Sorry, Romeo, teď jde respekt stranou! reaguje Flek na kamaráda Červenku. Kometa si věří
Kvůli zmatkům v útrobách O2 arény probíhal rozhovor na třech místech. Ale Jakub Flek, kapitán Komety, se ochotně přemisťoval a popisoval pocity po postupu do finále po vyhrané sedmé bitvě se Spartou (3:1). „Jsem hrozně hrdý na to, jak jsme si to nastavili v palicích a dotáhli to do vítězného konce,“ vykládal univerzální útočník, jenž se teď potká ve finále s Romanem Červenkou, parťákem z reprezentace. „Sorry, Romeo, teď respekt bude muset jít trochu stranou,“ pousmál se lídr hladové Komety, která odklidila z cesty pražský kolos.
Nejdřív prošli do kabin domácí. Na krku bronzové medaile, ale ve tváři smutek a zmar. Po chvíli spěchali hráči Komety. Zatím bez placky, ale s vítěznými pokřiky. A nadějí, že poprvé od roku 2018 mohou získat další titul. „Do půlnoci slavíme, ale potom už se připravujeme na Pardubice,“ říkal Flek, jenž se na výhře v sedmém duelu podílel gólem při přesilovce. Popisuje i to, jak se mu puk odrazil od nohy.
Co podle vás rozhodlo sedmý zápas?
„Týmový výkon. Bylo to strašně těžké na psychiku, prohráli jsme předešlý domácí zápas. Bylo těžké se na to nachystat mentálně. Rozhoduje hlava, my jsme ji měli pevnější.“
Jak byste okomentoval váš gól na 2:0, který padl nohou?
„Jenom tuším, jak jsou nastavená pravidla. Neuznává se gól, když hráč to kopne směrem do brány. Šimon (Stránský) mě krásně našel, nahrávku jsem vůbec neviděl, protože dva kluci ze Sparty do toho lehali. Prošlo to pod nimi, já jsem nastavil nohu, chtěl jsem si to přikopnout k hokejce, ale trefilo mě to na hranu brusle, od té se to odrazilo do brány. Takže velká dávka štěstí.“
Trnul jste, jestli ho rozhodčí uznají?
„Já jsem se na kostku radši ani nekoukal. Díval jsem se jenom na rozhodčí, co ukáže. A věřil jsem, že to tam padne. Věděl jsem, že jsem neudělal pohyb nohou směrem k bráně. Jen jsem ji nastavil, trefilo mě to a odrazilo se to do brány. Věřil jsem, že to uznají.“
Sparta snížila až v závěru, ale ten jste nakonec zvládli s přehledem, že?
„Musím pochválit kluky, jsem na ně hrozně hrdý za to, jak jsme to zvládli. A za to, jakou obětavost jsme do toho dali. Obrovskou zásluhu na tom má skvělý Posty (Michal Postava) v bráně.“
Navíc jste zblokovali přes třicet střel.
„Měli jsme možná někde v kalhotách magnet na puky… To je nadsázka. Dali jsme do toho obětavost, srdíčko. Ono je to sice takové klišé, ale bez toho se takové zápasy vyhrát nedají.“
Říkali jste si, že je Sparta v sedmých zápasech zranitelná? Řešili jste to? Pražský tým žádné utkání o všechno nezvládl…
„Myslím si, že si to kluci ze Sparty nechtěli připouštět. Zápasy předtím byly úplně jiné, stálo na obou stranách jiné mužstvo. Troufnu si říct, že se hrál i jiný hokej. My jsme na to nekoukali. Je to otázka na kluky vedle, jestli si to nějak připouštěli. Ale jsou tam všichni profíci, řadu z nich znám, se spoustou se potkáváme v reprezentaci. Jsou to i dobří kamarádi a myslím si, že to v hlavách vůbec neměli.“
Kometu jste dovedl do finále jako kapitán. Co to pro vás znamená?
„Hlavně chci říct, že je to obrovská čest céčko nosit po takových legendách. Leoš Čermák, titulový kapitán, pak to měl Martin Zaťovič. On je pro mě v kariéře srdcovka, byl kapitánem, když jsem jako mladej přišel do áčka ve Varech. A když jsem odehrál první utkání v reprezentaci, pod Milošem Říhou, byl tam taky kapitán. I potom v Kometě. Takže strašně rád na něj vzpomínám, provázel mě dlouho kariérou. Jak říkám, je to čest. Ale je úplně jedno, jestli máš na dresu céčko, áčko, zetko. My jsme do toho dali všichni všechno a to se nám vrátilo.“
Co říkáte na gólmana Michala Postavu, který ještě před pár týdny nebyl pro širší veřejnost moc známý? A teď vychytal postup do finále.
„Možná pro fanoušky nebyl až tak známý, ale teď už jo. A bude ještě víc. Ten kluk je neskutečný. Mám pro něj jenom slova chvály. Chytá první play off v extralize, proti takovému soupeři, v hale je 17 tisíc lidí. Kdo to nezažil, neumí si to představit, co se člověkovi honí palicí. Jak je to náročné, zvlášť pro brankáře. Když udělá chybu, za něj už to nikdo nenapraví. Klobouk dolů před ním, jak to zvládá. Doufám, že mu to ještě pár zápasů vydrží.“
Řekl jsem mu, že je bůh
Po vychytaném dvojnásobném oslabení jste za ním přijel o objal ho...
„Tam byl neskutečný. Byl to podle mě zlomový okamžik, soupeř nedokázal snížit. Já jsem z toho měl hroznou radost, takže jsem ho objal, řekl jsem mu, že je bůh a ať pokračuje ve své práci.“
Teď jsou v cestě Pardubice. Může pro vás být výhoda, že opět začínáte venku? Jako proti Spartě?
„To nevím… Na to nemůžeme myslet. Každopádně si na ně věříme. Teď jsme si dokázali, že můžeme hrát s kýmkoliv. Porazili jsme vítěze základní části, na začátku nám věřilo jenom malé procento lidí. Ale týmový výkon, srdce to zlomily na naší stranu. To samé musíme předvádět s Pardubicemi. Když to do toho dáme a bude i trochu dávka štěstí, tak to můžeme dotáhnout až na vrchol.“
Co čekat od Pardubic?
„Podobné mužstvo jako Sparta. Vzadu mají velké silné beky, vepředu neskutečnou kvalitu. Roman Červenka a další hráči. Rozebereme si jejich hru, připravím se na ně nejlíp, jak budeme moct.“
Jaké to je, nastoupit proti Červenkovi, kapitánovi z reprezentace?
„Romeo je legenda… Borec, který mě vedl poslední roky v repre. Pro takového borce nemám nic jiného než obrovský respekt za to, co v kariéře předvádí, jaký je to člověk. Ale sorry, Romeo, teď respekt bude muset jít trochu stranou. Nic mu na ledě nedarujeme. Těším se na to, na celý jejich tým.“
