Sako na ledě? Abych mohl dát ruce nad hlavu, líčil kouč Komety. Kdo dýchá, hraje
Nejradši by do médií nic neříkal a věnoval se jen své práci s týmem. Nicméně po postupu do finále nemůže Kamil Pokorný (57) uniknout pozornosti. I když přesměrovává zásluhy na hráče, to on jim dal jasný strategický plán, jak zlomit soupeře. Série s Pardubicemi bude vrcholem jeho kariéry.
V play off dodržuje zásadu, že o zdravotním stavu svých svěřenců nemluví. Proto se nedozvíte, jestli bude aspoň na část finále k dispozici Lukáš Cingel a proč ještě nezasáhl do hry obránce Tomáš Bartejs. „O hráčích teď nejsem schopen mluvit,“ připomněl Kamil Pokorný své krédo, z něhož neuhne.
Jak se cítí váš soubor těsně před finále s Pardubicemi?
„K tomu, abyste byli úspěšní, potřebujete i výborný tým okolo. Všichni šlapou, dávají kluky do kupy. Na jednu stranu je obrovská nevýhoda, že máme v nohách sedm zápasů se Spartou. Na druhou si myslím, že dokážeme rychle přepnout na čtvrtek. Na euforii není čas. Chystáme se na svátek hokeje a víme, že opět proti nám stojí obrovská síla. Co se týká kvality, šířky a rozpočtu, dají se Pardubice srovnat se Spartou. Ale rozhodne se na ledě.“
Přijde vám Dynamo silnější a pevnější v play off než v základní části?
„Když vidím, jakou hrou a jakými výsledky se dostalo do finále, tak jednoznačně. My musíme hrát týmově, dobrý systém, zlepšit přesilovky a doma využít podpory diváků. Nikdo z našeho týmu se nesesype. Nemyslím, že všichni kluci jsou bez šrámů. Třináct zápasů není sranda. Ale v play off to chodí tak, že pokud můžete chodit, bruslit a dýchat, na ten led jdete.“
Čekáte na ledě eso soupeře Lukáše Sedláka?
„Čekám.“
Najdete si v tomto hektickém čase prostor na vaše koníčky?
„Přiznám se, že teď ne. V hlavě je hokej, podívejte se na náš plán. Jedeme play off od sedmnáctého března. Po vyřazení Varů jsme měli dva dny volno. To se akorát vidíte s rodinou a pak hned zpátky do práce. V úterý jsem se byl podívat na trénink vnoučka, který hraje fotbal.“
Hokej ho nechytl?
„Bráchové jsou fotbalisté. A děda, tím myslím sebe, byl taky slušný fotbalista. (úsměv) Věřím, že nějaké geny tam budou.“
Už máte větší nadhled nad hokejem než dříve?
„Když chcete dělat v Kometě, nic jiného vám nezbude. Postupem času se s tím člověk trošku naučí pracovat. U mě to ale asi nebude nikdy stoprocentně. (úsměv) Prostě jdete s kůží na trh a nemáte čas přemýšlet, co by kdyby. Snažíte se furt dělat svou práci. Dneska tady stojíme a jsme ve finále. Nic víc a nic míň.“
Proč jste v neděli položil po postupu do finále na led sako?
„To vám vysvětlím. Protože nejsem nejhubenější, nezvednu v tom saku ruce. A já jsem se chtěl zúčastnit pokřiku, kdy se tleská s rukama nad hlavou. (úsměv) Je to sako, které vyhrálo dvě série, takže ho pořád mám.“
