytal jsem hodně zápasů a přišel zlom.“
A pak najednou Michalovce v extralize zmerčily, že byste unesl víc, než jen dělat záskok?
„Ano, daly mi šanci a vyšlo to.“
Roky utíkají, vy pracujete, ale nedaří se dostat nahoru. Není těžké si dál věřit, že jste lepší, než si okolí myslí a jednou průlom přijde?
„Je. Nejhorší je to asi ve chvíli, kdy víte, že děláte všechno, dostanete zápas a on nevyjde. Měl jsem různé myšlenky, jestli to už třeba i nezabalit. Hokeji obětujete hodně a výsledek pořád nepřichází ani přibližně takový, jaký byste si přáli.“
Právě, perspektiva, že navěky zůstanete ve druhé nejvyšší soutěži, nevěstí nic extra.
„Vyplatilo se mi dál makat a na šanci si počkat. Nakonec jsem rád, jak to celé dopadlo. V Michalovcích do sebe všechno zapadlo, tým, trenéři mi věřili hodně. Navíc mi pomohla i smůla Tomáše Vošvrdy, zranil se a já dostal hodně zápasů. Měli jsme formu, já i kluci. Někdy se tyhle věci nespojí vůbec, někdy vyjde všechno. Teď to byla druhá možnost.“
Vošvrdovi jste jen tím zase tak nějak ukončil kariéru. Jaký byl zkušenější český brankář parťák?
„Skvělý! Má toho odchytáno hrozně moc, hokej ho baví. Skončil, zase se vrátil, vidíte, jak tenhle sport má rád. Vycházeli jsme spolu skvěle, doufám, že i on by vám to řekl.“ (usměje se)
Dva roky jste na Slovensku zářil, což vás dvakrát vystřelilo na MS. Roste i pak sebevědomí, že chcete ještě víc a dál?
„Rozhodně, taky je důležité si umět říct, že to asi nebyla náhoda a něco ve mně je. Uvědomuji si to a současně se chci dál posouvat. Když přijde horší období, věřím si, že mám schopnosti, abych chytal na nejvyšší úrovni. Poslední dvě sezony na Slovensku mi pomohly, že jsme si prošli euforii i špatnými momenty. Věřím si.“
Krok nahoru je i Česko?
„Měl jsem vždycky sen, že se dostanu do TOP evropské ligy a vyzkouším si hokej na nejvyšší úrovni. V Česku taková liga teď je. Kluby tady fungují i trochu jinak, mají víc prostředků, jsou zde hodně kvalitní hráči.“
Přicházíte jako nejlepší brankář slovenské extraligy. Co bude potřeba, aby to stejně pokračovalo i v Česku?
(usměje se) „Chtěl bych chytat dobře i tady, nepřišel jsem se sem jen zúčastnit. Ale všechno je jiné, systém, soupeři. Mám pokoru ke všemu, co mě tady čeká. Nemám v hlavě, že musím od prvního zápasu dominovat. Chci poznat prostředí, zvyknout si a být lepší a lepší.“
V jednu chvíli se řešilo, že i když jste domluvený s Hradcem, zkouší vás kontaktovat ruské kluby a máte jít do KHL. Prý jste o ničem nejdřív ani nevěděl, je to tak?
„Nejdřív vyskočily spekulace, tam ještě nic nebylo. Pak nějaká komunikace proběhla, zájem o mě byl. Teď je situace taková, že cizinců v Rusku není tolik, tak oslovují širší spektrum hokejistů. Ale řekl jsem, že tímhle směrem vůbec nepřemýšlím. O zájmu Hradce jsem věděl, to bylo pro mě stěžejní.“
Musel jste Hradec ujišťovat, že dohody platí a nemizíte směr KHL?
„Měl jste to tady podepsané, nebylo o čem ujišťovat.“ (usměje se)
Uvědomujete si, o jak citlivé téma se jedná, jestli jít vydělávat peníze do KHL, nebo odmítnout?
„Velmi dobře, tohle rozděluje společnost. Jedná se o hodně citlivé téma. Měl jsem Česko, tak vůbec nebylo co řešit.“
Proč vám Hradec dává takový smysl?
„Měl jsem dobré reference o klubu, znám tady trenéra Frühaufa a znám tady kluky jako Alexe Tamášiho, Olivera Okuliara, který tedy odchází. Zavolal jsem si s trenérem brankářů a cítil velký zájem, že mě opravdu chtějí. Zaujalo mě, že to nebylo jen nějaké oťukávání, ale stojí o to, abych u nich chytal. Ozvaly se i nějaké další kluby, ale já měl jasno, že půjdu do Hradce.“
Hodně brankářů dovede mít pod Robertem Horynou v Hradci životní sezonu. Taky lákalo, že brankáři tady šli nahoru?
„Jasně, nevím, jestli to bude takhle každý rok, ale budu se snažit v tom pokračovat. (usměje se) Pan Horyna je zkušený trenér, zaujalo mě, o čem jsme se bavili.“
Chytal jste na druhém MS v řadě. Už jste si ho v hlavě rozebral?
„Z individuálního hlediska mi to moc neklaplo, to je jasné. Zažil jsem ale i jiný turnaj, před rokem v Rize.“
Tam to z individuálního pohledu naopak stálo za to.
„Ano, prožil jsem si oba scénáře. Kdyby mi čtyři roky zpátky někdo řekl, že si dvakrát zachytám na MS, podepíšu smlouvu v Česku, znělo by to jak sci-fi. Hlavně oba turnaje beru jako zkušenost, dal jsem do obou všechno, ale nedařilo se vždycky. Zápas s Německem mi nevyšel, ale takový je hokej. Samuel Hlavaj pak chytal hodně dobře, tak jsem se ho snažil podporovat.“
Je další metou olympiáda 2026, kam pojede elita NHL?
„Beru ji ještě o jeden stupeň výš než mistrovství. Jen tam se může stát hodně věcí, otázkou je, zda tam od nás pojedou hráči z KHL. Dostat se do nominace bude těžké, navíc tam potřebujeme hlavně postoupit z kvalifikace.“
Zase když to šlo z 1. ligy vystoupat na MS, proč by nešlo dál pokračovat na ještě větší turnaj?
„Neříkám, že na to nemám a nevěřím si. (usměje se) Udělám úplně všechno, aby to vyšlo. Snad se trenérům budou moje výkony líbit.“
