Kondelík: Štve mě, že si trenér Hořava občas nechce vzít oprávněný kredit
Stal se součástí akce, kterou v duelu Komety jen tak nevidíte. Rychlý brejk do otevřené obrany a gól Michalu Postavovi. Jáchym Kondelík z voleje zakončil klíčovou obrátku na 2:1, Dynamu stačilo k převratu ve skóre jen 44 sekund. Na konci své vedení domácí uplácali i za cenu hromady zakázaných uvolnění po sérii nepřesných střel do prázdné branky.
Po čtvrteční porážce jste museli vyhrát. Bylo snadné nastavit hlavu na tenhle úkol?
„Já bych to tak nebral. Moc dobře víme, že Brno je dobrý soupeř. Porazili Spartu v semifinále, čímž dokázali, jakým týmem jsou. Porazili nás v prvním zápase a zcela zaslouženě, takže jejich kvalita je veliká. Počítáme s tím, že to bude dlouhá série. Kometa je skvělý soupeř, zatím je to velice dobré finále, i když pro diváky asi až tak atraktivní ne. Moc gólů nepadá. Na ledě je to parádní přetahovaná, hrají dobře a tvrdě, přitom se hraje bez šťouchanic, čistě, takže se to nezdržuje.“
Váš gól z 33. minuty byl nakonec vítězný, nahrávku Nicka Jonese jste okamžitě trefil z první, přesně o to vám šlo?
„Jo, jo. My už tam hlavně měli strašně moc šancí předtím, myslím naše lajna. A ne a ne to tam padnout. Na střídačce jsme se ale ujišťovali, že to dříve či později přijde. Vlastně hned potom, co jsme si to na střídačce řekli… (usmívá se) Zaplaťpánbůh za to. Nick mě krásně našel, navíc bekhendem, kdy to Posty nemohl úplně dobře číst, neotevřel se do forhendu a díky tomu jsem měl vteřinku na to dát gól.“
V euforii jste naskočil na plexi, vypadalo to, že chcete zbořit halu…
„To by za to asi stálo, kdybych přes plexi propadl. Asi bych to ale přežil. Finále vás strhne, ráno se vzbudíte a hned se těšíte na zápas. Nervy tam jsou, ale velcí hráči jsou dobří pod tlakem. Tlak mám rád, patří k hokeji. I letos jsem se hodně naučil s tlakem pracovat, beru to jako velkou zkoušku. Celkově našemu týmu letošní sezona hrozně moc pomohla.“
Martin Kaut v přestávkovém televizním rozhovoru zmínil, že jste to dotáhli takhle daleko díky kouči Hořavovi. Souhlasíte s ním?
„Určitě. Mě občas i štve, že trenér je takový, že si nechce vzít oprávněný kredit. Všichni, vy i my hráči víme, co s týmem dokázal udělat. Stoprocentně bychom nebyli, kde jsme, kdyby u toho nebyl on.“
Trenér nechal vaší formaci s Jonesem a Milošem Kelemenem od druhé třetiny jedinou pohromadě, je to důkaz, že výborně šlapete oběma směry?
„Od doby, co jsme jako lajna spolu, zápasy byly od nás dobré. Bohužel, s Kelem nejsme úplně střelci, ale šance máme. Věřím, že když se budeme dál motat před bránou, že nám tam něco padne. Pokud budeme dělat správné věci, odmění nás to. Dneska jsme netrefovali prázdné brány, ale pak jsme dostali brejk dva na jednoho, což nejsou naše typické akce, ale vyšlo to. Podle mě jsem se trefil takhle z kontru po šesti letech…“
Zrovna proti Kometě nejsou takové góly z brejku typické…
„Jo. Byl jsem sám překvapený, že jsme dali gól z takové akce a ne z nějaké skrumáže. Oni mají fakt dobře pokryté střední pásmo, hrají ho skvěle. Zbóřa perfektně přečetl hru, našel Jonsieho a ten to pro mě skvěle vyřešil. Třetí třetinu jsme dokázali zavřít zápas, včera nám to uteklo, ale o to je to cennější, že jsme se poučili a napodruhé se nám to nestalo.“
Navíc jste měli jenom jedno vyloučení, velký bonus?
„Hlavně pro pana trenéra…“ (usmívá se)
Kdy jste se dozvěděli, že bude hrát Roman Červenka?
„Popravdě, osobně jsem se domníval, že hrát nebude, ale ukázal, jaký je to srdcař. Troufnu si říct, že mu nebylo úplně nejlíp. Ale je to skvělý a neuvěřitelný hráč, zároveň do toho dává srdce.“
Na konci se oba týmy do sebe pustily…
„Tyhle strkanice k tomu patří, řeknete si pár hezkých slov a s úsměvem jdete domů.“
